Začíná Suchej únor, výzva nepít alkohol celý měsíc. Přidáte se?

S epidemií koronaviru se situace oproti předchozím ročníkům akce v mnoha směrech mění. Konzumace alkoholu kvůli zavřeným restauracím, hospodám a barům loni sice poklesla, ale podle odborníků se v dobách karantén a omezení paradoxně zvyšuje riziko „domácího pití“. Suchej únor tak letos může být důležitější než kdy jindy.

Měsíc abstinence jako příležitost k zamyšlení

Smyslem výzvy Suchej únor je, aby se lidé zamysleli nad svým přístupem k alkoholu a zkusili si měsíční abstinenci, která prověří jejich schopnost nepít. Nemusí jít nutně o závislé na alkoholu, ale třeba jen občasné konzumenty. Přijetí výzvy může být podle organizátorů i způsob, jak jít příkladem svým blízkým, kamarádům nebo těm, co už spadají do kategorií rizikového nebo problémového či dokonce škodlivého pití.

Poprvé se výzva v České republice objevila v roce 2013, kdy ji pořádala iniciativa Ligy otevřených mužů. Letos ji nově pořádá nezisková organizace Suchej únor. K výzvě se tradičně v rámci kampaně připojila i řada osobností veřejného nebo uměleckého života. Přidat se ovšem může každý, ať už oficiální placenou registrací (s dárkem v podobě knihy), registrací ve facebookové skupině Suchej únor nebo vlastním rozhodnutím. V každém případě jde o jistou zkoušku pevné vůle a test vlastní možné závislosti, vysvětlují pozitiva akce její organizátoři.

Přes milion rizikových pijáků v Česku

Za hranou rizikového pití se v Česku pohybuje přes jeden milion lidí a průměrný Čech pak vypije za rok 14,4 čistého lihu. To přitom není zrovna málo, v Evropě nás překonávají jen Litevci a Moldavané. Společenské náklady nadměrného pití se odhadují na 56 miliard ročně, uvádí výzva Suchej únor.

Odpovídá i na běžné otázky účastníků a vysvětluje, proč i jeden měsíc abstinence pomáhá: „Každý den, kdy se lépe staráš o svůj život, se počítá. V průběhu Sucháče shodíš pár kilo, nastartuješ revoluci ve vztahu nebo začneš lépe spát. Možná se nestane nic z toho a ty si odneseš změnu ve své hlavě. Je to na tobě. Měsíc je doba akorát tak dlouhá na to, aby si mohl(a) nastartovat změnu - pořádnou a trvalou, podle tvé chuti. Skoro 60 % účastníků se po únorové zkušenosti zmírní v pití.“

Jak se stát \""sušičem\""

Na stránkách výzvy Suchej únor lze najít i „test nezávislosti“, který zájemcům měří rizikovost pití, jeho spotřebu nebo třeba náklady s tím spojené. Zájemci o připojení k výzvě se pak mohou přidat k facebookové skupině „pro sušiče“.

Součástí stránek jsou i rady, jak zapojení do akce vysvětlit svému okolí, jak chuť na alkohol překonat, jak čelit hecování nebo čím alkohol nejlépe nahradit. Dokonce i ti, kteří ve výzvě selžou, se dozvědí, jak postupovat dál nebo kde vyhledat pomoc.

„Alkohol zkrátka našemu organismu škodí. Nedá se svítit. Někdy je zajímavé uvědomit si, že pro svoje zdraví děláme spoustu věcí navíc. Třeba kupujeme bio potraviny, které jsou dražší. Vedle toho zvolnit s alkoholem je levnější a jde o to, dát si ho míň. To si se zdravým životním stylem spojí málokdo,“ uvádí autoři letošní výzvy.

Alkohol a covid

Do vývoje spotřeby alkoholu v Česku letos stejně jako jinde zasáhla epidemie koronaviru. S ní se ovšem pojí i nové mýty a fámy. Na svých stránkách se je pokouší vyvracet i Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Jedním z rozšířených omylů je, že alkohol ničí nový koronavirus. Je to samozřejmě chyba. „Konzumace alkoholu pravděpodobně zvýší zdravotní rizika, jestliže se osoba virem nakazí. Alkohol (při koncentraci alespoň 60 % obj.) funguje jako dezinfekce na vaší kůži, ale žádný takový účinek na vaše tělo nemá, pokud jej strávíte,“ uvádí na pravou míru SZÚ.

Alkohol ani – jak se občas tvrdí – nedezinfikuje ústa a nebrání vdechnutí viru. „Konzumace alkoholu virus ve vdechovaném vzduchu nezabíjí; nedezinfikuje vaše ústa ani hrdlo a neposkytuje vám žádnou ochranu. Alkohol má zničující dopad na imunitní systém a nestimuluje imunitu ani odolnost proti viru,“ vysvětluje Státní zdravotní ústav několik rozšířených mýtů.

David Garkisch

Ilustrační foto: Pxhere.com, CC0