Hlavička
17/03/2023

Zase jste se špatně vyspali? Ať už jde o chrápání nebo nespavost, nejste sami, ale co s tím?

Zdravý a kvalitní spánek je pro někoho věc zcela samozřejmá, pro jiného nedosažitelný cíl. Příležitostnými poruchami spánku trpí čím dál větší procento populace, ale dopad dlouhodobého spánkového deficitu na lidské zdraví je stále mnohými podceňován. Jak si Češi stojí v kvalitě spánku?

reklama

reklama

Na březen připadají Světový den spánku (17. března) a Mezinárodní den zdravého spánku (21. března), které mají jediný cíl – zvýšit povědomí o důležitosti spánku a jeho vlivu na lidské zdraví. Podle nejnovějšího výzkumu STADA Health Report si totiž nestojíme úplně nejlépe.

Podle výzkumu STADA Health Report, kterého se zúčastnilo přibližně 30 000 respondentů z 15 vybraných evropských zemí, hodnotí kvalitu svého spánku jako špatnou 32 % Čechů. U žen je tento pocit silnější, nekvalitní spaní uvádí až 36 % žen, nejpostiženějšími skupinami jsou ženy ve věku 25 až 34 a pak 55 až 69, kde tento problém uvádí 40 %, respektive 39 % žen.

U mužské populace hodnotí kvalitu svého spánku nejhůře věková skupina 35 až 44, a to konkrétně 32 % mužů.  

reklama

Mezi nejčastější problémy, které Čechy budí v noci patří: každodenní problémy (31 %), noční potřeba na toaletu a problémy močových cest (20 %), rušivé zvuky z okolí (19 %), úzkosti (18 %), obavy o finanční zajištění (15 %), chrápání partnera či partnerky (14 %). Jen zhruba čtvrtina Čechů uvádí, že spí nerušeně celou noc. Naproti tomu 39 % Čechů by zvážilo přípravky na podporu spánku, nicméně 25 % populace má obavu z případné závislosti.    

Pozor na chrápání, může jít i závažné onemocnění

Právě chrápání a s ním spojené časté buzení či neklidný spánek často považujeme za nevyhnutelnou nepříjemnost. Může však jít o signál závažného onemocnění – tzv. spánkové apnoe.  Touto nemocí trpí přibližně 10 % populace, nejohroženější jsou muži ve středním a vyšším věku. Až 80 % pacientů ale není diagnostikováno.

Neléčené příznaky mohou vyústit v závažné zdravotní komplikace. Kromě chronické únavy a špatné koncentrace hrozí pacientům i vyšší riziko mikrospánku, dále kardiovaskulární, metabolické a další zdravotní komplikace včetně srdečního selhání. Základní prevencí je přitom především zdravý životní styl. Nemoc může pomoci odhalit specializované preventivní vyšetření.

Obstrukční spánková apnoe je stav, kdy opakovaně dochází k dílčímu či úplnému uzávěru dýchacích cest v oblasti kořene jazyka a měkkého patra. Vyvolává jej kolaps zmnožených tkání, nejčastěji způsobený ukládáním tukových částic při nadváze či obezitě. Onemocněním trpí zhruba 10 % populace. Rozeznat jej lze podle několika příznaků, nejtypičtějším je však hlasité chrápání se zástavami dechu. Dále se může projevit neklidným spánkem, častým buzením s nucením na močení nebo pocením uprostřed noci. Pacienti si někdy stěžují i na potíže s usínáním. Kvůli nekvalitnímu spánku ráno často trpí bolestí hlavy, stěžují si na sucho v ústech, cítí se nevyspalí, neodpočatí a hůře se soustředí. K problémům se dále mohou přidružovat i poruchy paměti.  

„Pacienti se syndromem spánkové apnoe se v důsledku opakovaných zástav dechu neustále „dusí“, což vede k celé řadě patologických dějů v těle, které jsou zakončeny krátkou probouzecí reakcí,“ vysvětluje MUDr. Martin Pretl, CSc., neurolog z Institutu spánkové medicíny Inspamed, s.r.o v Praze a člen Rady Sdružení ambulantních specialistů, a dodává, že právě kvůli kombinaci zástav dechu a hlasitého chrápání si příznaků často nejdříve všimne partner/ka pacienta. Nejrizikovější skupinou spánkové apnoe jsou muži ve středním věku a vyšším věku.

Jak odhalit spánkovou apnoe?

Ať jsou příznaky pacienta jakkoliv závažné, nejspolehlivějším způsobem, jak spánkovou apnoe odhalit, je preventivní vyšetření. Jeho cena se obvykle pohybuje kolem 2000 korun a je hrazeno i ze zdravotního pojištění. Spánková apnoe se může diagnostikovat i v rámci ambulantní péče. U lehčích forem nemoci postačí ke zlepšení obvykle jen změna životního stylu.

Pacientům se doporučuje hlavně snížit tělesnou hmotnost, přestat kouřit a dodržovat pravidelný spánkový režim. Střední a těžké formy spánkové apnoe vyžadují složitější léčbu pomocí trvalého přetlaku v dýchacích cestách (CPAP). Té je dosaženo za pomoci speciálního přístroje, který během noci zajišťuje průchodnost dýchacích cest.

„Více než polovina pacientů přichází až v době, kdy je u nich rozvinuta středně těžká nebo těžká fáze choroby. Ta pak vyžaduje léčbu přetlakem v dýchacích cestách, a riziko přidružených onemocnění je tak logicky vyšší. Jedná se o kardiovaskulární onemocnění, jako je hypertenze, srdeční selhání, ischemická choroba srdeční nebo arytmie. Dále může jít také o metabolická onemocnění, především cukrovku 2. typu. Objevují se i deprese a další duševní onemocnění. Mikrospánek může v případě nehody navíc končit i fatálně, jelikož je častou příčinou dopravních nehod,“ objasňuje MUDr. Martin Pretl, CSc., s tím, že přerušovaný spánek se odráží ve snížené kvalitě života se všemi jeho důsledky, a to v osobním i pracovním životě. Často je například důvodem oddělení manželských lůžek.

Prevence spánkové apnoe i nekvalitního spánku

Nejúčinnější prevencí spánkové apnoe je zdravý životní styl – pestrý a vyvážený jídelníček a dostatek fyzické aktivity – zpočátku stačí alespoň 30 minut denně. Doporučuje se přestat s kouřením a užíváním léků, které podporují nespavost. Nevhodná je i konzumace alkoholu. K lepší kvalitě spánku samozřejmě pomáhá správná spánková hygiena včetně investice do kvalitnějších lůžkovin a v noci nespat na zádech.

Co se týče obtíží se spánkem, tak pokud trvají déle než měsíc, je vhodné obrátit se na lékaře, který vyloučí případná onemocnění. V případě akutní nespavosti, se kterou se běžně setkáváme všichni v důsledku každodenních starostí a stresu, je důležité dodržovat pravidla spánkové hygieny, jako je dostatečná doba spánku, pravidelná doba uléhání, relaxace před spánkem, správné podmínky pro usínání zahrnující vhodnou teplotu v ložnici, dostatečné vyvětrání, kvalitní matraci apod.

Mezi další dnes stále častější příčinu při obtížích se spánkem patří nadměrná expozice tzv. modrému světlu, tedy sledování mobilu, tabletu nebo tradiční televize před samotným spánkem.  

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


Mohlo by vás zajímat

Obrázek
Rozhovory -
27/03/2024

I malé zlepšení klinického stavu pacienta s pokročilou fází rakoviny je velmi obohacující, říká vědkyně Palová Jelínková

Uběhlo pět let a nový lék se konečně dostal k pacientovi s pokročilým nádorem, který už nemá jinou možnost léčby. Dostal možnost účastnit se první fáze klinické studie. Jeho imunitní systém už je velmi oslabený. Někteří pacienti na léčbu reagují pozitivně, nádor se hodně zmenší nebo skoro zmizí a život se zlepší a prodlouží. U takto pokročilých pacientů je úplné vyléčení spíše raritou. Někteří na léčbu vůbec nezareagují. I malé prodloužení života ale dává Lence Palové Jelínkové, ředitelce translační vědy ze společnosti SOTIO, impuls, že práce ve vývoji takových léků má smysl a že má smysl pokračovat, i když celý proces provází i nezdary.


reklama

reklama