Zdravotní sestry volají o pomoc: I my máme své limity

Už druhým rokem se snažíme žít s koronavirem a nejrůznější opatření a omezení dopadají na nás všechny. Jedna věc ale je, co se děje v běžném životě, a věc druhá pak to, co se odehrává tam, kde místo jednotek pacientů najednou umírají denně desítky.

Řeč je o nemocnicích, kde lékaři a zdravotní sestry bojují o životy lidí, a to i v časech, kdy by se měli věnovat i svým rodinám a dětem.

Proto zdravotní sestry z Krajské zdravotní v Ústí nad Labem napsaly otevřený dopis s voláním o pomoc. Necháváme celé znění:

 

POMOC!

Původně jsme chtěli požádat o spolupráci, ale ne, voláme o pomoc.

Prosím pomozte nám, zdravotníkům. Již rok a půl žijeme v neustálém stresu a napětí. Mnoho z vás bylo doma, uklidili jste si byty a domy, měli čas na rodinu a na děti. My byli v práci. Pracovali jste z domova, my běhali okolo lůžek nemocných. Učili jste se s dětmi, naše děti čekaly, až se večer vrátíme domů.

Přicházíme již o druhý rok civilního života. Ani nevíme, jak uteklo příšerné jaro, kdy jsme bojovali s covidem, s neustálým příjmem nových pacientů a také bohužel se stovkami úmrtí. Často předčasných a zbytečných.

Léto bylo pro nás ve znamení toho, že jsme se snažili naočkovat všechny lidi, aby se situace neopakovala. A je to tady znovu.

Počty nakažených rostou neuvěřitelně a my budeme prožívat Vánoce s pacienty na kyslíku, u infuzních stojanů a v ochranných oblecích. Už toho máme dost. Jsme profesionálové, zkušení zdravotníci, ale nejsme řeholníci, máme také svoje životy. A do těch nepatří 25 dvanáctihodinových směn v měsíci.

Prosím vás, proč si myslíte, že očkujeme?

Neočkujeme a nechceme očkovat kvůli různým lobby, ale kvůli jedinému – kvůli zdraví a také kvůli úplně normálnímu životu, po kterém všichni tolik voláme.

Očkujeme proto, abyste byli zdraví, abyste nemocniční pomoc nepotřebovali. Viděli jste, jak těžce umírají pacienti s covidem? Proč vznikla představa, že to všechno musíme zvládnout, když jsme si toto povolání zvolili?

Na nemocné, na umírání jsme zvyklí, jsme připraveni na hodně práce, ale může nastat situace, kdy se to prostě a jednoduše zvládnout nedá. I my máme své limity, své hranice sil – těch fyzických, ale i těch psychických.

Na jaře jsme museli přeměnit mnoho standardních oddělení na infekční, covidová. Zrušili jsme standardní oddělení, gynekologické, chirurgické JIPy, dětské JIPy, části ARO. Pacienty jsme překládali na různá vzdálená pracoviště. Stovky lůžek. Tím pádem se k nám nedostali pacienti, kteří péči těchto oddělení potřebovali. Ano, bylo to nutné, ale je to traumatizující pro ně i pro nás. Na jaře bylo očkování nedostupné pro všechny, ale teď je vakcín dost. Pro každého! Také vám to přijde nelogické? Na jaře jeden druhého pomalu udával, aby nebyl naočkovaný mimo pořadí a teď? Musíme skoro prosit, aby si lidi pro vakcínu přišli.

Ano, i naočkovaný může mít v těle virus, ale kdyby nebyl zdroj, nenakazí se. Svým odporem k očkování jen pomáháte šíření covidu a jeho mutacím.

Proboha, co je to za řeči o neozkoušené látce. Myslíte si opravdu, že by Evropská léková agentura pustila do světa jed? Miliony lidí jsou naočkovány, co chcete za větší studii? Kde bychom byli bez očkování proti jiným nemocem? Mrtví!

Když se dostanete do nemocnice, bude vám indikovaná spousta léků, budeme to do vás rvát horem dolem, abychom vás zachránili. A některé ty léky mají vedlejší účinky, nikdo to nikomu netají. To chcete? A jen připomenutí – vedlejší účinky má pro někoho i tolik známá a oblíbená růžová pilulka, kterou do sebe někteří sypou jako čokoládové lentilky.

A ti, kteří nevěří těmto slovům, popírají současnou situaci a nebojí se té chřipečky, ty prosíme, aby nám přišli pomoci. Nepotřebujete dle vašich názorů ani ochranné pomůcky, bude se vám jednoznačně pracovat pohodlněji a my ušetříme finance. Někdo musí donést pacientovi mísu, umýt ho nebo asistovat u toho, když už mu není pomoci. Ano, i to je práce v nemocnicích a není na ni třeba žádné přehnané zdravotnické vzdělání, všichni vás rádi jako dobrovolníka zaškolíme. Sestry připravují léky, ředí a zavádějí infuze, obsluhují dýchací přístroje a umělé ledviny. A navíc je nás málo a bude nás ještě méně. Takže pomoc uvítáme, tím si buďte jistí.

Prosím pomozte nám. Naočkujte se. Nepodceňujte nařízená opatření. Zůstaňte zdraví.

POMOC!

 

Hlavní sestry nemocnic Krajské zdravotní, a.s.

Mgr. Šárka Gregušová

Mgr. Lenka Kalábová, Ph.D., LL.M.

Mgr. Andrea Prchalová

Mgr. Markéta Svobodová

Ing. Bc. Lucie Šimková

Mgr. Danuše Tomášková

Mgr. Kateřina Vágnerová


Autor: redakce

Foto: Shutterstock

Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat