Zemřel Jan Sokol. Filozof a pedagog, který lékařům radil s etikou

Ve věku 84 let dnes zemřel profesor Jan Sokol, významná osobnost české kultury, vědy, politiky a filozofie. Nebyl lékař, ale s jejich profesním stavem ho pojila dlouholetá práce na osvětě, vyučování a budování lékařské etiky v Česku.

Popsat profesora Sokola je velmi těžké, byl svým způsobem renesanční člověk mnoha dovedností, znalostí a oborů. Především byl filozofem, pedagogem, publicistou, spisovatelem i překladatelem, také signatářem Charty 77, někdejším poslancem a rovněž ministrem školství.



Lékařská komora: Bylo nám ctí...


Jan Sokol se zabýval etikou na mnoha úrovních. Byl například členem Etické komise ČR pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu, etiku přednášel na Univerzitě Karlově i na Harvardské univerzitě v Cambridge.


Stejně tak byl dlouhé roky členem etické komise České lékařské komory, a podílel se tak na budování a dohledu nad etikou lékařů v tuzemsku. Komora se také připojila ke kondolencím. „Vážený pane profesore, bylo nám ctí mít v Etické komisi člověka s takovou mravní integritou, lidskostí a moudrostí. Děkujeme za vše!!!! Je nám to moc líto, protože budete hodně chybět. Upřímnou soustrast rodině, přátelům a spolupracovníkům,“ uvedla dnes lékařská komora na svém webu.



Ze zlatníka filozofem


Cesta filozofa Sokola až mezi intelektuální elitu národa začínala skromně. Jan Sokol se nejdříve vyučil zlatníkem, jako zlatník také pracoval a později se stal mechanikem. Dálkovým studiem si dokončil maturitu a stejně tak dálkově vystudoval i matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.


Až do listopadové revoluce v roce 1989 pracoval jako programátor a výzkumník „matematických strojů“ a o počítačích napsal několik knih a řadu článků. Jeho zájmy ovšem přesahovaly i do dalších technických oborů jako je hodinářství a elektrotechnika a kromě toho se zabýval třeba i botanikou.



K filozofii přes náboženství


K filozofii se Jan Sokol dostal přes studium biblistiky, filozofa Friedricha Nietzscheho a přes setkání s dalším významným českým filozofem Janem Patočkou, jehož dceru Janu si vzal za ženu. Na akademické půdě začal v roce 1991 přednášet filozofii, antropologii a religionistiku. Stal se docentem a po téměř deseti letech i profesorem.


Zabýval se především filosofickou antropologií, která v sobě snoubí oba obory – filozofii s antropologií. Snaží se o celostní výklad člověka a spojuje dohromady filozofický náhled na člověka s jeho vlastní zkušeností a poznatky různých dalších věd. Také proto se Jan Sokol zabýval i historií, vědou, politikou a náboženstvím. Byl jedním z předních křesťanských intelektuálů současnosti a spolupodílel se mimo jiné na novém ekumenickém překladu bible.



Kritik vysídlení Němců i antisemitismu


Jeho prvním významným střetem s politikou byl podpis Charty 77, ke které se připojil hned s první vlnou signatářů. Později byl i jejím mluvčím. Naplno se do politiky zapojil hned po revoluci, kdy se stal poslancem Federálního shromáždění za Občanské fórum.


V roce 1992 byl nominován i do prezidentské volby, které se však vzdal. Později se o post prezidenta utkal s Václavem Klausem, který ho v posledním kole těsně porazil. Přes další peripetie v politice se stal nejprve poradcem ministra školství a v roce 1998 rovnou ministrem školství.


Jako politik i jako člověk zastával odvážné a humánní názory – proslul například kritikou vysídlení Němců z Československa. Před několika lety se stal také prvním ze signatářů Ligy proti antisemitismu, občanského sdružení, které monitoruje projevy antisemitismu v české společnosti a vystupuje proti nim.


V osobě Jana Sokola přišlo Česko o mimořádného intelektuála a charakterního člověka.


(gar)


Foto: Česká lékařská komora



Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Šéf sítě nemocnic: U lékařů sázíme na bydlení. Zapustí kořeny, zůstanou

Ve sto letech zemřel uznávaný neurochirurg profesor Vladimír Beneš

Vzpomínka na Jana Sokola: Vracel nás nohama na zem, laskavě a mile