Hlavička
17/08/2022

Život po rakovině komplikují nerovné podmínky. Řešení existuje, ale ještě si na něj počkáme

Samotné překonání onkologické nemoci je těžké a dlouhé. Pak ale přichází další překážky, s kterými se musí vyléčený pacient popasovat. Řada lidí po úspěšné léčbě nejen onkologických chorob vnímá nerovnost přístupu v ekonomické a sociální oblasti. Zvláště bankovní instituce a pojišťovny nepovažují vždy jejich vyléčení za dlouhodobý zdravotní stav a dále je považují za klienty s vysokým pojistným rizikem. Řešení existuje, jen o něm nikdo moc neví a v Česku si na něj ještě počkáme.

reklama

reklama

„Chtěla jsem si vzít hypoteční úvěr na výstavbu rodinného domu. Nebyl vůbec problém s výší mých příjmů, měla jsem i další nemovitost do zajištění a vlastní zdroje. Vzhledem k trvalým následkům onkologické léčby pobírám trvale invalidní důchod 2. stupně. Ač příjem z invalidního důchodu nebylo nutné vůbec započítat, vyžadovala banka ještě spoludlužníka. Po léčbě karcinomu prsu jsem 10 let,“ popisuje svoji zkušenost Nikol Pazderová, manažerka projektu Bellis – mladé ženy s rakovinou prsu.

A podobných příběhů je mnoho. Mnohdy u pacientů vyléčených z rakoviny nejsou naplňovány jejich životní potřeby a svou situaci oprávněně vnímají jako diskriminační. Čtyři z deseti Čechů podle výsledku průzkumu společnosti Nielsen Admosphere pro spolek Hlas onkologických pacientů předpokládají, že lidé, kteří prodělali onkologické onemocnění, mohou čelit zvláštním překážkám. Třetina z celkem 500 respondentů má ve svém okolí někoho po onkologickém onemocnění, kdo má zkušenost s nějakým typem diskriminace založené na onkologické historii.

Situaci může zlepšit právo být zapomenut, v ČR je však podle výzkumu zatím neznámým pojmem. Celkem 91 procent respondentů průzkumu se s tímto pojmem nikdy nesetkalo. Z těch, kteří se s ním setkali, si jej 88 procent spojuje pouze s GDPR na internetu. V tomto kontextu označuje právo být zapomenut nárok každého občana na výmaz konkrétních výsledků spojených s jeho jménem v internetových vyhledávačích.

reklama

Mezi nejproblematičtější patří podle respondentů překážky při uzavírání životního pojištění či komplikace při hledání zaměstnání. Nemalé procento dotázaných se ale také domnívá, že tito lidé mohou čelit komplikacím při vyřizování žádosti o hypotéku či při navazování nových vztahů. Méně už pak respondenti zmiňují jiné zacházení od okolí (jako například odstup, ohledy apod.) nebo překážky při vyřizování žádosti o půjčku.

„Pojistný trh přistupuje k onkologicky léčeným pacientům individuálně tak, aby mohl u každého určit, zda a v jakém rozsahu je pojistitelný,“ vysvětluje Jakub Perník z ČSOB Pojišťovny. Podle Martina Brejchy, který je v ČSOB odpovědný za vzdělávání pedagogů v rámci finanční gramotnosti, je důležitá obezřetnost při práci s penězi. „Využívejte ověřené instituce, které vám budou partnerem i v těžkých situacích,“ dodává.

Evropský parlament už k rovným podmínkám vyzývá

Evropský parlament v únoru letošního roku schválil usnesení o komplexním přístupu EU v boji proti rakovině. Podle něj by pacienti v EU měli mít po ukončení léčby právo na to, aby se „na jejich nemoc zapomnělo“, a nebylo tedy možné k prodělané rakovině přihlížet například při rozhodování o pojištění nebo úvěrech.

„Problematiku si v ČR uvědomují všichni zúčastnění, tedy onkologové, pacienti a pacientské organizace i zástupci finančních institucí. Všichni se snažíme o snadnější návrat pacientů do života. Proto jsme se sešli, abychom diskutovali o možnostech, jak situaci neustále zlepšovat. Ve spolupráci s Masarykovým onkologickým ústavem jsme 7. června 2022 uspořádali konferenci Návrat do života po onkologické léčbě. Také jsme realizovali průzkum mapující znalost této problematiky mezi českou veřejností. Ten mimo jiné ukázal, že drtivá většina Čechů zatím nezná pojem právo být zapomenut,“ vysvětluje Petra Adámková, předsedkyně výboru Hlasu onkologických pacientů.

Příslušný záznam by měl být podle usnesení Evropského parlamentu odstraněn ze zdravotní dokumentace nejpozději deset let po prodělání nádorového onemocnění. Tato lhůta by měla být zkrácena na pět let, pokud byl nádor diagnostikován před dosažením věku 18 let. Některé země EU již problematiku legislativně vyřešily a další se jí intenzivně zabývají. V České republice si ale asi ještě budeme muset počkat.

„Tuto problematiku již některé země EU legislativně řeší a intenzivně se jí zabývají. Vzhledem k náročnosti legislativního procesu nelze v tuto chvíli predikovat konkrétní časový rámec, kdy by tato změna měla být vtělena do českého právní řádu,“ odpověděl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob na otázku webu NašeZdravotnictví.cz, v jakém časovém horizontu by mohlo toto usnesení platit i v Česku.

Onkologicky nemocní chtějí pracovat

Hlas onkologických pacientů provedl také dotazníkové šetření mezi 159 pacientkami a pacienty se zhoubným nádorovým onemocněním. S pojmem právo být zapomenut se někdy setkalo 22,6 procenta z nich, přičemž 21,4 procenta dotázaných si jej spojuje právě s onkologickými pacienty. 

Celkem 68,6 procenta respondentů uvedlo, že se oni sami nebo někdo v jejich okolí setkali s překážkami v ekonomické a sociální oblasti. Řada z nich, především těch v produktivním věku, se chce i přes náročnou léčbu uplatnit na trhu práce, ale často naráží na nedostupnost vhodných úvazků.

Nikola Musilová onemocněla rakovinou prsu před 5 lety, ve věku 25 let. Během léčby pracovala, bylo to pro ni důležité po finanční i psychické stránce. Na chemoterapii si brala osobní volno nebo dovolenou.

„Nemohla jsem si dovolit jít na nemocenskou. Najít poloviční úvazek v práci, která by mě naplňovala, bylo náročné. Největší oporou mi nakonec byli samotní zaměstnavatelé, které jsem si vybrala – nejen na základě pracovních podmínek, ale i lidskosti. Potřebovala jsem jejich pochopení, že musím častěji na kontroly a snadněji se unavím. Kdybych hledala ještě nižší, například 30% úvazek, bylo by to na českém pracovním trhu, myslím, nemožné. O invalidní důchod jsem žádala až zpětně půl roku po zahájení léčby. Lékař mi totiž neřekl, že si o něj mohu zažádat. Dozvěděla jsem se to až od jiných pacientek. Proto vnímám jako velmi důležité, aby si lidé mohli vyměňovat zkušenosti prostřednictvím pacientských organizací,“ uzavírá. 

Autor: Pavlína Zítková (zdroj: Addicts.cz)

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama