Žloutenky ubývá, ale náklady na léčbu strmě rostou. Loni stála 1,2 miliardy

Je to trochu paradox. Přestože případů hepatitid v Česku mírně ubývá, náklady na léčbu žloutenek rapidně rostou. Podle pojišťoven jdou především na léčbu drogově závislých s chronickou žloutenkou typu C. Jeden takový pacient vyjde asi na 100 tisíc korun ročně.

Žloutenka je ukázkovým příkladem toho, že očkování pomáhá a funguje. I díky osvětě se lidé naučili chránit a ve zdravotních statistikách je to už znát. Výrazně pomohlo i zavedení povinného očkování dětí – proti hepatitidě B je jich dnes chráněno úctyhodných 99 procent.


Moderní léčba žloutenky stojí skoro desetkrát více

Přes tyto dobré zprávy ale náklady na léčbu hepatitid v české populaci rostou. A to rozhodně ne málo, za posledních pět let nabobtnaly skoro desetinásobně. Používají se totiž nové a účinnější léky, které jsou ovšem taky podstatně dražší. 

„Za posledních pět let ubylo případů žloutenky o zhruba 15 procent. Za stejné období ale vystřelily celkové náklady na léčbu násobně, ze zhruba 150 milionů v roce 2014 na 1,2 miliardy loni,“ potvrdil Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.


Typický pacient? Narkoman na jehle s chronickou žloutenkou B nebo C

Typickým pacientem bývá závislý injekční narkoman s chronickou žloutenkou B nebo C. Léčba chronických hepatitid přitom není vůbec levná. „Jde o to, že zatímco případů akutní žloutenky dost výrazně ubývá, u typu A o dvě třetiny, u typu B o asi deset procent, případů chronické nemoci typu B a C zůstává zhruba stejně. Vlivem zavedení nových léků mohou být třeba u typu C náklady na jednoho pacienta více než desetinásobné, okolo 100 tisíc ročně,“ vysvětlil Ladislav Friedrich.

Nejde přitom o předpojatost nebo svalování viny na narkomany. Potvrzují to i statistická čísla. Orientační představu dává například studie provedená Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti.

Vyplynulo z ní, že zatímco v běžné populaci jsou infekcí hepatitidy typu C zasaženy tři desetiny procenta, mezi injekčními narkomany v průměru 35 procent a mezi dlouhodobými uživateli i více než 60 procent.


Žloutenka dokáže zničit játra

V případě nákazy jsou velmi nebezpečné typy B a C, šířené zejména krví, které se často změní z akutního onemocnění na chronické a u nějž je léčba obtížná. Proto se na typ B žloutenky v Česku od roku 2001 povinně očkují všechny děti. Roste i počet dospělých, kteří se očkují dobrovolně, hlavně před cestami do zahraničí. U čtrnáctiletých dětí v loňském roce kontrola Ministerstva zdravotnictví vykázala proočkovanost nad 99 procent.

Hepatitida, česky žloutenka, je virové onemocnění, napadající nejčastěji játra. Vyskytuje se ve variantách A až E, přičemž očkování existuje pro typy A a B, které jsou také v České republice relativně nejčastější.

Varianta A je známá jako „nemoc špinavých rukou“ a souvisí s hygienou, varianta B se přenáší především krví a tělesnými sekrety. Přibývá ale také žloutenky typu C, která navíc poměrně často může mít chronickou podobu.

Typ D se rozvíjí pouze u lidí už nakažených typem B a typ E se v Česku přirozeně nevyskytuje, je sem ale v omezeném počtu každý rok dovezen z exotických zemí.


David Garkisch

Foto: americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb


Anketa

Jste očkovaní proti žloutence?

Celkem hlasovalo 17 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Závislým na drogách pomohou po telefonu. Linka je i pro jejich blízké

Rumburská nemocnice asi zkrachuje. Město za ni odmítlo platit dluhy