Držitelé dosavadní registrace nestátního zdravotnického zařízení budou nově držiteli oprávnění k poskytování zdravotních služeb, aniž by byli nuceni o cokoliv žádat.
reklama
reklama
Podle přechodného ustanovení novely zákona č. 372/2011 Sb., o změně registrace nestátních zdravotnických zařízení na oprávnění k poskytování zdravotních služeb, které bylo provedeno poslední novelou zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování účinnou od 1. ledna 2026, půjde o následující změnu registrace nestátních zdravotnických zařízení tak, aby všichni poskytovatelé zdravotních služeb byli držiteli jednotného oprávnění k poskytování zdravotních služeb.
Příslušné přechodné ustanovení novely zákona zní takto:
„Správní orgán příslušný podle § 15 odstavce 1 zákona č. 372/2011 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnutím vydaným v rámci řízení z moci úřední do 36. měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona, udělí osobě poskytující zdravotní služby na základě rozhodnutí o registraci dle § 121 odstavce 1 zákona č. 372/2011 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávnění k poskytování zdravotních služeb v rozsahu, který odpovídá druhu a rozsahu zdravotní péče uvedenému v registraci. Rozhodnutí podle věty první může být prvním úkonem v řízení. Registrace podle § 121 odstavce 1 zaniká ke dni právní moci rozhodnutí podle věty 1. To neplatí, zjistí-li správní orgán v rámci řízení podle věty první, že osoba poskytující zdravotní služby na základě rozhodnutí o registraci nesplňuje podmínky podle § 16 zákona č. 372/2011 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v takovém případě správní orgán přeruší řízení, vyzve tuto osobu k odstranění zjištěných nedostatků – jsou-li odstranitelné – a poskytne jí k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů. Neodstraní-li osoba poskytující zdravotní služby na základě rozhodnutí o registraci tyto nedostatky nebo nejsou-li odstranitelné, příslušný správní orgán řízení podle věty první zastaví a dále zahájí řízení o zrušení registrace.“
reklama
Podle této novely jde o naprostou formalitu. Poskytovatel zdravotních služeb nebude muset o cokoliv žádat ani cokoliv dokládat, jde pouze o sjednocení terminologie (místo registrace nestátního zdravotnického zařízení bude nadále každý, kdo poskytuje zdravotní služby, držitelem oprávnění k poskytování zdravotních služeb). Zákon nestanoví, že by tato „přeregistrace“ měla být spojována s jakoukoliv kontrolou dokladů. Pokud však správní orgán (krajský úřad, v Praze Magistrát hlavního města Prahy) zjistí, že poskytovatel zdravotních služeb nesplňuje některou z podmínek stanovených pro poskytovatele zdravotních služeb zákonem v platném znění (platný provozní řád, věcné a technické vybavení, personální vybavení, titul k užívání prostor zdravotnického zařízení, buď vlastnický, nebo nájemní smlouva apod.), může vyzvat poskytovatele k odstranění nedostatků, případně registraci nestátního zdravotnického zařízení zrušit, nebudou-li odstraněny. Takové právo však má správní orgán vůči všem poskytovatelům zdravotních služeb v rámci kontrolní činnosti, a to nejen v rámci této přeregistrace, ale v obecné rovině. Ustanovení § 16 zákona o zdravotních službách, na které přechodné ustanovení odkazuje, obsahuje obecné podmínky pro udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, které musí každý žadatel o oprávnění splnit a musí být splněny po celou dobu, kdy poskytovatel zdravotních služeb tyto služby poskytuje.
Mělo by jít o administrativní záležitost (sjednocení terminologie), která může a nemusí být spojena s kontrolou, zda poskytovatel splňuje všechny podmínky k provozování praxe. Soukromý lékař nemusí sám nic činit ani o nic žádat. Změnu registrace na oprávnění, tedy jisté přejmenování titulu, podle kterého je poskytovatel oprávněn poskytovat zdravotní služby, zajišťuje úřad s úřední povinností. Pokud bude požadovat, aby mu byl doložen nějaký doklad o tom, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro provozování zdravotnického zařízení, bude ovšem třeba jej na vyžádání doložit.
Tato situace je zásadně odlišná od situace, která nastala v roce 2012, kdy každý, kdo provozoval zdravotnické zařízení, měl být podle nového zákona povinen podat novou žádost o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb, sám aktivně předložit veškeré potřebné doklady a uhradit správní poplatek. Toto ustanovení zákona bylo napadeno na podnět České lékařské komory skupinou senátorů Parlamentu ČR a Ústavní soud nálezem spisové značky Pl. ÚS 1/12 toto ustanovení zrušil, protože shledal, že je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Ustanovení, že ten, kdo již nabyl určitá práva, je povinen znovu je nabývat vlastní žádostí, která bude vyřizována správním úřadem, zhodnotil Ústavní soud jako zásah do nabytých práv občanů i za zásah do práva na podnikání.
Přechodné ustanovení poslední novely zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, které má sjednotit terminologii, odstranit registraci nestátních zdravotnických zařízení a těm lékařům, kteří jsou držiteli této registrace, udělit nově oprávnění k poskytování zdravotních služeb, je zásadně odlišné, protože lékař nemusí o nic žádat, nemusí platit správní poplatek ani předkládat jakékoliv doklady a nové oprávnění k poskytování zdravotních služeb místo dosavadní registrace nestátního zdravotnického zařízení mu bude správním úřadem uděleno automaticky, bez jakékoliv žádosti a bez jakéhokoliv dokládání příslušných dokladů. Správní orgán však může požádat, aby poskytovatel doložil, že splňuje například věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení, personální vybavení, má platnou nájemní smlouvu nebo je vlastníkem prostor, které užívá apod. Toto právo má ovšem správní orgán vůči všem poskytovatelům zdravotních služeb nejen v rámci přechodu z nestátních zdravotnických zařízení na držitele oprávnění zdravotních služeb.
Soukromý lékař tedy nemusí o nic žádat, nemusí nic aktivně dokládat nebo předkládat, pouze pokud bude vyzván, aby doložil, že splňuje některou z povinností stanovenou pro všechny poskytovatele zdravotních služeb, bude povinen tak učinit a musí mu k tomu být poskytnuta lhůta nejméně 30 dnů.
Autor: JUDr. Jan Mach, advokát, ředitel Právní kanceláře ČLK
Foto: Shutterstock
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama
