Hlavička
04/01/2023

Zvyšují se minimální zálohy na zdravotní pojištění pro OSVČ. Mění se i podmínky pro paušální daň

Jako každý rok došlo i v letošním roce ke zvýšení průměrné mzdy. S tím úzce souvisí i rostoucí minimální zálohy na zdravotní pojištění. Od 1. ledna tato minimální částka činí 2722 korun a tu je potřeba platit hned od ledna 2023. Mění se také podmínky pro využití paušální daně. Jak?

reklama

reklama

Výše minimální zálohy osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se mění každý rok, a to v závislosti na průměrné mzdě. V roce 2023 bude průměrná mzda v národním hospodářství 40 324 korun. Minimální zálohy na zdravotní pojištění tak vzrostou o 95 korun na 2722 korun.

K výsledku dojdeme tak, že vezmeme polovinu průměrné mzdy, tedy minimální vyměřovací základ, a tuto polovinu vynásobíme sazbou ve výši 13,5 procenta. 
„Navýšit odváděnou částku si musí všechny OSVČ, které mají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ a dosud platí minimum 2 627 korun (výše pro rok 2022), případně platí více než tuto částku, ale míň než 2 722 korun,“ upřesnila tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR (VZP) Viktorie Plívová.

Pozor: Nezapomeňte nastavit nové zálohy hned od ledna

Na rozdíl od záloh na sociální pojištění, které se upravují až po podání přehledu o příjmech a výdajích, se nová výše záloh na zdravotní pojištění platí ihned od začátku roku. 

reklama

Záloha je splatná do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Platbu za leden 2022 tak musíte poslat na účet zdravotní pojišťovny nejpozději 8. února 2022. V opačném případě vám začne naskakovat dluh včetně penále ve výši 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení.

Pokud už teď platíte jako OSVČ zálohy vyšší, než je ta minimální, částku upravovat nemusíte. 

Co u vedlejší činnosti?

OSVČ, jako jsou například studenti, důchodci, matky na rodičovské, za něž zároveň platí pojistné stát, nemají povinnost dodržet minimální vyměřovací základ. Přesto nějaké zálohy OSVČ platit musí, a to ve výši vypočtené podle skutečných příjmů a výdajů. 

Pokud podnikáte ve vedlejší činnosti první rok, a ještě jste přehled nepodávali, pak se na vás minimální zálohy na zdravotní pojištění nevztahují. Stejně tak zálohy neplatí OSVČ, která je podle VZP zároveň zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů.

Platby za státní pojištěnce se v letošním roce zvyšují na 1900 korun. Tuto částku stanovuje novela zákona České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (č. 592/1992 Sb.) ze dne 31. srpna 2022.

Pojistné OBZP a zaměstnanců

V závislosti na zvyšování minimální mzdy se vždy zvyšuje také pojistné osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a minimální pojistné zaměstnanců. Od 1. ledna 2023 se minimální mzda zvyšuje z 16 200 korun na 17 300 korun. Tím se mění výše měsíčního pojistného u OBZP a minimální měsíční zdravotní pojištění u zaměstnanců, které pro rok 2023 činí 2 336 korun.

Pojistné pro OBZP je splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne měsíce následujícího. Tzn. že lednovou platbu musí OBZP ve výši 2 336 korun uhradit od 1. ledna 2023 do 8. února 2023. Pojistné za zaměstnance se odvádí od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. 

Paušální daň a vyšší limit pro zapojení

Do 10. ledna ještě mají podnikatelé také čas přihlásit se k paušální dani, v rámci které se platí jeden odvod měsíčně. Paušální daň pro letošní rok činí v prvním pásmu 6 208 korun a zahrnuje minimální zálohu na zdravotní pojištění, minimální zálohu na sociální pojištění (3 386 Kč) a k tomu 100 korun na daň z příjmů.

I přesto, že by měla paušální daň ulevit podnikatelům od administrativy, stále je zájem o ni spíše zdrženlivý. I proto přišlo Ministerstvo financí s několika novinkami. Obecně ale využití režimu paušální daně OSVČ zatím zůstává za očekáváním MFČR. 

„Jedná se o relativně nový institut, do něhož lze navíc vstoupit ve velice náročných termínech – do 10. ledna daného roku. Navíc v realitě, kdy OSVČ standardně řeší zdanění daného roku až o rok a čtvrt později, při přípravě daňového přiznání,“ vyjmenovává důvody současného stavu daňový manažer z poradenské skupiny Moore Czech Republic Martin Pech s tím, že plátců paušální daně je v současnosti zhruba 79 tisíc a celkový počet OSVČ v Česku přitom přesahuje jeden milion. 

Právě proto jednou z novinek je, že na paušální daň dosáhnou i OSVČ, které nepatří k plátcům DPH, nejsou v insolvenčním řízení a mají roční příjmy z podnikání méně než 2 000 000 korun.

„Zvýšení limitu pro zapojení se do platby paušální daně je bezesporu krok správným směrem. Zamýšlené navýšení adresátů i pro OSVČ s příjmy od 1 do 2 milionů samozřejmě znamená nutnost zavedení několika pásem paušální daně, tak aby její výše co nejlépe odrážela výši příjmů OSVČ. To je pochopitelné, nicméně navrhované hranice a podmínky mohou být pro spoustu OSVČ velmi komplikované,“ vysvětluje Martin Pech.

Rozdělení do 3 pásem

Pro stanovení výše paušální daně musí podle novely OSVČ určit, do kterého ze tří pásem spadá. To záleží na celkové výši jejích příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a dále také na výši příjmů dle uplatnitelného výdajového paušálu. 

Pokud roční příjmy nepřesáhnou 1 milion korun bez ohledu na druh činnosti, tak podnikatel spadá do prvního pásma. Patří sem i živnostníci s příjmy do 1,5 milionu korun v případě, že je možné na nejméně 75 % těchto příjmů uplatnit 60% nebo 80% výdajový paušál. Do prvního pásma se řadí i podnikatelé s příjmy do 2 milionů korun, pokud je možné alespoň na 75 % příjmů uplatnit 80% paušál. Měsíční částka daně pak činí 6 208 Kč.

Druhé pásmo je možné pro podnikatele s příjmy do 1,5 milionu korun bez ohledu na druh činnosti a také na OSVČ s příjmy do 2 milionů korun v případě, že se alespoň na 75 % těchto příjmů dá uplatnit 60% nebo 80% výdajový paušál. Měsíční platba pro rok 2023 činí 16 000 korun. Jestliže má podnikatel roční příjmy do 2 milionů korun bez ohledu na činnost, kterou vykonává, pak spadá do třetího pásma. Výše měsíčních plateb ve třetím pásmu pro rok 2023 je 26 000 korun.

„OSVČ budou muset složitě počítat, zda je u 75 % jejich příjmů uplatnitelný 60 či 80procentní výdajový paušál. Pokud tedy podnikatel vykonává různé činnosti, bude pro něj obtížné stanovit, do kterého pásma spadá,“ říká Martine Pech s doporučením, aby si OSVČ vždy ke konci roku provedla kontrolní kalkulaci daně a odvodů sociálního a zdravotního pojištění s využitím a bez využití paušální daně a dal se pro něj výhodnější cestou. 

„Rozdíly mohou přesahovat 100 tisíc korun na ročních odvodech, proto se určitě nevyplatí tato posouzení odkládat a v případě nejasností se poradit s daňovým poradcem,“ dodává.

Migrace mezi pásmy

Pokud se sníží příjmy podnikatele tak, že začne spadat do nižšího pásma, má nárok na přechod mezi pásmy a také na vrácení přeplatku na dani. Při zvýšení příjmů je přechod do vyššího pásma nevyhnutelný.

„Pokud budou příjmy OSVČ vyšší, než jaké stanovuje jejich stávající pásmo, bude muset doplatit paušální daň a následně přejít do vyššího pásma, anebo ze systému zcela vystoupit. V rámci přechodu do vyššího pásma v něm bude OSVČ muset minimálně 1 rok zůstat, přestože by další rok splňovala podmínky pro pásmo nižší. V tomto případě může být pro OSVČ úplný výstup ze systému paušální daně výhodnější,“ říká Martin Pech a na závěr poukazuje na úskalí systému: „Překročení limitu příjmů o tisíc korun může znamenat navýšení odvodů o sto dvacet tisíc korun.“

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama