Jak rychle se pacienti v Česku dostanou k léčbě rakoviny? Nová data odhalují zásadní rozdíly mezi kraji

Rychlost zahájení léčby je u onkologických onemocnění jedním z klíčových faktorů, který rozhoduje o dalším vývoji nemoci. Zvlášť u agresivních nádorů, jako je rakovina plic nebo slinivky, mohou i relativně krátká zpoždění znamenat zásadní zhoršení prognózy. „Více než polovina pacientů s karcinomem plic se nedostane ke své léčbě včas, tedy do osmi týdnů,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Na problém rychlé progrese upozorňují i odborníci z praxe. „Dokáží vyrůst v řádu několika týdnů,“ popsala některé typy nádorů plic onkoložka Zuzana Bielčíková.

Podle datového analytika ministerstva zdravotnictví Mariana Rybáře má právě dostupnost diagnostiky a rychlost navazující léčby zásadní dopad na přežití pacientů. „Hrozí, že se dostanete z toho dobře léčitelného stadia jedna nebo dva do těch obtížně léčitelných,“ vysvětlil. Současný systém podle něj nedokáže dostatečně rozlišovat mezi pacienty podle naléhavosti jejich stavu. „Dneska máme stejnou prioritizaci pro bolest zad, když to přeženu, a pro karcinom pankreatu,“ dodal.

Porovnejte si situaci v jednotlivých krajích

První ucelený pohled na dostupnost péče přináší aplikace Indiko, kterou zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví, a která vznikla ve výzkumné skupině FBMI ČVUT, jež se dlouhodobě věnuje analýze zdravotnických dat a hodnocení kvality péče. Data ukazují výrazné rozdíly nejen mezi diagnózami, ale i mezi jednotlivými kraji. U karcinomu plic se k léčbě do osmi týdnů od potvrzení diagnózy dostává méně než polovina pacientů, což z něj činí jednu z nejproblematičtějších diagnóz z hlediska včasnosti péče. 

Graf: Doba do zahájení léčby karcinomu plic ve stádiu 1 v Komplexních onkologických centrech. Časová perioda je počítána od posledního (PET) CT vyšetření (před biopsií) do zahájení jakékoli léčby. (zdroj: indiko.cz)

Nepříznivá situace je i u nádorů slinivky břišní, které patří mezi nejrychleji postupující onemocnění a zároveň se často diagnostikují v pokročilém stadiu.

Graf: Doba do zahájení léčby karcinomu slinivky břišní podle stadia a kraje bydliště (zdroj. Indiko.cz)

Naopak u karcinomu prsu je situace výrazně příznivější. Většina pacientek zahajuje léčbu v doporučeném časovém okně, což souvisí mimo jiné s fungujícím screeningovým programem a dřívějším záchytem onemocnění. 

Rozdíly mezi diagnózami tak odrážejí nejen organizaci péče, ale i biologii jednotlivých nádorů. Významnou roli hraje také regionální dostupnost zdravotních služeb. Data ukazují, že nejlepší dostupnost léčby mají dlouhodobě kraje s vyšší koncentrací specializovaných pracovišť, zejména Praha a Jihomoravský kraj. Naopak v Karlovarském a Ústeckém kraji nebo v některých případech na Vysočině se pacienti dostávají k léčbě pomaleji. 

Zpomalení už u diagnostiky

Zásadní problém přitom často nevzniká až u samotné léčby, ale už v diagnostické fázi. Doba do zahájení léčby se podle metodiky počítá až od potvrzení diagnózy, například pomocí CT vyšetření, a čekání na tato vyšetření tak může celý proces významně prodloužit. „Pokud je někde poblíž diagnostické a léčebné centrum, které má kratší lhůty, nemůže si ho komplexní onkologické centrum držet u sebe, což se někdy dělo, ale musí ho objednat do jiného zařízení,“ uvedl Rybář.

Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje změny, které mají dostupnost péče zlepšit. Jedním z nástrojů jsou elektronické žádanky, které lékaři již mohou používat a od roku 2027 budou povinné. Podle ministra Vojtěcha by měly umožnit lépe sledovat skutečné čekací doby napříč systémem.

„Pokud budeme mít povinné e-žádanky napříč systémem, tak pak vlastně za celý systém uvidíme reálnou dostupnost. Dost si od toho slibujeme,“ uvedl.

Současně se počítá s tím, že zdravotnická zařízení budou muset lépe prioritizovat pacienty s rychle postupujícími nádory a vyčlenit pro ně speciální kapacity. Právě u diagnóz, jako je karcinom plic nebo slinivky, může rychlejší přístup k vyšetření a léčbě zásadně ovlivnit šanci na přežití.

Podle údajů Ministerstva zdravotnictví je význam tématu o to větší, že počet onkologických pacientů v Česku dlouhodobě roste. Každý rok lékaři diagnostikují nádor více než 85 500 osobám a přibližně 28 000 pacientů na rakovinu umírá. V současnosti žije v Česku přes 520 000 lidí s onkologickou diagnózou a do roku 2040 se jejich počet podle odborníků zvýší o čtvrtinu. Rizikové faktory přitom zůstávají dlouhodobě stejné, patří mezi ně zejména kouření, konzumace alkoholu, nezdravá strava, nedostatek pohybu nebo obezita, přičemž přibližně třetina úmrtí na rakovinu souvisí s životním stylem.

Zveřejnění dat o organizaci onkologické péče představuje podle ministerstva zásadní krok k větší transparentnosti systému. Tisková zpráva zdůrazňuje, že cílem je umožnit nejen odborníkům, ale i veřejnosti lépe porozumět tomu, kde systém funguje dobře a kde má rezervy.

Do budoucna tak bude klíčové nejen zvyšovat kapacity zdravotnických zařízení, ale především lépe organizovat péči a zkracovat dobu od prvního podezření na onemocnění k zahájení léčby. Právě tato časová osa totiž u řady pacientů rozhoduje o tom, zda bude onemocnění ještě dobře léčitelné.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR