Alkohol nás ničí zdravotně i ekonomicky. Výzva volá po jeho omezení a regulaci

V roce 2023 se v České republice spotřebovalo 160 litrů alkoholických nápojů na osobu, což odpovídá 9,4 litru čistého lihu (etanolu). Celkem 6 až 11 procent dospělých pije alkohol téměř denně a rizikově konzumuje alkohol 15 až 18 procent populace, z toho škodlivě 6 až 10 procent. Opilost alespoň dvakrát v životě prožilo 23 procent patnáctiletých a 47 procent studentů ve věku 15 až 19 let uvedlo užívání nadměrných dávek alkoholu při jednorázové konzumaci v posledních 30 dnech. Denně nebo téměř denně pije 3 až 4 procenta dospívajících.

Opřít tento problém o čísla je důležité, ale podle lékaře a zakladatele think tanku Ministr zdraví Tomáše Šebka je za každým číslem živá osoba a lidský osud. „Za každým číslem se možná objevuje stejný osud, jako jsem měl já, protože jsem se narodil v rodině alkoholů. Respektive moje máma byla alkoholička a před týdnem na následky alkoholismu zemřela,“ řekl smutně na tiskové konferenci Šebek s tím, že nadměrná konzumace alkoholu pak neovlivňuje nejen člověka samotného, ale celou jeho rodinu a okolí.

I proto organizace Ministr zdraví, think tank Racionální politiky závislostí a Světová zdravotnická organizace sepsali Výzvu k ochraně veřejného zdraví a omezení dostupnosti alkoholu, kterou již zaslali předsedovi Vlády Petru Fialovi, ministerstvu zdravotnictví a dalším rezortům s nabídkou spolupráce. Zároveň se uskuteční k tématu kulatý stůl s experty a expertkami na danou problematiku a signatáři. Výzvu už podepsalo 25 institucí, například Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora, Česká rada dětí a mládeže, Národní sportovní agentura, Národní ústav duševního zdraví a další.

Podle iniciátorů výzvy totiž není dopad konzumace alkoholu jen zdravotní. „Zatímco na spotřební dani z alkoholických nápojů v roce 2023 stát získal zhruba 14 miliard, ekonomické ztráty spojené s konzumací alkoholu dosahují podle odhadu na datech z roku 2021 43,4 miliardy korun ročně. S přihlédnutím k predikci vývoje mezd a spotřeby pak kvalifikovaný odhad nákladů pro rok 2025 činí okolo 50,7 miliard. Jedná se o přímé výdaje na zdravotní péči i nepřímé ztráty způsobené sníženou produktivitou, absencemi v práci a invaliditou. Konzumace alkoholu je spojena s nižším pracovním výkonem, což oslabuje konkurenceschopnost naší ekonomiky a zatěžuje veřejné rozpočty,“ uvádí se ve výzvě.

„Letošní Světový den zdraví nám připomíná, že zdravé začátky vytvářejí nadějnou budoucnost. V Česku, kde je alkohol široce dostupný a společensky tolerovaný, je prevence jeho užívání v těhotenství zásadní výzvou pro veřejné zdraví. Tato Výzva je důležitým krokem k vytvoření zdravějšího prostředí už od samotného počátku života – a silnou investicí do zdraví příštích generací,“ popsala Zsofia Pusztai, vedoucí Kanceláře WHO v České republice.

Fotografie: zleva ředitelka think tanku Ministr zdraví Kateřina Hellebrandová, lékař a zakladatel think tanku Ministr zdraví Tomáš Šebek, vedoucí Kanceláře WHO v ČR Zsofia Pusztai a člen správní rady Think tanku Racionální politiky závislostí Petr Pleva

Co podle iniciátorů výzvy pomůže?

„Navzdory skutečnosti, že alkohol je svým bezpečnostním profilem de facto tvrdou drogou, je v české společnosti široce tolerován, a to dokonce i v případě konzumace alkoholu dětmi. Proto je důležité postupně měnit společenské vnímání alkoholu, například prostřednictvím zavedení přísnější regulace reklamy na alkoholické nápoje nebo celospolečenských kampaní, obdobně jako u tabákových výrobků,“ uvedl Petr Pleva, člen správní rady think tanku Racionální politiky závislostí, s tím, že i další navrhovaná opatření mohou přispět ke snížení konzumace alkoholu a tím ke zlepšení veřejného zdraví. 

Iniciátoři výzvy se inspirovali ve světě a zemích, kde na základě zvýšení ceny alkoholu, omezení jeho dostupnosti a regulaci reklamy došlo ke snížení spotřeby alkoholu, ke zlepšení veřejného zdraví a k pokles souvisejících nákladů. Příkladem je třeba Švédsko, Litva, Irsko nebo Finsko. Doporučení jsou sepsána do pěti základních bodů:

1. Regulace reklamy na alkohol

Zakázat reklamu na alkohol v digitálních a OOH médiích, omezit ji v televizi a rozhlase (od 22 h) a na sportovních a kulturních akcích. 

2. Změna konstrukce spotřební daně

Klíčové kroky zahrnují automatickou valorizaci spotřební daně na alkoholické nápoje (například po vzoru Francie, Španělska a Belgie), zrušení výjimky pro tichá vína a cidery, zvýšení zdanění alkoholu v pivu a změnu výpočtu spotřební daně na pivo dle skutečné koncentrace alkoholu. Zároveň je vhodné zahájit debatu o minimální jednotkové ceně alkoholu jako doplňkovém opatření ke snížení dostupnosti levného alkoholu.

„Podle evidence based studie, kterou prováděla Světová zdravotnická organizace, míra zdanění alkoholu a výše zdanění a objem konzumace jsou přímo úměrné. Tedy čím vyšší spotřební daň, tím nižší konzumace. Samozřejmě existuje jistý strop a nad ten strop už se vyplatí pašovat alkohol ze zahraničí, kde je levnější. Proto je potřeba nastavit správnou hladinu,“ upozornil Pleva.

3. Omezení dostupnosti alkoholu

Regulace prodeje alkoholu, zejména jeho dostupnosti na určitých místech (např. benzínové pumpy, samoobslužné prodejny, veřejné instituce, okolí škol, ad.) a v pozdních nočních hodinách (vede ke snížení trestné činnosti a úrazů pod vlivem alkoholu).

Cílem ale není podle iniciátorů plošně zavřít všechny bary ve 23 hodin ani omezit večerní zábavu. Opatření, která se zvažují, se týkají hlavně omezení nočního prodeje alkoholu v samoobslužných prodejnách a podobně.

„Na počátku roku 2002 patřila Litva k členským státům EU s největší spotřebou alkoholu na obyvatele. Dokonce myslím měla první místo na světě. Zamysleli se ale nad tím a využili některých doporučení WHO a zakázali prodej alkoholu na čerpacích stanicích, v kioscích v nepřetržitém provozu a v roce 2016 se snížila míra konzumace alkoholu a míra smrtnosti a ztracených let o 20 procent,“ uvedl příklad Pleva.

4. Důslednější vymáhání práva

Alkohol představuje největší nebezpečí pro děti a mladistvé. Navzdory zákazům dochází velmi často k porušování zákona ze strany prodejců alkoholických nápojů, proto je vhodné důsledněji plnění zákona vymáhat.

„V praxi by dohled nad dodržováním pravidel pravděpodobně zajišťovaly stávající kontrolní orgány, stejně jako je tomu už dnes u kontroly prodeje alkoholu nezletilým. Otázku posilování kapacit již dnes řeší Odbor protidrogové politiky Úřadu vlády,“ upřesňují iniciátoři.

Podle Plevy je bohužel ze strany politiků populární snižovat počty úředníků plošně, což je špatně. Mizí tak místa nejen zbytná, ale i místa, kde se vykonávají správní a kontrolní činnosti.

„Je potřeba se hlouběji zamyslet a udělat audit, která místa jsou zbytná a která ne. Kontrolní orgány už nyní mají podstav a nejsou schopny efektivně kontrolovat a vymáhat právo. Riziko, že k vám přijde kontrola jednou za deset let, tak pokutu riskujete. Kdyby k vám měla chodit dvakrát do roka, tak pokutu riskovat nebudete,“ upozornil Pleva.

5. Vzdělávací kampaně

Realizovat informační kampaně, které upozorní na zdravotní a společenská rizika spojená s konzumací alkoholu, s cílem ukázat, že nepít přináší celou řadu výhod, a tím přispět ke změně postoje společnosti k alkoholu.

Není to omezování volného trhu?

Na otázku, jestli není podobná regulace a omezení zásahem do volného trhu, iniciátoři odpověděli, že jejich cílem není omezovat podnikání, ale chránit veřejné zdraví, zejména dětí a mladistvých. 

„Obdobně jako se tomu děje třeba u tabáku.  Zdravá společnost je základem pro prosperující ekonomiku i fungující stát. Racionálně nastavená dostupnost alkoholu je důležitým krokem k dosažení tohoto cíle. Nikdo nevolá po zákazu vína, piva nebo slivovice, ale po rozumném vyvážení a pravidlech. Zdraví obyvatel a fungující podnikání se nevylučují.  Pokud zlepšíme veřejné zdraví, klesnou náklady spojené s nadměrnou konzumací alkoholu pro stát i firmy, vzroste produktivita a zlepší se kvalita života. Regulace se osvědčila v zemích jako je Litva nebo Skotsko,“ doplnila iniciativa.

Zároveň dodali, že samotná osvěta i podle výzkumů nestačí. Například zpráva Světové zdravotnické organizace uvádí, že samotné vzdělávací kampaně jsou málo účinné při snižování škod způsobených alkoholem – zejména pokud nejsou doprovázeny opatřeními jako je regulace reklamy, omezení dostupnosti alkoholu či zvýšení ceny. Podobně studie Evropské komise a OECD potvrzují, že osvěta bez regulace nevede ke změně chování – obzvlášť pokud je alkohol levný, snadno dostupný a intenzivně propagovaný. 

Přečtěte si celou Výzvu k ochraně veřejného zdraví a omezení dostupnosti alkoholu.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková