Centrální sklad pacientských dat vybudován nebude. Jak tedy zákon o elektronizaci promění české zdravotnictví?
Už 1. ledna letošního roku nabyl platnosti zákon o elektronizaci zdravotnictví. Než se ale zavede do procesu, tak si ještě počkáme. Jednotlivé kapitoly budou vstupovat v platnost až do ledna 2026. Co se plánuje? A co z toho budou mít pacienti a co lékaři?
reklama
reklama
Už 1. ledna letošního roku nabyl platnosti zákon o elektronizaci zdravotnictví. Než se ale zavede do procesu, tak si ještě počkáme. Jednotlivé kapitoly budou vstupovat v platnost až do ledna 2026. Co se plánuje? A co z toho bude mít pacienti a co lékaři?
Elektronizace zdravotnictví představuje velký zlom a do celého procesu zavedení vstupuje Ministerstvo zdravotnictví, Národní centrum pro elektronické zdravotnictví, ÚZIS ČR a Národní centrum pro medicínské nomenklatury a klasifikace. Vybudovat celou infrastrukturu a propojit všechny komerční poskytovatele služeb s novými systémy elektronizace zdravotnictví by mělo proběhnout do čtyř let.
Kmenové zdravotnické registry podle zákona vzniknou tři. Registr zdravotnických pracovníků (AR-ZP), registr poskytovatelů zdravotních služeb (AR-PZS) a registr pacientů (AR-P). Registry budou sloužit k identifikaci a ke komunikaci mezi jednotlivými subjekty.
reklama
Podstatným krokem je, že plněním dat do těchto registrů bude povinné a aktualizace vynutitelná sankcí.
„V případě pacientů nebude vyžadováno založení nových specifických prostředků pro zřízení identity. Nadále by tak měly být využívána například bankovní identita nebo ty prostředky, které již využíváme v rámci eGovernment. Obrovská změna se však očekává u poskytovatelů zdravotní péče,” přibližuje Petr Samek.
Co se týče samotných pracovníků poskytovatelů zdravotní péče, prozatím se mluví o zavedení profesní karty, nikoli však v gesci Ministerstva zdravotnictví, ale Ministerstva vnitra, kde vzniká myšlenka, že jednotlivé odbornosti, jako jsou zdravotníci, úředníci, policisté nebo hasiči, by měli profesní karty, prostřednictvím kterých by mohli přistupovat do systémů státní správy, včetně elektronického zdravotnictví. Zavedení tohoto systému však prozatím není jisté.
Centrální sklad pacientských dat nebude
Mezi základní principy zákona patří, že nebude vybudován žádný centrální sklad pacientských dat, jako jsou laboratorní výsledky nebo lékařské zprávy.
Důvodů je hned několik. „Mezi hlavní patří bezpečnost, kdy je složitější napadnout distribuovaný systém než centrální a je tedy i složitější hromadně odcizit data. Dalším důvodem jsou technické aspekty. Takováto data tvoří obrovské objemy a nebylo by snadné je všechny uložit na jedno místo, a nakonec jsou to legislativní a politické aspekty. Myslím, že Velkého bratra prostě nikdo nechce,“ říká Petr Samek, expert na IT bezpečnost ve zdravotnictví ze společnosti CNS a.s.
Druhým principem zákona je, že elektronická zdravotní dokumentace bude rovnocenná listinné formě.
Zabezpečené sdílení dat
Třetím pilířem, na kterém stojí elektronizace zdravotnictví, je zabezpečené sdílení dat. Aktuálně jsou využívány komunikační služby, zpravidla komerční, v rámci kterých společnosti nabízí jejich zabezpečení, šifrovaný přenos dat mezi lékaři a pacienty, lékaři a laboratořemi, laboratořemi a pacienty apod.
Narozdíl od těchto systémů stát hodlá vytvořit komplexnější systém, do kterého budou připojeny jednotlivé laboratorní, ambulantní a nemocniční systémy a prostřednictvím zabezpečeného sdílení dat budou vzájemně komunikovat a vyměňovat si data.
„Tato komunikace je zcela zásadní pro fungování celého systému. Data se tedy nenachází v centrálním úložišti, ale jsou distribuována právě prostřednictvím zabezpečení sdílených dat od jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb,” vysvětluje Petr Samek.
Další součástí elektronizace zdravotnictví je systém správy souhlasů. Systém umožní pacientovi udělit souhlas s přístupem třetím osobám a systém zároveň bude ověřovat tyto přístupy. Také by v budoucnosti měla v systému existovat také evidence výslovného nesouhlasu, například ve spojení s nesouhlasem s předáním dat do jiné země EU.
Součástí nových systémů bude elektronická zdravotní dokumentace, v rámci které se jedná o sdílené záznamy, podepsané elektronickým podpisem oprávněné osoby k vedení zdravotní dokumentace, opatřené časovým razítkem a pečetí. Jde například o propouštěcí zprávy, ambulantní zprávy nebo laboratorní výsledky.
Možnost nastavení sdílení dokumentace
Už jsme zmínili sdílení dokumentace. Elektronizace zdravotnictví stojí totiž na integrovaném datovém rozhraní resortu a toto rozhraní nabídne několik základních kapitol. Mezi ně patří kmenové zdravotnické registry, služby vytvářející důvěru, zabezpečené sdílení dat, systém správy souhlasů pacientů, portál elektronického zdravotnictví a žurnál činností.
„Z pohledu pacienta je důležité, že budeme moct nastavovat a upravovat viditelnost celé dokumentace vůči ostatním účastníkům a budeme mít možnost nastavit pravidla sdílení nejen vůči zdravotním subjektům, ale také vůči třetím osobám, jako jsou naši blízcí a příbuzní,” říká Petr Samek, expert na IT bezpečnost ve zdravotnictví ze společnosti CNS a.s.
Je třeba podotknout, že registry nebudou obsahovat až na výjimky žádná data o zdravotním stavu pacientů. Ta budou uložena v systémech poskytovatelů zdravotních služeb a dostupná budou prostřednictvím státem vytvořeného komunikačního kanálu (prostředí) na nějž budou systémy napojeny.
V praxi se ale můžeme těšit na to, že když jdete třeba k praktickému lékaři, který o vás vede záznamy, tak celou vaši zdravotní historii si bude moci vyjet i například váš urolog, abyste mu opět nemuseli obsáhle popisovat jaké máte za sebou operace nebo jaké dědičné choroby a vážná onemocnění mají vaši rodinní příslušníci.
„Pacient bude mít možnost taková data o sobě zároveň i získat, což dnes není technicky realizovatelné,“ doplňuje Samek.
Bezpečnost především
Samozřejmě alfa omegou celého systému bude jeho zabezpečení. Jedním ze tří bezpečnostních prvků bude elektronický podpis. Ten bude využívat fyzická osoba například při podepisování výsledku vyšetření ordinujícím lékařem.
Efektem elektronizace zdravotnictví by mělo být, že všechny tyto služby vytvářející důvěry, by měly být pro účely zdravotnictví zdarma a měly by být podle Samka garantovány Ministerstvem zdravotnictví, resp. pravděpodobně Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.
Mezi další služby bude patřit resortní elektronická pečeť, kterou pracovníci pečetí ambulantní, laboratorní, informační a nemocniční systémy. Další službou pro poskytovatele zdravotních služeb bude časové razítko. To například říká, že dokument byl změněn či vytvořen v uvedeném čase konkrétním člověkem.
Autor: Pavlína Zítková
Foto: Shutterstock
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama