Co zaznělo na schůzi lékařů s ministerstvem? Odměna za práci šest dnů v týdnu a podle ČLK chaotická čísla

Pojďme ale situaci rozebrat postupně. Analýzy nákladovosti, které mělo ministerstvo zdravotnictví, případně nemocnice předložit, se měly týkat tří možných scénářů. 

V prvním scénáři by se počítalo se sjednocením odměňování v nemocnicích a záchranné zdravotnické služby do režimu platů s tím, že platy by odpovídaly Hegerovu memorandu (zavedení průměrného platu lékaře v přímé úměře k dosažené kvalifikaci a praxi ve výši 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR, vyhlášené Českým statistickým úřadem za rok o dva roky předcházející, pozn. red.).

Druhý scénář představilo ministerstvo zdravotnictví a obsahuje podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka poměrně složitý indexový systém. K tomu dodal, že komora doposud ani neobdržela žádnou tabulku nebo propočty celého návrhu. Dostala jen indexy, kterými by se násobila průměrná mzda pro jednotlivé kategorie pracovníků podle kvalifikace a praxe. Třetí scénář je podobný návrhu druhému, ale odbory indexy přepočítaly, aby odpovídaly Hegerovu memorandu. 

Jsou peníze potřeba, nebo nejsou?

Jistá čísla na dnešním jednání zazněla. Podle propočtu Asociace nemocnic ČR by dopad ministerského návrhu činil odhadem jednotky miliard korun. Naproti tomu návrh odborů by nemocnice stál desítky miliard. Na modelaci se podílelo 14 přímo řízených nemocnic a jen u nich by návrh odborů stál téměř 26 miliard korun, s regionálními nemocnicemi pak zhruba 50 miliard.

Jak se ale k číslům došlo, zatím moc jasné není. Odbory i komora slyšely vyčíslení jen ústně a k analýze by potřebovaly písemnou formu a propočet. „Potřebujeme dospět k číslům, která budou objektivní. Na základě toho se podle pana ministra povede debata, co vlastně systém veřejného zdravotního pojištění umožní," řekla po jednání předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. I z tohoto důvodu byla podle Kubka celá schůzka velmi nepřehledná a chaotická.

„Slyšeli jsme přes stůl, že poskytovatelé zdravotní péče něco vypočítali, a máme radost, že jsou k dispozici nějaká čísla. Z čeho už tak nadšení ale nejsme, že jsme čísla nedostali dopředu a nemůžeme výpočty nijak zanalyzovat,“ uvedl pro web Našezdravotnictví.cz předseda Sekce mladých lékařů ČLK Dalibor Veselý. Zároveň dodal, že kvůli přehledné analýze má 11. července zasednout ještě expertní skupina ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo zdravotnictví pro ilustraci zlepšení situace po podpisu dohody v prosinci loňského roku mimo jiné předložilo vyhodnocení, které je zpracováno na základě informací od Asociace nemocnic ČR, ze kterých plyne, že po zprůměrování platů je v přímo řízených nemocnicích Hegerovo memorandum plněno již nyní. 

„Vznikla tak paradoxní situace, protože na jednu stranu se v jednáních dozvídáme, že Hegerovo memorandum je již dávno splněno a doktoři již dávno tyto platy mají. Na druhou stranu ale slyšíme, že pro splnění memoranda jsou potřeba desítky miliard korun. Nedává to vůbec smysl a nikdo mi to nebyl schopný vysvětlit,“ pozastavuje se nad dnešními závěry z ministerstva Milan Kubek. 

Nad touto schizofrenní situací se pozastavil i předseda SML Veselý. „Na jednu stranu řeknou, že když se zákon o odměňování schválí, tak to bude stát 26 miliard korun, a vzápětí dodají, že je to již splněné,“ řekl s úsměvem.

Dobrou zprávou pro lékaře je, že osobní ohodnocení, které bylo přiděleno za rok 2024, je schválené i pro rok 2025 (lékaři, zubní lékaři a farmaceuti s odbornou způsobilostí k výkonu povolání dostali v letošním roce o 5000 korun více; lékaři a farmaceuti s odbornou způsobilostí k výkonu povolání pod odborným dohledem na základě certifikátu o absolvování základního kmene dostali o 8000 korun více na osobním ohodnocení;  lékaři, zubní lékaři a farmaceuti se specializovanou způsobilostí dostali o 15 000 korun více). Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek na schůzce i podle Veselého potvrdil, že pojišťovny na to peníze vyčleněné mají.

Od kdy se stanovuje plat za šest pracovních dnů v týdnu?

Z protahování debat je každopádně čím dál více zřejmé, že samostatný zákon o odměňování nejspíše nevznikne. Nejpravděpodobnější je tak novelizace zákoníku práce, kde ČLK trvá především na stanovení platu za základní pracovní dobu. 

„Všichni lidé v této zemi mají stanovený plat za základní pracovní dobu, není možné někomu stanovit plat nebo mzdu za šest pracovních dnů a není možné ani explicitně předpokládat, že dobrovolná přesčasová práce, kterou zaměstnanec může nebo nemusí dělat, bude součástí jeho základní mzdy. To je další nesmysl,“ okomentoval další návrh ministerstva Milan Kubek.

Navržená úroveň základního platu/mzdy podle ministerstva zdravotnictví sice odpovídá tzv. Hegerovu memorandu, ale s malými odchylkami. 

„Návrh zákona zaručí, že lékař v závislosti na dosaženém stupni kvalifikace bude včetně odměny za přesčas v rozsahu 416 hodin ročně pobírat průměrně 1,5- až 3násobek průměrné mzdy v národním hospodářství dva roky nazpět. V jistém smyslu jde návrh dokonce ‚nad‘ tzv. Hegerovo memorandum, jelikož minimální úroveň odměňování zaručuje každému lékaři,“ píše ministerstvo v tiskové zprávě.

Milan Kubek zároveň vyvrátil zprávy, že by navýšením platů nebo stanovením přesně daného platového minima pro lékaře a zdravotníky chyběly peníze na zdravotní péči. 

„Ještě nikdo nevymyslel, jak poskytovat zdravotní péči bez zdravotníků. Mzdové náklady na práci zdravotníků, lékařů a ostatních pracovníků ve zdravotnictví jsou nedílnou součástí zdravotní péče. Není to tedy tak, že když se přidají peníze na platy, tak nebude na zdravotní péči. Bez práce zdravotníka žádná péče není. Nepatří tam jen přístroje a léky, ale především lidé, kteří tu péči poskytují,“ upozornil Kubek. 

Další společná schůzka se bude konat 18. července.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Sekce mladých lékařů ČLK (Facebook)