Hlavička
24/01/2023

Co může prozradit, že vaše dítě potřebuje antibiotika? A kdy jsou zase zbytečná?

Zdraví nade vše a v případě nemocných dětí to platí dvojnásob. Pohled na jejich „skleněné“ oči, ucpaný nos či dávivý kašel je vyčerpávající. Navíc spánek, který by jim dodal sílu, často není kvalitní. Můžeme podle něčeho poznat, zda je původcem nemoci bakterie, na které by zabrala antibiotika? Zeptali jsme se dětské lékařky, MUDr. Lucie Mynářové.

reklama

reklama

Je důležité na úvod zmínit, že antibiotika se předepisují jen na infekce bakteriálního původu, ne virového. Co nám tedy může napovědět, že děti nakazila bakterie? 

Projevem bakteriální infekce mohou být horečky. Interval mezi nimi je často kratší než 4 hodiny a i přes dostatečné dávky léků na teplotu nemusí klesat pod 38°C. Samozřejmě tento průběh může být i na začátku virového onemocnění, ale tam většinou postupně dochází k prodloužení intervalů horeček a také poklesu teplot.

Žlutozelená nudle tedy není projevem bakteriální infekce?

reklama

Určitě není, jak se dost často mylně traduje.

Rýma tedy signalizuje spíše virovou infekci, na kterou se antibiotika nemají předepisovat, protože na ně nefungují?

Nedá se to úplně zobecnit, nicméně často se u běžných virových infekcí horních cest dýchacích setkáváme s vodnatou až hlenovou sekrecí z nosu i zelené barvy, kýcháním, kašlem, někdy hlenovou sekrecí z očí a začervenáním spojivek. Teplota může být zvýšená, ale i horečka. Dítě s virózou většinou dobře reaguje na léky proti teplotě.

A co kašel? Je třeba tzv. suchý spojený s infekcí virovou a hlenový s bakteriální?

To se bohužel říci nedá. Většinou na začátku infektu bývá kašel suchý, potom vlhne a přidává se tvorba hlenu. To je stejné pro oba druhy infektu – virového i bakteriálního.

Pokud se tedy jedná o infekci bakteriálního původu, kdy by měla pomoci antibiotika, jaké jsou zásady jejich užívání? 

Principy jsou poměrně jednoduché: dodržovat časový rozestup určený lékařem a doporučenou dobu užívání a také brát léky dle jeho doporučení s jídlem či na lačno.

Kdy jsou antibiotika nezbytná?

Když přijde rodič s dítětem k vám do ordinace, jaké máte nástroje pro určení správné diagnózy, které také napoví, zda jsou antibiotika třeba, či nikoliv?

Využíváme především metodu CRP, která nám pomáhá odlišit virové onemocnění od bakteriálního, i když to není stoprocentní. Dále máme k dispozici Streptest, rychlý test provedený přímo v ordinaci k průkazu streptokokové infekce z výtěru z krku, anebo výtěr krku, který odesíláme na kultivaci (bohužel trvá 3 dny). Případně pošleme pacienta na vyšetření ke specialistům, např. na ORL.

Na jaké konkrétní diagnózy jsou antibiotika nezbytná?

Antibiotika potřebujeme na streptokokovou angínu, spálu, zánět ledvin, bakteriální zápal plic, bakteriální zánět středního ucha. Zkrátka tam, kde je vyvolavatelem bakterie.

Předpokládám, že právě na tyto diagnózy předepisujete antibiotika nejčastěji. V jaké formě, aby to bylo pro dětský organismus adekvátní? 

Ano, nejčastěji předepisujeme antibiotika na streptokoková onemocnění – angíny i spálu, záněty ledvin nebo zápaly plic. Zde využíváme tablety, u menších dětí sirupy. Občas se nevyhneme použití antibiotické masti při kožních infekcích a kapkám do očí a uší.

Jak je to s dlouhodobým nachlazením, které bývá virového původu a indikace antibiotik by s léčbou nepomohla? Rodiče bývají nervózní, když u dítěte trvá rýma a kašel třeba 3 týdny. Je to normální? 

Běžné nachlazení u mladších dětí trvá i několik týdnů. Bohužel čím jsou děti mladší, mívají menší schopnost se vysmrkat, nebo vykašlat hlen. I to ovlivňuje délku nemoci.

Záludnost antibiotik

V čem je užívání antibiotik záludné? Projevují se u dětí často vedlejší účinky?

Pokud předepíšeme antibiotika širokospektrá (když nevíme, na jakého konkrétního původce infekce působit), často u dětí dochází k průjmu z důvodu narušení střevního mikrobiomu. Navíc čím více užíváme širokospektrální antibiotika, tím více si na ně bakterie dokáží vytvářet odolnost. A pak se stává, že antibiotika už nejsou v boji proti bakteriálním infekcím účinná, i když by měla.

Co to znamená? Že nám antibiotika přestávají fungovat?

Ano, přesně tak. Celý svět řeší ztrátu léčivých účinků antibiotik. Jakmile neúčinkují, člověk může zemřít na nějakou poměrně banální infekci, kterou způsobila odolná bakterie. Některé studie tvrdí, že v r. 2050 mohou být větším zabijákem odolné kmeny bakterií než rakovina.

A otázka na závěr: Co byste poradila rodičům i dětem, aby zůstali v co největší zdravotní pohodě?

Nepřecházejte nemoci, když vám není dobře. Tělo vám naznačuje, že si potřebuje odpočinout. I když vám přijde, že na to nemáte čas, zkuste to. Sami sebe se ptejte, co potřebujete, aby vám bylo lépe. A zkuste si to splnit.

Foto: Mudr. Lucie Mynářová (zdroj fotky: užita se souhlasem Lucie Mynářové)

Autor: redakce Našezdravotnictví.cz

Ilustrační foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama