Digitalizace zdravotnictví míří k povinné elektronické dokumentaci. Klíčové budou interoperabilita, financování i důvěra lékařů

Jedním z hlavních témat konference byla nová verze aplikace EZ karta, povinné elektronické žádanky, interoperabilita nemocničních systémů i budoucí povinné vedení elektronické zdravotnické dokumentace. Zazněl také pohled nemocnic, praktických lékařů a datových analytiků.

Digitalizace se dostává do fáze reálného provozu

Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Bc. Petr Foltýn uvedl, že české zdravotnictví se po letech příprav dostává do období, kdy už nepůjde jen o testovací projekty, ale o každodenní používání digitálních nástrojů v běžné praxi.

Velkou část svého vystoupení věnoval nové verzi mobilní aplikace EZKarta 2.0, která má být spuštěna během nejbližších týdnů. Nová verze bude vyžadovat opětovné přihlášení všech uživatelů. „Máme zhruba 600 tisíc uživatelů a i těch 600 tisíc uživatelů bude muset aplikaci znovu stáhnout a znovu se přihlásit,“ uvedl.

EZKarta má podle ministerstva postupně fungovat jako hlavní mobilní platforma českého zdravotnictví. Kromě očkovacího průkazu nabídne například QR identifikaci pacienta u lékaře, přehled preventivních prohlídek a screeningů, elektronické lékařské posudky, doručování zdravotnické dokumentace nebo správu zdravotních údajů celé rodiny v jedné aplikaci.

Součástí aplikace bude také takzvaný index prevence. Ten má uživatelům ukazovat, zda absolvují doporučené preventivní prohlídky nebo screeningová vyšetření. „Není to výzva k soutěžení, ale informace o tom, jakým způsobem pečujete o své zdraví,“ vysvětlil Foltýn.

Podle Foltýna ale největší problémy neleží v centrálních státních systémech, nýbrž v propojení s ambulantními a nemocničními informačními systémy. „Není cílem státu vyvíjet vlastní ambulantní nebo nemocniční informační systémy, ale zajistit jejich vzájemné propojení a funkční digitální komunikaci,“ zdůraznil. Stát podle něj může vytvářet centrální služby, samotné uživatelské prostředí a propojení ale musí zajistit komerční dodavatelé softwaru.

Právě komunikace s výrobci ambulantních systémů bude podle něj klíčová pro další rozvoj elektronických žádanek, sdílené dokumentace nebo elektronických posudků. „Máme to naprogramováno, ale otázka je, kdy se to objeví v počítači lékaře,“ poznamenal.

Elektronické žádanky a dokumentace mají dostat pevné termíny

Podle aktuálních plánů ministerstva by měly povinné elektronické žádanky pro laboratorní vyšetření fungovat od roku 2028. O rok později by mohlo být zavedeno také povinné vedení elektronické zdravotnické dokumentace.

Právě tato změna může podle Foltýna nejvíce dopadnout na menší ambulance a starší lékaře, kteří budou muset výrazně změnit dosavadní způsob práce a přizpůsobit se novým digitálním systémům. „Budeme čelit názoru některých poskytovatelů, že už nebudou chtít pokračovat ve své práci,“ připustil.

Vedle rozvoje elektronických služeb upozornil také na rostoucí význam kybernetické bezpečnosti. S větším sdílením dat, propojováním systémů a nástupem umělé inteligence podle něj výrazně poroste riziko úniků citlivých informací. Ministerstvo proto nově více zapojuje kontrolní mechanismy Rady vlády pro informační společnost (RVIS), aby se případné problémy řešily ještě před spuštěním systémů do ostrého provozu. „Nemůžeme odsunout kybernetickou bezpečnost. Jinak bychom se mohli dočkat úniku dat a velké nevole uživatelů,“ varoval.

Dudra: Cílem není elektronický papír

K nejkritičtějším řečníkům patřil ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) doc. MUDr. Ján Dudra, Ph.D., MPH. Zdůraznil, že digitalizace nemocnic nespočívá jen v zavedení elektronické dokumentace nebo nového nemocničního informačního systému. „Cílem není elektronizace dokumentace, cílem je digitalizace procesů a sdílená a bezpečná data,“ uvedl.

Podle Dudry jsou fakultní nemocnice kritickou infrastrukturou státu a digitalizace musí souviset především s bezpečností pacientů, kontinuitou péče nebo transparentním řízením veřejných financí. Upozornil zároveň, že české fakultní nemocnice dnes fungují na velmi rozdílných informačních systémech a nejsou na stejné úrovni digitální připravenosti. Některé nemocnice podle něj provozují modernizované systémy, jiné stále řeší technický dluh, složitou migraci dat nebo riziko závislosti na jednom dodavateli softwaru.

„Ty nemocniční informační systémy nikdo nikdy nesrovnává,“ upozornil s tím, že v Česku stále chybí jednotné standardy určující minimální technické a procesní požadavky.

Varoval také před úvahami o jednom centrálním nemocničním systému pro všechny nemocnice. Podle něj by hrozil vznik monopolu i velmi riziková masivní migrace dat. Za důležitější považuje sjednocení pravidel interoperability, datových standardů a rozhraní mezi jednotlivými systémy.

AI je podle nemocnic rychlejší než pravidla

Významným tématem byla také umělá inteligence. Dudra upozornil, že nemocnice už dnes začínají využívat AI například v radiologii, mamografii nebo administrativních procesech. Zároveň ale podle něj zdravotnictví zatím není připravené po procesní a právní stránce.

„AI je připravena technologicky dříve než procesně a právně,“ upozornil.

Podle něj dnes stále chybí jasná pravidla odpovědnosti, standardy práce s daty, governance nebo kvalitní strukturovaná zdravotnická data. Právě to bude rozhodovat o tom, zda bude možné umělou inteligenci bezpečně a efektivně používat v běžném provozu nemocnic. „Digitalizace by neměla být cílem. Je to nástroj ke zvýšení bezpečnosti pacienta a efektivity systému,“ uzavřel.

Lékaři digitalizaci podporují, největší problém vidí v legislativě a financování

Pohled samotných lékařů a managementu zdravotnických zařízení představila ve své prezentaci Ing. Linda Maršíková z Ernst & Young. Dotazníkové šetření mezi 316 lékaři a 32 zástupci vedení zdravotnických zařízení sice nebylo reprezentativní, přesto ukázalo několik výrazných trendů.

Většina respondentů vnímá digitalizaci pozitivně a spojuje ji především se zlepšením kvality péče, snížením administrativní zátěže nebo lepší koordinací zdravotních služeb. Více než 30 procent dotázaných lékařů označilo digitalizaci za klíčovou pro zvýšení kvality zdravotní péče.

Současně ale 75 procent respondentů uvedlo, že úroveň digitalizace českého zdravotnictví stále nepovažují za dostatečnou. Největší problémy vidí v elektronických procesech, sdílení dat nebo dostupnosti digitálních služeb.

Za největší překážku digitalizace označili lékaři nejasnou legislativu a nedostatečné financování. Významným tématem byla také technická podpora menších ambulancí, které často nemají vlastní IT zázemí. „Tím největším nepřítelem není digitální gramotnost, ale nejasnost podmínek a legislativy,“ shrnula Maršíková.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková