Povinná elektronizace nesmí zhoršit dostupnost péče, upozorňuje MUDr. Tomáš Nosek

Elektronizace českého zdravotnictví se podle ministerstva zdravotnictví posouvá kupředu. V ambulantní praxi ale řada lékařů místo očekávaného zjednodušení zatím naráží na nové povinnosti, technické komplikace i rostoucí administrativní zátěž. Praktický lékař a odborník na medicínské IT MUDr. Tomáš Nosek, Ph.D. upozorňuje, že problém není v samotné digitalizaci, ale především ve způsobu, jakým je zaváděna.

MUDr. Tomáš Nosek, Ph.D. (zdroj: archiv MUDr. Noska)

Nosek se dlouhodobě pohybuje na pomezí medicíny a zdravotnických informačních technologií. Vedle práce všeobecného praktického lékaře provozuje rodinnou školicí praxi na Vysočině v oblasti s omezenou dostupností péče. „Pro nás je efektivní elektronizace nejen vroucným přáním, ale i každodenní nutností,“ říká. Problematice ambulantních informačních systémů se věnuje prakticky od konce devadesátých let. Působil například v Ústavu lékařské biofyziky LFHK, spolupracoval s vývojáři ambulantních systémů, jako CGM či Stapro, a dnes se podílí mimo jiné na projektu eZpráva nebo na analytické práci pro společnost Medax.

Právě zkušenost z každodenní ambulantní praxe podle něj ukazuje, že stát při přípravě elektronizace příliš soustředil pozornost na nemocnice a opomněl specifika ambulantního sektoru. „Z mého pohledu se ministerstvo zdravotnictví při přípravě státní elektronizace zaměřilo téměř výhradně na nemocniční sféru. To je jistě důležité, ale poněkud se opomnělo, že existuje také sféra ambulantní, která má svá specifika a některé věci v ní fungují jinak,“ upozorňuje.

Ambulance narážejí na povinnosti i nedokončené systémy

Za zásadní problém považuje i financování ambulantní elektronizace. „Za tristní považuji fakt, že pro elektronizaci ambulantní sféry nejsou určeny prakticky žádné finanční prostředky a že z alokovaných evropských dotací nevznikají téměř žádné komponenty s volně použitelným kódem, který by byl veřejně dostupný,“ říká Nosek.

Podle něj by právě veřejně financované projekty měly více podporovat otevřená a sdílená řešení. „Konkrétně bych čekal, že z veřejných peněz vznikne daleko více komunitně vyvíjených projektů s otevřeným kódem, dostupným na GitHubu či podobné platformě pod licencí MIT nebo jí analogickou. To zde zatím vidím naprosto minimálně,“ dodává.

Velkou výzvou je podle něj především roztříštěnost ambulantního prostředí. Pokud má být elektronizace skutečně plošná a povinná, musí fungovat i pro starší lékaře v regionech s horší dostupností péče. „Povinná elektronizace musí být co nejvíce nízkoprahová a maximálně přívětivá pro profesionálního koncového uživatele – lékaře. Nepodaří-li se toho dosáhnout, dochází reálně k omezení dostupnosti péče,“ říká. V praxi už nyní vidí, že některé úkony zabírají více času, a lékaři proto nestihnou ošetřit tolik pacientů jako dříve.

Kriticky hodnotí také zavádění systému ePosudků pro posudky o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. „Celý provoz systému ePosudků, který začal alespoň trochu použitelně fungovat až počátkem dubna, vnímám stále jako jeden velký nešťastný beta test na primární péči,“ upozorňuje. Podle něj se centrální systémy i ambulantní software stále průběžně mění a ordinace musí upravovat své zavedené postupy. „Ano, toto je běžný a očekávaný stav z hlediska vývoje softwaru, ale nemyslím si, že je šťastné, že se to děje v režimu legislativní povinnosti,“ dodává.

Zákony až ve chvíli, kdy systémy fungují

Právě legislativa je podle Noska oblastí, kde by bylo potřeba zásadních změn. Navrhuje proto koncept „účinnosti legislativy řízené technickou připraveností“. Povinnost používat digitální systém by podle něj měla vzniknout až ve chvíli, kdy je systém skutečně plně funkční, otestovaný a připravený pro běžný provoz. Inspiraci hledá například v evropské či britské legislativě.

„Povinnost využívat digitální systém by měla vzniknout až po úspěšném bezpečnostním a zátěžovém testování, pilotním provozu a zveřejnění plně funkční dokumentace API pro dodavatele softwaru,“ vysvětluje. Součástí takového modelu by podle něj mělo být i dostatečně dlouhé přechodné období, během nějž by bylo možné používat současně digitální i dosavadní formy komunikace.

„Přesně takové věci, jako je zavádění nedokončených systémů do povinného provozu, nabourávají rutinní klinické procesy a jsou zdrojem negativního postoje klinické praxe k další elektronizaci. A přesně takový postoj začínám ve svém okolí intenzivně vnímat,“ upozorňuje.

Přestože se často mluví o tom, že české zdravotnictví neumí sdílet zdravotnickou dokumentaci, Nosek tvrdí, že samotná výměna dat už řadu let funguje poměrně dobře. Problém je jinde – v nejednotnosti standardů. „Jsou zde systémy typu eZpráva, ePACS a další. Velké rezervy ale vidím ve standardizaci a v povinném použití konkrétní verze standardu. Tedy tím se dostáváme do situace, kdy si jednotlivé systémy vzájemně nerozumí,“ vysvětluje.

„DASTA je mrtvá“? V ordinacích stále žijí „zombie“ systémy

Jako příklad uvádí dlouholeté fungování standardu DASTA. Přestože novější verze existuje už od roku 2007, v ordinacích se podle něj stále běžně používá starší varianta. „Realita je taková, že archaická DASTA verze 3 je v klinické praxi stále velmi hojná a dle zkušeností z mé ambulance jde v podstatě o zcela majoritní formát pro předávání lékařských zpráv v elektronické podobě,“ popisuje. S nadsázkou pak dodává, že prohlášení o „mrtvé Dastě“ připomíná „IT nekromancii“, protože v ordinacích stále funguje množství dobře pracujících „zombie“ systémů.

Dnes navíc už podle Noska prakticky není možné fungovat bez pravidelně aktualizovaného softwaru. Lékařská veřejnost by se ale podle něj měla více soustředit na standardizaci dat, aby ordinace nebyly závislé na jediném dodavateli systému. „Je potřeba zabránit situacím, kdy lékař či zdravotnické zařízení nemohou změnit software, protože by tím přišli o nezanedbatelné množství klinických dat,“ upozorňuje.

Za vhodné řešení pro ambulantní sektor považuje archivní PDF dokumenty s datovou přílohou. Takový formát je podle něj dlouhodobě čitelný, jednoduše ověřitelný a zároveň umožňuje automatické zpracování dat. „PDF v archivní podobě zobrazí dnes každý telefon. Pokud má navíc datovou přílohu, je elektronicky plně a automaticky zpracovatelné,“ vysvětluje. Inspiraci vidí například v účetnictví a formátu ISDOC.PDF.
Lékaři se obávají rostoucích nákladů i další administrativy

Výrazné obavy panují mezi lékaři i kvůli rostoucím nákladům na IT infrastrukturu. „Zvyšování nákladů na IT je nevyhnutelné vzhledem ke zvyšujícímu se počtu elektronizovaných agend, plné závislosti na IT systémech a nárokům na jejich stoprocentní spolehlivost a bezpečnost,“ říká Nosek. Dodává, že správa IT je dnes i pro malou ordinaci často nad možnosti běžného lékaře a vyžaduje odbornou podporu.

Kolik budou nové požadavky ordinace stát, podle něj dnes nikdo přesně neví. „Je to, jako když stavíte dům: máte nějakou představu, ale realita je pak zcela jinde,“ poznamenává. Za problém považuje i to, že s těmito náklady podle něj zatím příliš nepočítají zdravotní pojišťovny.

Současně upozorňuje, že tlak na další povinnosti může část starších lékařů odradit natolik, že ordinace předčasně uzavřou. „Nechuť k další elektronizaci, obzvláště u starších kolegů – ale nejen u nich –, je často až hmatatelná,“ říká. V regionech s omezenou dostupností péče by přitom jejich odchod mohl znamenat další zhoršení situace. „Neumím si představit, kdo by tyto lékaře nahradil, pokud by opravdu ze zdravotnictví nyní odešli v oblastech, jako je například ta naše,“ dodává.

AI může být pomocník, ne další zátěž

Do budoucna přesto vidí i pozitivní možnosti. Velkou roli podle něj sehrají systémy umělé inteligence. „Přál bych si pozitivní scénář, ve kterém AI pomůže se standardizací, formalizací dat a se smysluplnou filtrací informací, čímž se stane chytrým asistentem lékaře,“ říká. Lékař by se pak mohl více soustředit na samotného pacienta a méně na administrativu.

„Práce lékaře se pak přesune spíše do té lidské roviny, kde vztah lékař–pacient bude nosným prvkem celého diagnosticko-léčebného procesu a odpočatý, nevyhořelý lékař bude empatickým, laskavým a vysvětlujícím průvodcem pacienta ve světě medicíny a jeho těžkostí,“ uzavírá MUDr. Tomáš Nosek.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ChatGPT