Elektronizace zdravotnictví vstupuje do klíčové fáze. Podaří se letos napojování ambulancí a nemocnic dle plánu?

O aktuálním vývoji, překážkách i dalších krocích jsme hovořili s ředitelem Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petrem Foltýnem. Reagoval také na připomínky dodavatelů ambulantních systémů v nedávném článku, kteří upozorňují například na problémy s dokumentací nebo na to, že některé funkcionality se stále vyvíjejí.

Přechodná fáze po spuštění centrálních systémů

Centrální infrastruktura eHealth byla spuštěna hned v prvních dnech roku 2026. Podle Petra Foltýna šlo o technologicky velmi rozsáhlý projekt. „Přechodný stav je především dán tím, že v průběhu prvních měsíců se stabilizovaly centrální systémy, které se skutečně v celém spektru spustily první dny roku 2026. Jedná se o infrastrukturu čítající přibližně 500 serverů,“ popisuje.

Zatímco infrastruktura je již v provozu, napojování jednotlivých zdravotnických zařízení a ambulantních systémů bude probíhat postupně během celého roku.

„V průběhu prvního a druhého kvartálu dojde k napojení části poskytovatelů lůžkové péče a dominantních ambulantních systémů. Celý rok 2026 bude s výrobci a poskytovateli probíhat napojování na centrální služby,“ uvádí Foltýn pro portál Našezdravotnictví.cz.

Lékaři už systém využívají, klíčové budou jarní měsíce

I když je velká část integrací teprve před zdravotnickými zařízeními, první služby se již používají. „Lékaři se přihlašují na portál denně – k aktuálnímu datu (k 9. březnu 2026) evidujeme již přibližně 20 000 vystavených ePosudků (ELP),“ říká Foltýn.

Za rozhodující považuje zejména jaro roku 2026. „Klíčovými měsíci jsou a budou březen až červen 2026. Již došlo k propojení ambulantních systémů s centrálními službami v rámci testování a od dubna budou tyto ambulantní systémy již pracovat například v procesu vystavení posudků, sdíleného zdravotního záznamu a také sdílení informací z pacientského registru.“

Další rozšiřování systému bude následovat v průběhu léta. „V průběhu léta se potom propojí s centrálními službami přibližně 50 poskytovatelů lůžkové péče dle již schválených projektů. V průběhu druhého pololetí 2026 bychom měli být schopni všechny žadatele napojit bez omezení – samozřejmě však záleží nejen na jejich kapacitách, ale i na možnostech dodavatelů a výrobců.“

Největší výzva: propojit centrální systémy s nemocnicemi a ambulancemi

Hlavní technologickou výzvou digitalizace není podle Foltýna samotné vytvoření centrální infrastruktury, ale její propojení s množstvím různých zdravotnických systémů používaných v praxi.

„Největší výzvou je nutnost spojit centrální systémy s ambulantními a nemocničními. Je zde nezbytná součinnost s poskytovateli i výrobci a klíčovým faktorem je samozřejmě bezpečnost. Proto je rok 2026 skutečně významný pro digitalizaci a sdílení dat v rámci rezortu, tedy pro interoperabilitu.“

Dodavatelé ambulantních systémů v nedávném článku upozorňovali na komplikace při implementaci centrálních služeb – zejména na nedostatečnou dokumentaci a na to, že některé funkcionality byly stále ve vývoji.

Podle Petra Foltýna však situace v posledních týdnech výrazně pokročila. „Ano, potýkali jsme se s nekonečnou řadou komplikací v návaznosti mezi centrálními systémy. Nicméně zlomovým měsícem byl právě únor 2026, kdy došlo k propojení a klíčoví dodavatelé ambulantních a nemocničních systémů mohou připravit ve svých aplikacích a informačních systémech dostupné moduly napojené na ty centrální.“

To by mělo umožnit rychlejší implementaci funkcí přímo v ambulantních programech.

Dodavatelé softwaru uváděli, že funkční integraci s centrálním systémem budou schopni nabídnout přibližně jeden až tři měsíce poté, co budou centrální služby stabilně dostupné.

Jak ale Foltýn upozornil, toto období je u konce, a to právě ukončením testování bezpečného propojení. „Je samozřejmě otázka, v kterých systémech z dodávaných se funkcionality projeví – jsou zde výrobci s vícero systémy – ale od dubna předpokládáme zahájení již bezproblémového provozu při napojení na centrální služby,“ dodává.

eŽádanky zatím hlavně v pilotním provozu

Jednou z funkcí systému jsou elektronické žádanky na vyšetření. Ty se zatím používají především v pilotním režimu. „Máme pilotní pracoviště. eŽádanky je možné vystavovat v rámci portálu eZdraví,“ vysvětluje Foltýn.

V současnosti jde zatím o velmi omezené množství. „Nyní jsou prostřednictvím portálu vystaveny pouhé desítky eŽádanek denně. Testování musíme v druhém pololetí pomalu přesunout směrem k ambulantním a nemocničním rozhraním,“ vysvětluje ředitel NCEZ.

Záměrem je, aby lékaři ani pacienti nemuseli řešit, odkud byla žádanka vystavena. „Cílem je v druhé polovině roku zajistit propojení na pozadí tak, aby uživatel nepoznal rozdíl a eŽádanky se projevily tím, že je nalezne v portále eZdraví a pacient v EZKartě – i když je lékař vystaví ve svém ambulantním systému.“

Centrální infrastruktura pro základní typy žádanek už podle něj existuje. „Máme již hotové centrální služby pro eŽádanky K, Z a FT – tedy nejběžnější mimo laboratorní. Ty se připojí později, stejně jako například žádanky na lázeňskou péči, pravděpodobně v roce 2027.“

Rok 2026 jako zlom pro digitalizaci

Po spuštění centrální infrastruktury na začátku letošního roku se elektronizace zdravotnictví dostává do fáze, kdy se musí propojit s ambulantními a nemocničními informačními systémy. Právě tento krok má rozhodnout o tom, zda se digitalizace skutečně promítne do každodenní praxe zdravotnických zařízení.

„Rok 2026 je zlomový. Po spuštění centrálních systémů na začátku roku 2026, což bylo patrné pouze viditelným vrcholem ledovce – portálem eZdraví –, je cílem vyčerpat veškeré varianty napojení výrobců ambulantních a nemocničních informačních systémů,“ říká ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn.

Právě v následujících měsících by mělo být jasnější, jak rychle se jednotlivé systémy podaří propojit. „Dle současného stavu a výhledu se k tomu přiblížíme již jistě koncem června,“ doplňuje Foltýn.

Další postup už ale nebude záviset pouze na centrálních systémech. Velkou roli budou hrát i samotní poskytovatelé zdravotní péče a jejich informační systémy. „Potom již bude na schopnostech poskytovatele a také na úrovni koncového ambulantního či nemocničního systému, zda u něj budou centrální služby plně funkční,“ vysvětluje.

Současně však zůstane zachována možnost využívat některé služby přímo přes centrální nástroje. „Funkcionality se vždy projeví v portále eZdraví a v EZKartě, tedy v portále a aplikaci, které zůstanou jako alternativa pro odbavení agend digitalizace a zejména pro využití ze strany pacientů,“ dodává Foltýn.

Podle něj by se první agendy mohly dostat do rutinního provozu už v průběhu letošního roku. „Toho chceme docílit právě již v rutinním provozu v druhém pololetí roku 2026. V některých agendách, jako jsou například posudky, již v období duben až červen 2026,“ uzavírá.

Další kroky: povinné eŽádanky a elektronická dokumentace

Digitalizace zdravotnictví má přitom jasně nastavený další harmonogram. „V roce 2027 budou povinné elektronické verze žádanek a v roce 2028 bychom se měli v rámci vedení zdravotnické dokumentace posunout k povinné elektronické variantě,“ vysvětluje Foltýn.

Právě poslední z těchto změn může podle něj znamenat zásadní zlom. „Tato poslední zmíněná změna bude v portfoliu digitalizace zdravotnictví tou průlomovou. Musí se na ní ale shodnout ministerstvo s celým spektrem poskytovatelů a odborných společností.“

Elektronizace českého zdravotnictví tak po spuštění centrální infrastruktury vstupuje do fáze, kdy se teprve rozhodne o jejím skutečném využití v praxi. Rok 2026 má ukázat, zda se podaří propojit centrální služby s desítkami různých zdravotnických systémů tak, aby digitální nástroje začaly fungovat pro lékaře i pacienty jako běžná součást zdravotní péče.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ChatGPT