Hlavička
Tempus -
17/01/2023

Elektronizace zdravotnictví z pohledu českých lékařů

Čeští lékaři byli v počátcích elektronizace zdravotnictví plni entuziasmu, nadějí a odhodlání a mnozí z nich věnovali nezištně spoustu svého času a úsilí k vybudování toho, čemu se nyní říká eHealth. Bohužel plynula desetiletí a lékaři zažívali v oblasti elektronizace zdravotnictví výrazné rozčarování a zklamání z mnohých roky se vlekoucích, vládami schválených strategií, nedodržených realizačních termínů, neefektivně vynaložených finančních prostředků a zejména z toho, jak se vše nakonec tiše rozplývalo a končilo v propadlišti dějin bez jakéhokoliv přínosu pro lékaře a pacienty.

reklama

reklama

To bylo pro lékaře opravdu velmi frustrující. Přes všechnu tuto pachuť je ČLK (Česká lékařská komora) přesvědčena, že drtivá většina lékařů v ČR chápe nezbytnost rozumné a smysluplné elektronizace zdravotnictví a přes dosavadní špatné zkušenosti a zklamání nejsou jejími odpůrci. Lékaři dobře vědí, že výsledky těch, kteří elektronizaci zdravotnictví připravují a řídí, se budou bezprostředně týkat jejich práce, a proto vědí, že je zejména v jejich zájmu s nimi spolupracovat.

Bude však záležet na tom, jak instituce a konkrétní lidé, kteří za elektronizaci
zdravotnictví zodpovídají nebo budou zodpovídat, ke spolupráci s lékaři přistoupí.

Jsme přesvědčeni, že pokud bude tato naše nabídka ke spolupráci zodpovědnými institucemi přijata, bude to přínosem pro celý budovaný eHealth a hlavně pro naše občany a pacienty. Rozhodně však nechceme dopustit, aby se elektronizace zdravotnictví, tak jako dříve, připravovala a realizovala bez spolupráce s námi lékaři a jednalo se o nás bez nás.

reklama

Česká lékařská komora vidí v současné době z pohledu lékařů v oblasti elektronizace zdravotnictví tyto zásadní problémy:

1. V  ČR není funkční základní národní elektronická komunikační struktura pro elektronizaci zdravotnictví a  standardy elektronického zdravotnictví. To mělo, a stále má, za následek vznik nesourodých individuálních aktivit různých zdravotnických zařízení a softwarových firem, což sice někdy vedlo k vytvoření různých užitečných projektů (e-recept, e-neschopenka…), ale zároveň tato živelnost a nesystematičnost výrazně zhoršila a nadále zhoršuje a znesnadňuje vytvoření jednotné národní elektronické komunikační platformy.

2. Všechna zdravotnická zařízení již více než deset let čekají na zavedení jasné koncepce a strategii elektronizace zdravotnictví. Vše podstatné včetně struktur, úkolů, jednotlivých kroků, stanovení odpovědnosti a kompetencí jednotlivých subjektů a realizačních termínů již bylo mnohokráte napsáno v předchozích vládou schválených strategiích, ale prakticky nic nebylo dotaženo a realizováno v praxi. Nadále chybějí základní stavební kameny nezbytné pro elektronizaci zdravotnictví, jakými jsou celostátně platné datové, technologické
a bezpečnostní standardy, jasně stanovené požadavky na kyberbezpečnost a ochranu osobních dat, zásady strukturované zdravotnické dokumentace a mnoho dalšího.

3. Přestože jsou zákonem o elektronizaci zdravotnictví stanovené kmenové zdravotnické registry, nezbytné pro fungování elektronického zdravotnictví, zdravotníkům stále nejsou k dispozici, což má mimo jiné za následek přetrvávání mnoha nesourodých elektronických agend, které zdravotníkům nesmyslně komplikují a znesnadňují jejich práci. Důsledkem chybějícího jednotného identifikátoru zdravotníka je například složité a nejednotné přihlašování zdravotníků a zdravotnických zařízení do jednotlivých
vzájemně nespolupracujících agend různými certifikáty.

4. Za hrubě podceněnou považuje ČLK situaci v elektronizaci ambulantního sektoru, který je odkázán na necertifikované a vzájemně nekomunikující produkty vyvinuté různými softwarovými firmami, které však za tuto neutěšenou situaci také nejsou plně zodpovědné, protože jim chybí zodpovědný koordinátor, jasně daná komunikační struktura, datová rozhraní a mnohé další.

5. Dalším problémem je alokace finančních prostředků na elektronizaci zdravotnictví. Nemalé finanční prostředky z mnohých dotačních programů, ať již evropských, nebo národních, zcela míjejí ambulantní sféru, která je na rozdíl od velkých nemocnic a různých zdravotnických institucí odkázána jen na to,
co si vydělá poskytováním zdravotní péče. 

Tato diskriminace ambulantního sektoru v něm vyvolává oprávněný pocit nespravedlnosti a frustrace a je výrazně demotivující. Ambulantní sektor je stejně tak důležitou součástí zdravotní péče jako nemocnice a finanční prostředky vkládané do elektronizace zdravotnictví musejí být rozdělovány spravedlivě, ne jednostranně jako dosud.

6. Zcela zanedbávána je spolupráce zdravotníků s tvůrci softwarů při vývoji aplikací, které budou ve své každodenní praxi používat. Právě toto bývá často zdrojem zbytečného rozčarování zdravotníků ze systémů a aplikací, jež ke své práci dostali a které jsou často na hony vzdálené tomu, co by pro svou efektivní práci skutečně potřebovali.

7. Tristní je také chybění certifikace jednotlivých současných i budoucích aplikací elektronického zdravotnictví. Neexistuje žádná národní certifikační instituce, které by používané softwarové aplikace podléhaly a jež by těmto aplikacím vydávala certifikáty pouze tehdy, pokud by splňovaly celostátně dané požadavky datového rozhraní, podmínky elektronické bezpečnosti a přenositelnosti zdravotnických dat a jež by byly důkladně testovány těmi, kteří je budou používat.

8. Za zcela nezbytné považuje ČLK z pohledu zdravotnických zařízení legislativní změny týkající se elektronizace zdravotnictví, a  to zejména změnu zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a to hlavně části, která se týká elektronického vedení zdravotnické dokumentace.

Musí dojít ke zjednodušení podmínek vedení elektronické dokumentace, jasnou definici pacientského souboru a odstranění dalších zbytečných, legislativou daných komplikací.

Je jistě celá řada dalších věcí, které by se daly vyjmenovat, ale v tuto chvíli považuje ČLK za nejdůležitější, aby ti, kteří za elektronizaci zdravotnictví v ČR zodpovídají, přijali nabídku ČLK ke spolupráci, zamysleli se nad uvedenými problémy a začali s lékaři diskutovat a spolupracovat.

Autor: MUDr. Petr Němeček (v Olomouci 12. 12. 2022)

Foto: Shutterstock

reklama

reklama


reklama

reklama