Epidemii spalniček spustili odmítači očkování. Jste proti nákaze chránění?

Je to vlastně paradox. V zemích, kde se proti palničkám neočkuje, patří nemoc mezi nejčastější příčiny úmrtí malých dětí. Naopak tam, kde se očkování praktikuje, proti této ochraně bojují odpírači. A ještě při tom argumentují strachem o zdraví svých dětí.

Očkování uškodila lživá fáma o autismu

Roli v současném šíření spalniček hrají i další aspekty. Lidé stále častěji cestují a s nimi cestuje i nemoc. \""Dalším faktorem je pokles ochrany proti spalničkám u starších osob s uplynulou dobou od očkování,\"" řekl v rozhovoru (viz níže) pro Naše zdravotnictví vedoucí lékař výzkumné laboratoře a Centra očkování a cestovní medicíny v Ústřední vojenské nemocnici v Praze Ondřej Beran. 

I on se ale vrací k odmítačům očkování. \""Nejvíce škod nadělala fáma o spojitosti vakcinace s autismem, která byla opakovaně vyvrácena. Bohužel lživé informace z práce dr. Wakefielda nadále cirkulují mezi rodiči a ovlivňují jejich přístup,\"" dodal Ondřej Beran.

Záchranářům budou pomáhat vojáci

Důsledky tohoto přístupu si právě prožíváme. Nejprve musela pražská nemocnice v Motole uzavřít lůžkovou část urgentního příjmu: Nákaza spalničkami uzavřela urgentní příjem v Motole. Nemoc se šíří dál. 

V Praze, odkud bylo hlášeno 70 případů, je situace nejhorší. Nezasáhla jen nemocnici v Motole, ale i pražské záchranáře. Kvůli nákaze jednoho ze zaměstnanců jsou v karanténně další dvě desítky záchranářů. Je to tak velký problém, že záchranka požádala o pomoc armádu. Školí se první vojáci polní nemocnice, kteří budou už od 4. května připraveni posílit výjezdové jednotky záchranky.

Jenže spalničky se z města šíří dál do Středočeského kraje. I Středočeši už mají svého nakaženého zdravotníka a kromě toho už nejméně dalších 12 nemocných. Bezpečnostní rada kraje proto doporučila všem zaměstnancům své záchranné služby a všech nemocnic, aby se proti spalničkám nechali přeočkovat.

Populace v Evropě je proti spalničkám málo proočkovaná

Za rapidní nárůst spalniček v Česku, ale i v celé Evropě mohou zejména odpůrci očkování, kteří odmítají nechat očkovat své děti. A nemusí jich ani být mnoho. Aby se spalničky mezi lidmi nešířily, mělo by být proočkováno 95 procent populace. \""Teď je to asi kolem devadesáti procent,\"" přiznal náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Podobně je na tom 22 z 29 evropských států.

Potvrzuje to i statistika pražských hygieniků. \""Z dosud nemocných dětí v Praze jich šestnáct proti spalničkám očkováno nebylo. Čtyři děti nedosáhly věku třinácti měsíců potřebného k očkování. U dvanácti dalších rodiče očkování odložili nebo zcela odmítli,\"" řekl ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy Jan Jarolímek. 

Ohrožené jsou nejmenší děti, těhotné ženy i jejich plod

V ohrožení jsou zejména děti a především ty, které ještě nemohly být kvůli nízkému věku očkované. V Česku se první dávka vakcíny podává od 15. měsíce věku, další s odstupem půl roku až roku. Riziko představují spalničky i pro lidi s oslabenou imunitou nebo ty, kterým už přestává fungovat očkování z dětství. 

Fatální hrozbou jsou spalničky také pro těhotné ženy a jejich plod. S vysokou mírou pravděpodobnosti se těhotným ženám se spalničkami může narodit těžce postižené dítě. 

Pokud nejste chráněni a s virem spalniček se setkáte, je skoro jistota, že nákazou onemocníte. Dál ji navíc šíříte kýcháním a kašláním. Kašel je intenzivní právě v začátku nemoci, která nejdříve připomíná nachlazení. O spalničkách přitom tito přenašeči vůbec nevědí, protože typická vyrážka se u nich objevuje až asi po deseti dnech. Po celou dobu jsou přitom pro své okolí infekční.

Příznaky spalniček: teploty, kašel, rýma, vyrážka

Závažnost onemocnění spalničkami zvyšují i časté komplikace - záněty plic, průdušek, středního ucha nebo dokonce mozku a centrální nervové soustavy. Při podezření na spalničky si u prvotních příznaků dávejte pozor na teploty nad 38 °C a jeden nebo více z následujících příznaků. Těmi mohou být kašel, rýma nebo světlé tečky se zarudlým okolím na sliznici v ústech. 

K tomu se přidává zánět spojivek a typický vzhled obličeje, kterému lékaři říkají \""facies morbillosa\"", obličej uplakaného dítěte. Pak už nastupuje vyrážka, která obvykle začíná za ušima nebo v záhlaví.

David Garkisch

Rozhovor s Ondřejem Beranem, vedoucím lékařem výzkumné laboratoře a Centra očkování a cestovní medicíny v Ústřední vojenské nemocnici v Praze:

Je skutečně zvýšený výskyt případů spalniček mezi zaměstnanci nemocnic či pohotovostí nebo obecně mezi lékaři a zdravotníky? Registrujete to případně i v ÚVN? 

Obecně platí, že v případě epidemie spalniček bývají zdravotníci často postiženi, bylo tomu tak během epidemií na Ústecku i severní Moravě. V rámci aktuální epidemie v Praze jsme na rozdíl od FN v Motole zatím žádný případ spalniček u zdravotníka v ÚVN nezaznamenali, nicméně několik pacientů se spalničkami jsme hospitalizovali.  

Myslíte, že by bylo vhodné přikročit k přeočkování lékařů a zdravotnického personálu v Česku nebo alespoň ve větších nemocnicích? 

Dle mého názoru by měl mít každý zdravotník ověřenu ochranu proti spalničkám. Buď dokladem o očkování dvěma dávkami vakcíny nebo ověřením hladiny protilátek v séru. V opačném případě je rozhodně vhodné přeočkování. V minulosti jsme v ÚVN něco takového v rámci dobrovolné očkovací kampaně prováděli.

Od letošního roku bylo v Česku nově zavedeno povinné zvláštní očkování proti spalničkám u nových zaměstnanců na infekčních a dermatolovenerologických odděleních, což je krok dobrým směrem, ale při nepříznivé epidemiologické situaci bude potřeba jeho rozšíření o další skupiny zdravotníků.

Jaký je důvod současného šíření spalniček Českem i Evropou? Jde o důsledky odmítání očkování?

Odmítání očkování je určitě jeden z hlavních důvodů. V případě adekvátní proočkovanosti dětí není problém spalničky eliminovat. Dalším faktorem je pokles ochrany proti spalničkám u starších osob s uplynulou dobou od očkování.  A samozřejmě také intenzivní cestování osob po celém světě a riziko zavlečení infekce.

Je tedy příčinou šíření spalniček i to, že dospělé populaci už chybí protilátky? 

Protilátky proti spalničkám v dospělosti jsou opravdu často nedetekovatelné v závislosti na věku, ale většina dospělých má hladinu protilátek dostatečnou. Ani prokázaná séronegativita vždy neznamená, že je daná osoba vnímavá, ale riziko nákazy je při kontaktu s nemocným samozřejmě vyšší. 

Jaká rizika a komu od spalniček hrozí? Je pravdou, že v ohrožení jsou těhotné ženy a jejich plod?

Těhotné ženy určitě patří mezi rizikovou skupinu s vyšším výskytem komplikací spalniček, což má samozřejmě nepříznivý dopad na plod a průběh těhotenství. 

Víte, jaká je situace i v jiných nemocnicích, případně v okolních zemích? Čelí podobnému stavu?

Situace je bohužel v řadě evropských zemí podobně nepříznivá, nejvíce jsou postižené země jako Rumunsko, Bulharsko, Itálie, Belgie, Řecko a další.

Jaká jsou vaše doporučení ohledně prevence této nemoci? Ať už u dětí nebo u dospělých. Je vhodné přeočkování? A od jakého věku nebo ročníku?

Moje doporučení je postupovat podle platného očkovacího kalendáře a aktuálních odborných doporučení. Standardně není přeočkování třetí dávkou vakcíny nutné - pouze v případech, kde nelze spolehlivě doložit řádnou imunizaci v dětství nebo prodělané spalničky. 

Proč existují tendence k odmítání očkování? Skutečně nás očkování nějak ohrožuje?

Komplikace po očkování jsou většinou mírného charakteru, závažnější nežádoucí účinky se objevují vzácně. Očkování proti spalničkám není nebezpečné ani pro děti ani pro dospělé, používá se po celém světě přes 50 let. 

Nejvíce škod nadělala fáma o spojitosti vakcinace s autismem, která byla opakovaně vyvrácena. Bohužel lživé informace z práce dr. Wakefielda nadále cirkulují mezi rodiči a ovlivňují jejich přístup. 

Na druhou stranu infekční choroby jako třeba spalničky, nejsou vnímány rodiči jako hrozba pro jejich děti. Ve vyspělých zemích se spalničky dlouho nevyskytovaly a ztratilo se povědomí o častých závažných komplikacích spojených se spalničkami, zejména u nejmenších dětí.

David Garkisch

Foto: Flickr.com, autor: Pan American Health Organization