Hlavička
20/12/2022

Jak postupovat v případě úmrtí provozovatele lékařské praxe

S provozováním lékařské praxe je nerozlučně spojena i otázka, jak mají pozůstalí postupovat v případech, kdy lékař zemře. Na právní kancelář ČLK se často obracejí rodinní příslušníci, kterým poskytujeme informace o tom, co vše je nutno v tomto případě vyřídit, případně jak mohou dále postupovat. Je to jedna z výjimek, kdy právní kancelář pomáhá pozůstalým navzdory skutečnosti, že se nejedná o členy České lékařské komory, avšak máme za to, že v těchto případech je žádoucí a účelné informace a základní právní pomoc poskytnout.

reklama

reklama

Vzhledem k těmto skutečnostem uvádíme i na četné žádosti samotných lékařů přehled základních informací k této problematice.

Lékařská praxe provozovaná fyzickou osobou nebo právnickou osobou

V prvé řadě je nezbytné zjištění, zda lékař provozoval lékařskou praxi jako fyzická osoba, nebo je praxe provozována ve formě právnické osoby.

V prvém případě je praxe provozována vlastním jménem lékaře a  je zcela spjata
s existencí konkrétního lékaře. Jinými slovy praxe provozována fyzickou osobou bez dalšího zaniká úmrtím tohoto lékaře. Zákon o zdravotních službách však umožňuje, aby došlo k tzv. pokračování v poskytování zdravotních služeb i v případě, že lékař zemře.

reklama

Podmínkou je, aby právní nástupce, kterým může být fyzická či právnická osoba, jež má sama specializovanou způsobilost v daném oboru nebo má za tímto účelem zajištěného lékaře s touto způsobilostí, byl oprávněn užívat zdravotnické zařízení (tedy prostory a vybavení praxe), v němž poskytoval zdravotní služby zemřelý poskytovatel zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“), a rovněž musí být splněny podmínky pro udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zákon o zdravotních službách dále stanoví, že úmysl pokračovat v poskytování zdravotních služeb je právní nástupce povinen písemně oznámit do 15 dnů ode dne úmrtí poskytovatele příslušnému orgánu, který zemřelému lékaři vydal oprávnění k poskytování zdravotních služeb (nejčastěji tedy krajskému úřadu), a též zdravotním pojišťovnám, s nimiž měl tento poskytovatel ke dni úmrtí uzavřeny smlouvy podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

V poskytování zdravotních služeb musí být pokračováno nejpozději do 60 dnů ode dne úmrtí poskytovatele. Další postup je upraven v ust. § 27 zákona o zdravotních službách. V případě splnění všech zákonných podmínek vstupuje
právní nástupce do původních práv a povinností zemřelého lékaře, a to včetně smluvních vztahů se zdravotními pojišťovnami, přičemž je potřeba uvést, že musí být splněna i výše uvedená podmínka, kterou je oprávnění užívat zdravotnické zařízení. Zde je nezbytné, aby právní nástupce zpravidla uzavřel nájemní smlouvu s vlastníkem objektu, v němž je praxe provozovaná, a rovněž se smluvně dohodl na podmínkách používání movitých věcí v ordinaci (zpravidla půjde o nájemní smlouvu, popř. smlouvu o nájmu movitých věcí).

Ve druhém případě, kdy je lékařská praxe provozována ve formě právnické osoby, zpravidla jako společnost s ručením omezeným, je potřeba uvést, že úmrtím lékaře praxe nezaniká, neboť právnická osoba není existenčně závislá na jednatelích a obchodní podíly společnosti jsou dále předmětem dědického řízení. Jinými slovy v případě úmrtí lze takovou lékařskou praxi zpravidla dále provozovat, avšak je nezbytné splnit zákonnou podmínku, kterou je jmenování nového odborného zástupce, a to ve lhůtě deseti dnů ode dne úmrtí lékaře (blíže § 14 zákona o zdravotních službách). Odborným zástupcem je zpravidla lékař, který dále v rámci dotčené praxe sám poskytuje zdravotní služby, ale není vyloučeno, aby plnil jen funkci odborného zástupce, přičemž zdravotní služby budou poskytovány jinými lékaři – zaměstnanci společnosti, přičemž musejí být splněny podmínky pro personální zajištění poskytovaných zdravotních služeb podle vyhlášky č. 99/2012 Sb.

V těchto případech doporučujeme dle okolností z důvodu případné zastupitelnosti, aby právnická osoba měla nejméně dva jednatele s oprávněním za společnost samostatně jednat, kdy jedním z těchto jednatelů je osoba z rodinného okruhu vlastníka společnosti.

Jak bylo uvedeno výše, právnická osoba úmrtím jednatele ani společníka automaticky nezaniká, a dojde-li k úmrtí lékaře, který je současně společníkem a jednatelem s. r. o., může takto jménem této právnické osoby jednat další jednatel. Vycházíme z dosavadní praxe, kdy úmrtí společníka a jediného jednatele dočasně doslova paralyzuje právnickou osobu do doby jmenování dočasného správce právnické osoby soudem a ukončení pozůstalostního řízení.

V obou případech, i přes těžké životní období, je nutno co nejdříve zahájit spolupráci s příslušným krajským úřadem, který poskytne bližší informace a v mnoha případech i pozitivní pomoc. Důvodem k tomu aktivnímu přístupu jsou výše uvedené zákonné lhůty, jejichž zmeškání může být v ojedinělých případech prominuto, ale nelze s tím automaticky počítat.

Pokud se dědicům, kteří sami nemají kvalifikaci k pokračování lékařské praxe zemřelého lékaře, podaří zajistit pokračování v poskytování zdravotních služeb tak, jak je shora uvedeno, třeba i dočasně s pomocí jiného lékaře či lékařů, mohou pak lékařskou praxi „prodat“, tedy u právnické osoby převést obchodní podíl na kupujícího, u fyzické osoby převedením oprávnění k poskytování zdravotních služeb a smluv se zdravotními pojišťovnami na kupujícího. K prodeji může dojít i tak, že se podaří nalézt kupujícího, který plynule naváže na praxi zemřelého lékaře v zákonem stanovené lhůtě do 60 dnů.

Ukončení lékařské praxe

Nedojde-li k pokračování v poskytování zdravotních služeb či jmenování odborného zástupce právnické osoby, je nutno o této skutečnosti vyrozumět příslušný krajský úřad, který by měl pozůstalé poučit o dalším postupu a poskytnout zákonem uloženou součinnost.

Zdravotnická dokumentace

Především je potřeba zajistit ordinaci, respektive zdravotnickou dokumentaci před přístupem neoprávněných osob a neoprávněnou manipulací s touto dokumentací. Ustanovení § 57 zákona o zdravotních službách v tomto smyslu stanoví, že pokud oprávnění k poskytování zdravotních služeb zaniklo úmrtím poskytovatele a nepostupuje-li se podle § 27 (viz výše), je ten, kdo žil se zemřelým ve společné domácnosti, nebo osoba mu blízká, nebo vlastník objektu, ve kterém byly zdravotní služby poskytovány, je-li mu úmrtí známo, nebo jiná osoba, která přišla jako první do styku se zdravotnickou dokumentací, povinen oznámit neprodleně úmrtí poskytovatele příslušnému správnímu orgánu (příslušný krajský úřad) a zajistit zdravotnickou dokumentaci tak, aby byla chráněna před nahlížením nebo jiným nakládáním neoprávněnými osobami či ztrátou. Ani osoby, které takto zdravotnickou dokumentaci zajišťují, nesmějí nahlížet do zdravotnické dokumentace a jsou povinny zachovávat mlčenlivost
o všech skutečnostech, které se dozvěděly o pacientech, o jejichž zdravotním stavu je vedena zdravotnická dokumentace, a jiných skutečnostech souvisejících s poskytováním zdravotních služeb a dále musejí umožnit vstup do objektu, v němž se nacházelo zdravotnické zařízení, osobě pověřené příslušným krajským úřadem za účelem převzetí, popřípadě provedení soupisu zdravotnické dokumentace. Podrobnosti, zejména postup krajského úřadu, stanoví § 57 zákona o zdravotních službách.

Z  praxe lze po dohodě  s  příslušným krajským úřadem doporučit, aby ve vstupu do lékařské praxe byla vyvěšena informace o ukončení činnosti a rovněž i kontakt na lékaře, kterému krajský úřad zdravotnickou dokumentaci předal, nebo kontakt na příslušný krajský úřad, kde pacienti získají další informace.

Zdravotní pojišťovny

Pozůstalí, respektive správce pozůstalosti, by dále měli informovat o zániku oprávnění k poskytování zdravotních služeb zdravotní pojišťovny, s nimiž měl zesnulý lékař uzavřeny smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče, a to bez ohledu na skutečnost, že tuto informaci smluvní pojišťovny mohou dostat i od příslušného krajského úřadu. Informaci o rozsahu smluvních vztahů by měla zpravidla poskytnout osoba, která lékařské praxi zpracovávala účetnictví či zajišťovala komunikaci se zdravotními pojišťovnami prostřednictvím měsíčních výkazů o poskytované zdravotní péče pojištěncům.

Pracovněprávní vztahy

Se zánikem lékařské praxe provozované fyzickou osobou je spojen i zánik pracovněprávního vztahu s personálem, zpravidla půjde o zdravotní sestru, administrativní pracovníky a další osoby, s nimiž lékař v souvislosti s provozem lékařské praxe uzavřel pracovněprávní vztah. U právnické osoby, která provozovala lékařskou praxi, je v případě záměru dědiců tuto praxi ukončit nutno postupovat podle ustanovení § 52 písm. a) zákoníku práce cestou výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu zrušení zaměstnavatele či jeho části. V těchto případech je nutno upozornit na nárok zaměstnanců na odstupné dle § 67 zákoníku práce.

Zdravotní a sociální pojištění

S  ukončením lékařské praxe je rovněž spojena oznamovací povinnost vůči příslušné okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně, jejímž obsahem je odhlášení zaměstnanců z účasti na zdravotním a sociálním pojištění s ohledem na skutečnost, že zaměstnavatel přestal být zaměstnavatelem, a to ve lhůtě osmi dnů ode dne úmrtí zaměstnavatele.

Nájemní vztah

Pokud nebyla lékařská praxe provozována ve vlastních prostorách, je rovněž nezbytné kontaktovat pronajímatele. V případě fyzické osoby lze uvést, že nájemní vztah končí okamžikem úmrtí lékaře, ale je nezbytné prokazatelně pronajímatele o této skutečnosti informovat. Obdobný postup se zpravidla týká
i právnické osoby, která nesplněním podmínky jmenovat odborného zástupce ztrácí způsobilost k provozování soukromé lékařské praxe, tj. dojde k odnětí oprávnění k poskytování zdravotních služeb, což je zpravidla podmínkou ukončení smlouvy o nájmu nebytových prostor (dle nové terminologie smlouvy o nájmu prostor sloužících podnikání).

Pojištění odpovědnosti – profesní pojištění

Každá lékařská praxe je ze zákona povinna uzavřít pojištění pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb. Velká část lékařů uzavřela pojištění s partnerem České lékařské komory, kterým je pojišťovna Kooperativa (kontakty lze nalézt na webových stránkách komory www.lkcr.cz). Informaci o konkrétní pojišťovně by měla opět poskytnout osoba, která vede účetnictví, případě daňový poradce. V případě právnické osoby lze uvažovat o tzv. udržovacím pojištění po určitou dobu bez ohledu na skutečnost, že byl ukončen provoz lékařské praxe, neboť právnická osoba i nadále nese odpovědnost za doposud poskytovanou péči.

Výpověď smluvních vztahů s dodavateli

S lékařskou praxí je spojen její provoz, který předpokládá dodávky různých služeb, jež jsou poskytovány na základě smluvních vztahů mezi lékařskou praxí a dodavateli.

Zpravidla se jedná o účetní a daňové služby, IT služby, telefonní a internetové služby, dodávky spotřebního a zdravotnického materiálu, úklidové služby a řada dalších. Rovněž nelze opomenout smlouvy o spolupráci mezi poskytovateli zdravotních služeb. Přehled dodavatelů – závazkových smluvních vztahů, by
měla opět poskytnout osoba odpovědná za účetnictví, případně daňový poradce, který by měl mít k dispozici i znění jednotlivých smluv. V případě fyzické osoby se zpravidla jedná o prokazatelné oznámení o úmrtí lékaře, kterým smluvní vztah zaniká. V případě právnické osoby je nezbytné v rozsahu smluvních podmínek smluvní vztah ukončit výpovědí.

Osoba lékaře

Doklady

Toliko pro úplnost uvádíme, že je nutno rovněž odevzdat občanský průkaz společně s rodným listem a případně i oddacím listem na matriku obecního úřadu v místě trvalého bydliště zemřelého lékaře, přičemž bude vystaven úmrtní list. Řidičský průkaz se odevzdává na příslušný dopravní inspektorát. Průkaz pojištěnce na kterékoliv pobočce zdravotní pojišťovny. Cestovní pas příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností, který jej vydal, nebo Policii ČR. Byl-li lékař poživatelem starobního důchodu, je nutno informaci o úmrtí sdělit okresní správě sociálního zabezpečení.

Úmrtí lékaře – člena České lékařské komory je třeba současně oznámit příslušnému okresnímu sdružení ČLK, ve kterém byl lékař registrován.

Závěr

Výše uvedený výčet není absolutní, neboť každá lékařská praxe má svá specifika, avšak obsahuje nejdůležitější informace, které by pozůstalým měly při ukončení lékařské praxe pomoci.

Zásadní je komunikace s příslušným krajským úřadem, a to nejen v souvislosti s odnětím oprávnění k poskytování zdravotních služeb, ale zejména s ohledem na zajištění zdravotnické dokumentace, která musí být dále v rámci návaznosti zdravotní péče poskytované pacientům předána v co nejkratší době novému
poskytovateli zdravotních služeb, nebo distribuci zdravotnické dokumentace nově zvolenému lékaři pacientem zajistí právě krajský úřad.

Dále je nutno zohlednit dosavadní pracovněprávní a smluvní závazky, které by měly být rovněž přednostně vypořádány, je-li to vzhledem ke konkrétní situaci, např. dědickému řízení, možné.

Záměrně se nevěnujeme zániku právnické osoby, kdy tento proces je spjat zejména s ekonomickými aspekty právnické osoby, ale i její finanční bilancí. Tento proces je vhodné konzultovat zejména s daňovým poradcem a stanovit ideální postup pro zánik právnické osoby s přihlédnutím k aktivům a pasivům konkrétní právnické osoby.

Autoři: Mgr. Daniel Valášek, MBA, právní kancelář ČLK a Mgr. Aleš Buriánek, spolupracující advokát, právní kancelář ČLK

Foto: Shutterstock

reklama

reklama

reklama

reklama