Jak se dnes vyznat v drogách? Drogové směsi neznámého složení zaplavují svět i Česko a čísla předávkovaných dál rostou

Varovná čísla šíření drog k nám přicházejí nejen z evropských zemí, ale třeba ze Spojených států amerických. Na grafu 1 můžete vidět narůstající počet předávkovaných osob v letech 1999 až 2023. 

„Tato čísla vždy srovnávám s další krizí v americkém zdravotnictví, a to s krizí HIV/AIDS, která vrcholila v roce 1995. Můžete vidět, že počet zemřelých na AIDS je méně než poloviční oproti počtu zemřelých na předávkování drogami,“ upozornila MUDr. Aneta Nyčová z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol.

Čísla ale nejsou lichotivá ani v České republice. Stačí se podívat na Prahu. „Na území hlavního města Prahy opravdu vnímáme nárůst výskytu tzv. nových drog. Na základě statistik výjezdů pražské záchranné služby vidíme, že zatímco ještě v roce 2022 bylo za celý rok 1072 výjezdů k lidem intoxikovaným drogami, jen v letošním roce do konce září jich už proběhlo 1638. Vloni jich bylo bezmála 2000. Letos tak toto číslo pravděpodobně překonáme,“ varovala náměstkyně primátora Ing. Alexandra Udženija s tím, že Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy musela dokonce přistoupit k novým bezpečnostním podmínkám a novým metodickým pokynům, aby posádka byla maximálně ochráněna. 

To potvrdil i pplk. Ing. Tomáš Kratina, Ph.D., MBA, z Národní protidrogové centrály: „V květnu letošního roku jsme se setkali na území města Prahy s dvěma ultrapotentními analgetiky ze skupiny spiropiperidinů, které zaměstnaly takřka celý IZS na území hlavního města Prahy. Čím dál více se také setkáváme se syntetickými návykovými látkami, které jsou doprovázeny výrobou realizovanou prostřednictvím velice nebezpečných látek, tedy jejich chemických prekurzorů, splňujících dvě i více kategorií nebezpečnosti ve smyslu chemického zákona. Tím vzniká i obrovská výzva pro bezpečnostní sbory a Hasičský záchranný sbor, jak s těmito látkami nakládat při zajišťování a dokumentaci,“ popsal na semináři situaci na nelegálním trhu pplk. Kratina.

Alarmující je podle něj i pronikání mexických zločineckých kartelů do Evropy, hlavně na území jižní Francie, Španělska a Portugalska. „Kartely jsou velice činné nejen při syntéze metamfetaminu, ale i při zpracování kokainu, který se dováží do Evropy v podobě pasty a následně se zde dopracuje do finální konzumní podoby,“ doplnil.

Typy drog dle působení aneb Česko zůstává královstvím pervitinu

Drogy můžeme podle působení na psychiku rozdělit do tří skupin: 

• tlumivé látky (alkohol; opiáty – heroin, morfin atd.; rozpouštědla, kratom), po kterých vzniká závislost psychická i fyzická 
• stimulancia (metamfetamin, kokain, speed, extáze neboli MDMA), po kterých vzniká závislost psychická 
• halucinogeny (LSD, psilocybin, DMT, marihuana – ta patří i mezi tlumivé látky), po kterých obecně závislost nevzniká

Snad největší výzvou současnosti jsou synteticky vyrobené opiáty. Zatímco letální dávka (smrtící dávka) heroinu je 5 až 10 mg, u fentanylu stačí jen 2 mg a nejnovějšího carfentanilu dokonce jen 0,02 mg. 

„Carfentanil je extrémně potentní opioid, které je až 10 000krát silnější oproti morfiu. Pro představu fentanyl je až 100krát silnější a heroin pětkrát silnější oproti morfiu. Carfentanil nemá v humánní medicíně využití a používá se především k uspávání velkých zvířat (např. slonů před transportem). Ještě v období ledna až června roku 2023 bylo v USA zachyceno 29 předávkovaných směsí obsahují carfentanil. Ve stejném sledovaném období roku 2024 už to bylo 238 případů, což představuje meziroční nárůst o 876 procent,“ uvedla na semináři MUDr. Aneta Nyčová.

Opiáty a opioidy se aplikují intravenózně, perorálně, šňupáním, inhalačně a jak už jejich zařazení napovídá, dokážou utlumit bolest, zpomalí vnímání, navozují klidnější prožitek. Působí i na zpomalení dechu. Proto také předávkování často končí podle doktorky Nyčové tím, že člověk přestane dýchat. 

První abstinenční fyzické příznaky začínají zhruba 72 hodin po podání dávky a po týdnu tyto příznaky ustupují. Až za dva týdny ale začínají psychické příznaky trvající měsíc a déle. Mezi abstinenční příznaky patří neklid, nervozita, podrážděnost, deprese, agresivita, poruchy vidění, zvracení, dávení, průjem, bolesti svalů a kloubů nebo třesavka.

Tím se dostáváme ke stimulačním drogám, které stále u nás v Česku hrají prim. Aplikují se intravenózně, šňupáním, perorálně nebo inhalačně. Potlačují pocit únavy, hladu a navozují pocit svěžesti. Droga v podstatě zvýší uvolňování dopaminu do nucleus accumbens (součást bazálních ganglií koncového mozku, pozn. red.), což vyvolá euforii a příjemné pocity.

„Opakované užívání ale zeslabuje přirozenou produkci dopaminu a mozek pak ztrácí citlivost na běžné odměny, jako je jídlo a sociální interakce. Zároveň se snižuje odpověď na drogu, což vyvolává stoupající potřebu zvyšovat dávku,“ popsala účinky MUDr. Nyčová. Mezi abstinenční příznaky patří nervozita, neklid a apatie.

Pro představu, scrollování na sociálních sítích způsobí nárůst dopaminu až o 100 procent, jídlo až o 150 procent, pohlavní styk až o 400 procent a pervitin až o 1500 procent. 

To, že je pervitin v Česku stále nejvyužívanější drogou, dokazují i statistická čísla z Infekční kliniky FN Motol. V letech 2010 až 2023 zde bylo hospitalizováno 802 pacientů se známou závislostí. Po vyřazení závislých na alkoholu a těch, kteří neužívali drogy nitrožilně, jich zbylo 597 a u všech byla zároveň prokázána infekční diagnóza (nejčastěji žloutenka A, B a C, infekční endokarditida, infekce kůže a měkkých tkání). Z těchto pacientů celkem 480 osob bylo závislých na pervitinu. Z opiátů je nejvíce zastoupen heroin (331/597) a buprenorfin (265/597). Jen tři pacienti užívali fentanyl. 

To platí i celorepublikově, kdy přibližně 80 procent drogově závislých užívá metamfetamin. Naopak v USA nebo v západní Evropě převažují z 80 procent opiáty. Tento trend dokládá i Mapa1, která znázorňuje výskyt varen metamfetaminu (pervitinu).

Mapa 1: Výskyt varen pervitinu v Evropě v roce 2022

Proč je vlastně Česká republika královstvím pervitinu? Je to dáno hlavně historicky. Zatímco v Americe odstartovala v 90. letech vlivem obrovské lobby farmaceutických firem opiátová krize, v České republice začalo v 70. letech domácí vaření z efedrinu a po pádu režimu se tento „koníček“ ještě rozšířil prostřednictvím organizovaných skupin. I díky nižší ceně tento trend přetrvává do současnosti. 

„Paradoxně díky tomu odoláváme i opiátové krizi v České republice. Máme přísnou regulaci preskripce opiátů a obecně mezi lékaři panuje spíše restriktivní postoj k jejich předepisování. Oproti Americe máme také omezený marketing farmaceutických firem, máme perfektně rozvinutý harm reduction systém, a navíc lokální trh se stimulanty mezi sebe nepouští mezinárodní drogové dealery s heroinem a fentanylem. Takže i když už do Evropy pronikají mexické kartely, my se tu stále držíme pervitinu,“ řekla MUDr. Nyčová.

Drogy nové: Chaos a snadná dostupnost

V úvodu semináře náměstkyně primátora Alexandra Udženija zmínila, že se dotazovala záchranářů, kde vzniká největší problém z pohledu drogové závislosti. A podle nich je to tím, že se objevují nové směsi drog, které jsou i desetkrát silnější než fentanyl. „Člověk si tak mnohdy vezme nevědomky něco silnějšího, než původně chtěl,“ dodala náměstkyně. A to vlastně vystihuje současnou drogovou situaci, kterou více do detailu popsal ve své prezentaci garant informační sekce harm reduction platformy Czeched Substance Martin Duřt – nepřehlednost a chaos.

Fotografie: zleva MUDr. Milan Kubek, Ing. Alexandra Udženija, Martin Duřt, pplk. Ing. Tomáš Kratina, Ph.D., MBA a MUDr. Aneta Nyčová (zdroj: Michal Sojka)

Jednou z prvotních komplikací je už terminologické zmatení. Názvů nových drog je obrovské množství a většina z nich není dobře definovaná a není jasné, čím se od sebe liší. Možná zaslechnete termín nové psychotropní substance, NPL, NPS, drogy šedé zóny, research chemicals. Nejvíce se v komunitě používá zkratka RC.

„V podstatě všechny tyto názvy znamenají skoro to samé, tedy analogy již existujících látek, z nichž podstatná část pochází z lékařského výzkumu, část vyvinuli psychonauti (psychonautika je termín pro soubor aktivit sloužících pro navození změněných stavů vědomí se spirituálními záměry a s cílem průzkumu lidství, pozn. red.) za účelem objevování vědomí a část vznikla za účelem obcházet drogové zákony,“ upřesnil Duřt a dodal:

„Je takřka nemožné vytvořit protidrogový zákon bez skulinek, který by zakazoval všechny látky. Tím, jak se na drogovém trhu točí obrovské množství financí, tak je velký zájem najít látky, které by bylo možné prodávat v legálním nebo pololegálním módu. A na trhu existuje mnoho druhů nových drog pro všechny třídy látek. Obzvláště rozšířené jsou v případě kanabinoidů, ale existují i pro stimulanty, psychedelika a benzodiazepiny.“

Vedle nepřehlednosti látek je ještě problémem velmi snadná dostupnost nových drog. Můžete řadu z nich koupit přes internet, a dokonce i v kamenných obchodech, což platí především pro syntetické a polosyntetické kanabinoidy.

Podle evropské studie ESPAD činí celoživotní prevalence nových psychotropních látek mezi českými studenty 4,3 procenta. Roční prevalence je 3,4 procenta, což podle Duřta naznačuje vzrůstající trend a můžeme očekávat i další zhoršení v případě, že se nám problém nepodaří vyřešit. U dospělých je prevalence okolo jednoho procenta, což jen dokazuje, že nové drogy jsou lákavější spíše pro mladší ročníky okolo 15 až 16 let. Starší ročníky využívají spíše již zavedené látky.

Klasickým příkladem zákeřných nových drog prodávaných v obchodech jsou kanabinoidy, protože podstatná část z nich má nejspíš opravdu horší bezpečnostní profil než THC, ze kterého se nepředávkujete. „Výrobci RC produktů pro kamenné obchody navíc v posledních pár letech přestali na obaly uvádět, jaké látky obsahují. Případně tam uvádějí názvy, které jsou ale ‚brandové‘ a nedrží se úzu,“ dodal Duřt.

Víš, co bereš? Těžko…

Martin Duřt představuje na svých přednáškách 10 pravidel pro snižování rizik v případě užívání psychotropních látek, pokud se už někdo rozhodne je v obchodě koupit:

1. Chápej psychotropní látky jako nástroje

2. Užívej jen látky, na které jsi připravený

3. Vždy se informuj o látce

4. Buď si jistý látkou

5. Buď si jistý dávkou

6. Dbej nastavení prostředí a své vlastní mysli

7. Měj sittera

8. Nevystavuj se zbytečným rizikům

9. Měj užívání zvědomělé

10. Udržuj si pokoru

Jenže vlastně těch prvních 5 nejdůležitějších bodů dnes nelze ani dodržet, když nejsou látky na produktu uvedeny. „Když nevím, jaká látka v produktu je, tak ani nevím, jak by mi měla taková látka sloužit. Nemohu dodržovat dávku, když neznám bezpečnostní profil. Nemůžu se o látce informovat, když ani nevím, co ta látka dělá,“ varoval Duřt. 

Vážná zdravotní rizika, potvrzená již řadou otrav nejen na území ČR, představují edibles produkty s obsahem kanabinoidů. Na obalových materiálech není definováno, jaké množství návykové látky obsahuje jeden kus produktu (např. jeden gumový medvídek). Nezřídka tak uživatel zkonzumuje poživatinu s navzájem zcela odlišnými hmotnostními obsahy kanabinoidů, což je právě příčinou intoxikací. Z neznalosti pak dochází v souvislosti s RC k předávkování a dalším zdravotním problémům. 

Navíc i mezi lékaři je povědomí o nových drogách poměrně nízké, protože paleta dostupných látek je opravdu široká a další neustále přibývají. Orientovat se v nich je velmi těžké i pro adiktology a odborníky z oboru. 

„Od roku 2005 bylo na území Evropy identifikováno více než 900 nových návykových látek syntetického charakteru, z čehož Česká republika jich má na svém seznamu v současné době zařazeno okolo 600. Hlavní riziko spočívá v tom, že nejsou známy jejich farmakologické profily, a je tak velmi těžké odhadovat jejich toxicitu. Vše to pak komplikuje různé míchání látek, a to nejen z hlediska forenzního dokazování, ale zejména z hlediska poskytnutí první pomoci nebo obecné lékařské pomoci,“ doplnil podplukovník Kratina, který je zároveň vedoucím redakční rady Drugs & Forensics Bulletinu Národní protidrogové centrály.

Platforma Czeched Substance plánuje vybudovat do roku 2027 informační databázi drog a psychotropních látek. Je to ale obrovské množství dat. Zatím existují zahraniční alternativy typu Psychonaut Wiki, rc.community nebo Erowid.org.

Co s tím?

Důvodů nárůstu nových drog a jejich rozšiřování je hned několik. Podle Duřta je to jednak důsledek nefunkční prohibiční politiky. 

V současné době Česká republika má takzvaně taxativní systém, ve kterém jsou látky zařazovány jednotlivě, což celý proces významně prodlužuje. „Obávám se, že nemáme moc času na to, až dojde k zařazení každé jednotlivé látky, protože mezitím dochází ke zbytečným intoxikacím, které bychom dokázali omezit,“ sdílí své obavy podplukovník Kratina. 

Česká republika má podle pplk. Kratiny jako jediný stát v Evropě zavedenou hodnotu pro legální konopí 1 procento. Zároveň od roku 2017 ale upozorňuje Národní protidrogová centrála na značná rizika spojená s kratomem a opakovaně navrhuje jeho zařazení na seznam návykových látek. Do současnosti ale není nic vyřešeno. Obdobná situace byla v roce 2024 u HHC (Hexahydrokanabinol), který byl absurdně zakázán jen na jeden rok.

„Je naprosto zjevné, že žádná míra zákazů slučitelná s liberální demokracií nedokáže drogy ze společnosti vyplemenit. Měli bychom se proto snažit lidem zpřístupnit co nejbezpečnější látky v každé třídě, aby se užívání ‚svedlo‘ směrem k nim,“ myslí si garant informační sekce harm reduction s tím, že velkým krokem bylo alespoň omezení legalizace kanabisu. 

Mezery máme i v prevenci. „Domnívám se, že bychom potřebovali přehlednou primární protidrogovou prevenci, která bude zaměřená nejen na skupiny dle věku, ale i podle profesních skupin. Máme závažné informace, že například řidiči dálkových vozidel užívají amfetaminy, aby během jízdy neusnuli. Učitelé základních, středních a vysokých škol potřebují rozpoznat nestandardní chování u dětí, a i oni sami mohou být vystaveni tlaku a užívání návykových látek,“ uzavřel svoji část pplk. Kratina.

Podívejte se na celý video záznam z konference:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Michal Sojka