Bílé plomby mají šetřit peníze. Polovina lidí ale netuší, co jim pojišťovna hradí
Změna úhrad bílých plomb měla pacientům ulevit od vysokých doplatků. Data zdravotní pojišťovny OZP ale ukazují, že velká část lidí vlastně neví, co jim pojišťovna zaplatila a kolik skutečně ušetřili. Přes 52 procent pacientů odchází z ordinace bez jasného vysvětlení, co bylo hrazené a co už představovalo doplatek. Třetina lidí se dokonce domnívá, že letos zaplatila stejně nebo více než dříve. Vyplývá to z průzkumu OZP mezi 2124 pacienty, kteří absolvovali zubní ošetření v loňském i letošním roce.
reklama
reklama
Od ledna 2026 přitom došlo k jedné z největších změn v úhradách stomatologické péče za poslední roky. Zdravotní pojišťovny nově hradí základní bílou plombu i dospělým, a to bez ohledu na umístění zubu. U dospělých činí příspěvek přibližně 900 korun, které lze využít také při výběru dražšího materiálu nebo kvalitnějšího ošetření.
Právě nejasnosti kolem systému ale podle průzkumu výrazně ovlivňují, jak pacienti změnu vnímají. Zatímco dobře informovaní pacienti zaznamenali úsporu za letošní ošetření třikrát častěji, lidé bez dostatečných informací často žádnou úsporu nepocítili.
„Náš průzkum ukázal, že pacienti, kteří byli o změnách a možnostech ošetření stomatologem dobře a úplně informováni, zaznamenali úsporu za ošetření v letošním roce třikrát častěji než ti méně informovaní,“ uvedl obchodní ředitel OZP Miroslav Chlumský. „To znamená, že pacienti, kteří informace neměli, výrazně častěji žádnou úsporu nezaznamenali nebo měli dokonce pocit, že letos zaplatili za ošetření ještě více.“
reklama
Podle dat celkem 52 procent oslovených pacientů nedokáže posoudit, zda za plombu letos zaplatili méně peněz. Dalších 30 procent se domnívá, že zaplatili stejně nebo více než v minulosti. Desetina pacientů má dokonce pocit, že letos nechala u zubaře více peněz než loni.
Jak nový systém funguje
Jak vlastně vypadá princip nového systému? Zdravotní pojišťovna hradí základní variantu ošetření a pacient si může vybrat kvalitnější materiál nebo modernější postup. Neplatí už celý výkon jako dříve, ale pouze rozdíl mezi základní a nadstandardní variantou.
Typickým příkladem jsou právě bílé plomby. Pacient může využít úhradu na základní fotokompozitní výplň a tuto částku započíst do ceny vrstvené nebo estetičtější varianty. Pokud si zvolí dražší řešení, doplácí už jen rozdíl.
„Nejde jen o bílé plomby. Fakticky se mění filozofie úhrad stomatologické péče. Veřejné zdravotní pojištění dnes výrazně více podporuje moderní ošetření a pacient už často nedoplácí celý výkon, ale jen rozdíl za nadstandardní variantu,“ vysvětlil náměstek OZP pro úhrady zdravotních služeb Jan Šlajs.
Pojišťovny platí výrazně více
Změna se promítla i do nákladů zdravotních pojišťoven. „Zatímco v 1. čtvrtletí 2025 zaplatila OZP poskytovatelům za plomby 52,1 milionů korun, ve stejném období 2026 už jsou náklady 116,7 milionů korun. Celkové náklady na výkony stomatologie stouply ve srovnávaném období z 353 milionů korun v roce 2025 na 421 milionů korun v roce 2026, to je 119 procent,“ říká generální ředitel zdravotní pojišťovny OZP Radovan Kouřil.
Z průzkumu dále vyplývá, že přestože se jedná o významnou změnu ve prospěch pacientů, která bude stát celý systém ročně více než 4 miliardy korun.
Součástí změn je také postupný konec amalgámových plomb. Od poloviny roku 2026 je jejich použití možné už jen ve výjimečných zdravotně odůvodněných případech. Nově se upravily také úhrady ošetření kořenových kanálků a rozšířily možnosti modernějších stomatologických postupů.
Podle OZP tak dnes nejde jen o samotné financování stomatologie, ale především o to, aby pacienti rozuměli tomu, co jim pojišťovna skutečně hradí a za co si připlácejí.
Autorka: Pavlína Zítková
Foto: Shutterstock
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama
