Jaká jsou základní pravidla při povodních? Co zlikvidovat, a co stačí jen vydezinfikovat?

V souvislosti s povodněmi dochází v některých oblastech ke kontaminaci prostředí, vody i potravin a současně s tím i ke snížení dostupnosti hygieny, což zvyšuje riziko nákazy jedním z infekčních onemocnění, jako například:

• Leptospiróza
• Bacilární úplavice
• Žloutenka typu A
• Žloutenka typu E
• Tularémie

Hned prvně zmíněná nemoc není tak známá. Leptospiróza je zoonóza (nákaza přenosná ze zvířat) a její specifická nemocnost se normálně v našich klimatických podmínkách pohybuje jen kolem 0,3 hlášených případů na 100 000 obyvatel, hlášeno je v průměru ročně několik desítek případů. V případě povodní v letech 1997 a 2002 se ale nemocnost zvýšila 3 až 5násobně oproti běžnému výskytu v naší populaci.

Leptospiry se šíří močí infikovaných zvířat (hlodavci, psi, hospodářská zvířata, prasata, koně, divoká zvěř). Lidé jsou s největší pravděpodobností infikováni nepřímým kontaktem s leptospirami, které se uvolňují do prostředí při pracovních činnostech (např. zemědělci, vojáci, horníci nebo pracovníci v kanalizaci) nebo při rekreaci (např. vodní sporty, zahradnictví). Do lidského těla se mohou dostat malými odřeninami nebo poraněnou kůží, spojivkami, vdechnutím nebo požitím kontaminovaných aerosolů nebo vody nebo (vzácně) po kousnutí zvířetem. Bakterie jsou v kontaminované vodě schopné přežít týdny až měsíce.

Inkubační doba leptospirózy je 5 až 14 dní s rozmezím 2 až 30 dní. U lidí může leptospiróza způsobit širokou škálu nespecifických příznaků a může být zaměněna s jinými nemocemi. Někteří lidé, kteří jsou infikovaní, nemusí mít vůbec žádné příznaky. Přibližně 90 % klinických onemocnění se projevuje jako nespecifické akutní horečnaté onemocnění, cca v 10 % přechází do závažného, potenciálně smrtelného onemocnění s multiorgánovým selháním. Včasná léčba může snížit závažnost a trvání onemocnění. U pacientů s vysokým podezřením na leptospirózu se zahajuje antibiotická léčba co nejdříve, bez čekání na laboratorní výsledky.

Při práci v záplavové vodě nebo zatopených prostorách a při jejich čištění jsou všichni vystaveni riziku infekce. Obzvláště nebezpečná jsou místa, kde došlo k vyplavení kanalizace či ve vodě plavou živí nebo uhynulí hlodavci. Proto je nezbytné dodržovat základní hygienická pravidla. Která to jsou? 

Pravidlo1: Myjte si pečlivě a často ruce

Snad nejzákladnějším pravidlem je mytí rukou, a to vždy po styku s povrchy, které byly v kontaktu se záplavovou vodou nebo kaly, obzvláště pokaždé před jídlem, pitím a také před kouřením. Dále vždy, než se dotýkáte obličeje, ale i před a po použití WC. Ruce a obličej si utírejte do papírových ubrousků. Máte-li rýmu, používejte papírové kapesníky na jedno použití.

Onemocnět jinak samozřejmě mohou i domácí mazlíčci a užitková zvířata, proto při změně jejich zdravotního stavu co nejdříve kontaktujte veterinárního lékaře.

Pití a potraviny

K pití používejte pouze vodu, jejíž zdravotní nezávadnost je ověřena! Při všech pracích užívejte ochranné pomůcky, především gumové rukavice a pevnou nepromokavou obuv. Pokud nejste napojeni na veřejný vodovod, neodebírejte vodu z vlastního zdroje, není-li sanován a není-li proveden rozbor kvality vody s uspokojivým výsledkem.

Po vstupu do domu či bytu zkontrolujte ihned stav potravin. Určitě nejezte zaplavené potraviny s výjimkou potravin hermeticky balených ve skle a plechu (konzervy). Tyto konzervy je však nutno před použitím očistit a dezinfikovat (postup: omytí v čisté vodě se saponátem, poté v roztoku dezinfekčního prostředku a opláchnutí pitnou vodou). 

Zlikvidujte konzervy, jestliže mají narušený nebo silně pomačkaný obal, zvlhlý obsah nebo silně znečištěný uzávěr. Ostatní zaplavené potraviny zlikvidujte (uložte do označených kontejnerů). Zlikvidujte také chlazené nebo mražené potraviny, jestliže byly chlazené potraviny vystaveny teplotě vyšší než 6 °C déle než 4 hodiny a jestliže mražené potraviny roztály a byly tak ponechány déle než 2 hodiny.

Zlikvidujte všechny potraviny vystavené zátopové vodě, jedná-li se o otevřená balení. Dále zlikvidujte všechny potraviny v papírových, sáčkových, látkových a celofánových baleních, a to i neotevřených. Totéž platí pro veškeré potraviny neuzavřené hermeticky.

Nekonzumujte zaplavené zemědělské plodiny. Je nutno považovat je za zdravotně závadné. Zemědělské plodiny, které nebyly zcela zatopeny a dále rostou, doporučujeme využívat až po hygienické kontrole, nejdříve po třech týdnech po skončení záplav. Ovoce na stromech a keřích, které nebylo zaplaveno, je možno jíst po důkladném umytí pitnou vodou.

Úklid prostor a hračky k likvidaci

Po návratu je nutné udělat v místnosti průvan. Je-li to možné, doporučuje se použít ventilátory nebo teplovzdušné zdroje. Odstraňte všechno bahno a nečistoty z povrchů důkladným umytím vodou a mechanickým očištěním. Odstraňte veškerý zvlhlý interiérový materiál – tapety a omítky.

Všechny dutiny ve zdech, podlaze a stropech musí být otevřeny, vyčištěny a pečlivě vysušeny. Nábytek, podlahy, zdi a nádobí dezinfikujte pomocí k tomuto účelu určených dezinfekčních prostředků. K dezinfekci povrchů (nikoliv k dezinfekci pitné vody!) lze použít například přípravek Savo (ředění dle návodu na použití). Nechte působit 30 minut nebo zaschnout. Totéž platí pro dezinfikování dopravních prostředků.

Dezinfikované nádobí nezapomeňte opláchnout pitnou vodou, stejně tak i hračky. I když je to těžké, zlikvidovány by měly být hračky pro děti do 3 let, které vkládají do pusy, textilní a plyšové hračky s výplní, stejně tak hračky z porézních a nasákavých materiálů jako je dřevo a papír nebo hračky s úzkými otvory (pískátka).

Naopak omýt a vydezinfikovat lze hračky z tvrdých a nenasákavých materiálů jako je plast kov. Stejně tak lze vyprat dečky. Je ale nutné je namočit do vhodného dezinfekčního přípravku.

Znečištěné prádlo dezinfikujte k tomuto účelu určenými prostředky. Vhodné jsou například chlorové preparáty, ale pozor, mají bělící účinky. Vždy používejte gumové rukavice.

Prádlo po dezinfekci vyperte obvyklým způsobem za použití pracího prášku. Cennější šatstvo, které nelze dezinfikovat, vysušte a nechte vyčistit v profesionální čistírně. Prádlo, které snese vyvářku, perte při teplotě nejméně 90 °C nebo jej vyvařte po dobu 10 minut a následně vyperte. Totéž platí pro polštáře a přikrývky.

Při prvních příznacích onemocnění (bolesti břicha, průjem, zvracení, zvýšená teplota) kontaktujte svého lékaře a informujte ho, že jste pobývali v zaplaveném prostředí. 
Všechny další potřebné informace naleznete na webu Povodně 2024 – Ministerstvo zdravotnictví.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Autor: redakce Našezdravotnictví.cz

Foto: Monika Kubicová, Vrchní sestra chirurgického oddělení ve společnosti Bohumínská městská nemocnice, a.s. (facebook)