Jednání lékařů s ministerstvem zdravotnictví pokračují. Neshoda panuje v otázce odměňování zdravotníků
„Konečně konstruktivně jednáme o všech našich požadavcích a pevně věříme, že společně nalezneme řešení krize ve zdravotnictví,“ píše Sekce mladých lékařů na Facebooku. A tak by se v podstatě dalo shrnout celé středeční setkání České lékařské komory, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče a zástupců ministerstva zdravotnictví v čele s ředitelem právní sekce ministerstva Radkem Policarem. Ministerstvo představilo nová řešení krize ve zdravotnictví, a i když už vypadají pro lékaře přijatelněji než v polovině října, ještě bude potřeba některé věci dopracovat. Co přesně?
reklama
reklama
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) předložilo na setkání několik dlouho očekávaných návrhů s cílem optimalizovat předatestační vzdělávání a v dlouhodobém horizontu kultivovat pracovní podmínky českých zdravotníků.
V rámci vzdělávání ministerstvo navrhlo koordinátora vzdělávání v každé přímo řízené nemocnici s akreditací pro vzdělávání, k čemuž už mělo podle vyjádření ministerstva dojít a přibude také supervize a metodické vedení ze strany ministerstva a Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ).
Do konce letošního roku pak bude zřízeno „kontaktní místo“ pro stížnosti na nedodržování podmínek vzdělávání. „Nejpozději od 1.ledna 2025 bude pak zákonné zakotvení volna před zkouškou po základním kmeni a před atestační zkouškou a v prvním čtvrtletí 2024 budou zahájena pravidelná setkávání ke změnám ve vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků – pregraduálním, postgraduálním a celoživotním,“ dodalo ministerstvo v tiskové zprávě.
reklama
„Česká lékařská komora (ČLK) nabídla v rámci těchto návrhů aktivní účast a byla domluvena budoucí spolupráce v otázkách postgraduálního vzdělávání a kontroly dodržování zákoníku práce,“ dodala Sekce mladých lékařů ČLK (SML ČLK) na Facebooku.
V příštím týdnu už jsou v plánu další schůzky. „Přijali jsme nabídku se v pondělí 13. listopadu zúčastnit schůzky MZ, IPVZ a nově jmenovaných koordinátorů vzdělávání v přímo řízených nemocnicích a ve stejný den i dalšího jednání na MZ, které v tématech naváže na to dnešní,“ dodala Sekce mladých lékařů.
Na odměnách zatím shoda nepanuje
Zatímco v otázce vzdělávání jsou všechny strany na dobré cestě k dohodě, ke shodě nedošlo při projednávání problematiky odměňování zdravotníků. „Trváme na řešení, které doručí prostředky určené na zvýšení odměn všem lékařům. Bez ohledu na odbornost, věk a na to, jestli jsou odměňováni platem nebo mzdou. Proto nemůžeme akceptovat nabídku, která myslí pouze na přímo řízené nemocnice,“ vysvětlili mladí lékaři.
Ministerstvo zdravotnictví zatím nabídlo od 1. ledna 2024 novelu nařízení vlády o katalogu prací a závazek podepsaný všemi řediteli přímo řízených nemocnic garantovat základní platy a v prosinci vydat nové platové výměry. „První navýšení platů by mělo nastat v přímo řízených nemocnicích od 1. ledna 2024 včetně úpravy postupů v rámci platových tříd. Finanční prostředky na pokrytí navýšení platů budou standardně čerpány z rozpočtu nemocnic – tedy z příjmů z veřejného zdravotního pojištění a zůstatků na účtech,“ dodalo ministerstvo.
I když už první slova o navýšení odměn pro zdravotníky zazněla, konkrétní čísla zatím odborům a lékařů chyběla. „Představa ministerstva zdravotnictví nebyla vyčíslena objemy finančních prostředků. Navrhli jsme také sjednotit odměňování ve všech českých nemocnicích bez ohledu na to, jakou mají formu," uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Na přechodnou dobu by se podle ní měly zavést jednotné platové tabulky.
Od 1. ledna 2025 pak přibude podle návrhu MZ zvláštní zákon o odměňování zdravotnických pracovníků, čímž by mělo být splněno tzv. „Hegerovo memorandum“ – (dohoda přislíbená protestujícím lékařům v roce 2011 tehdejším ministrem Leošem Hegerem, která zněla: „Nejpozději od 1.1.2013 dosáhne plat lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikace a praxi 1,5násobku až 3násobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR vyhlášené ČSÚ za rok o dva roky předcházející (při dosažení podmínky limitace objemu přesčasové práce na úrovni evropského standardu, tedy maximum osm hodin přesčasové práce týdně.)
I v tomto ohledu jsou ale lékaři i po zkušenostech z minulosti opatrní. „Navrhované navyšování odměn ve dvou krocích (2024 a 2025) nelze akceptovat bez odpovídajících garancí. Lékaři nezapomněli na dosud nesplněné Memorandum z roku 2011,“ sdíleli své obavy lékaři na Facebooku.
Úprava přesčasů a národní plán pro lidské zdroje
Podle Policara je potřeba také nově a lépe nastavit organizaci práce v nemocnicích tak, aby se minimalizovala potřeba práce přesčas. I proto ministerstvo navrhlo:
- HNED – nastavování organizace práce v nemocnicích za účelem minimalizace práce přesčas
- 1. polovina 2024 – iniciace návrhů změn zákoníku práce a souvisejících pracovněprávních předpisů
- v prvním čtvrtletí 2024 zahájení pravidelných diskusí o závěrech Státního Úřadu Inspekce Práce a poznatcích odborových organizací z nemocnic
- během roku 2024 – analýzy a rešerše dobrých praxí a návrh nového nastavení multiprofesních týmů
- do poloviny roku 2024 zahájení a do konce roku 2024 ukončení kolektivního vyjednávání vedoucího k uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně.
Ministerstvo chce také zpracovat po vzoru Světové zdravotnické organizace (WHO) do konce roku 2024 Národní plán pro lidské zdroje ve zdravotnictví stojící na pěti pilířích: udržení a nábor zaměstnanců, budování nabídky, optimalizace výkonnosti, plánování a investování bude garancí kontinuální péče o zajištění dostatečného množství potřebných, motivovaných a efektivních zdravotnických pracovníků.
Viceprezident ČLK Jan Přáda novinářům po jednání řekl, že věří v to, že se s ministerstvem dohodnou. Do pondělní schůzky budou podle něj do návrhu ministerstva zapracovány připomínky protestujících. Uvedl také, že na spoustě věcí je shoda, v odměňování se ale musí zohlednit fakt, že se netýká jen zdravotníků ve fakultních nemocnicích, ale všech v ČR.
Je také podle něj potřeba začít narovnávat disproporci, ve které přesčasová práce tvoří významný podíl na příjmu lékařů. Podle dat tvoří přesčasy a odměny 40 až 50 procent příjmu. „K narovnání lze dospět snižováním množství přesčasové práce a zároveň navyšováním základních platů ve zdravotnictví,“ uvedl Přáda.
Zatím tak ale stále hrozící protesty lékařů v podobě vypovězení dobrovolné přesčasové práce v prosinci pokračuje. Podle zprávy Sekce mladých lékařů ČLK zatím podalo výpověď zhruba 6000 lékařů z celkových 22 000 lékařů pracujících v nemocnicích.
Na záznam prohlášení všech vyjednávacích stran po schůzi se můžete podívat v tomto VIDEU.
Autorka: Pavlína Zítková
Foto: Václav Pláteník (sociální síť X)
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama