Jiná cesta než proočkovat rizikovou populaci není, řekl na konferenci o covidu-19 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek

Když se virus covid-19 objevil poprvé, nikdo ho pořádně neznal. Nikdo moc nevěděl, co od něj čekat. Teď, téměř tři roky od prvního nakaženého, už jsme chytřejší. I podoba viru samotného se změnila. Sice je méně nebezpečný, v nemocnici nekončí tolik pacientů s vážným průběhem, ale je mnohem nakažlivější. Stejně tak stále představuje vysoké nebezpečí pro seniory a lidi s komorbiditami, pro diabetiky a pacienty s poruchou imunity. A otázkou je, jaké další možné varianty nás čekají. Na tom se lékaři shodli.

I proto je potřeba využít toho, co máme nyní k dispozici. Jiná cesta než proočkovat rizikovou populaci podle ministra Válka není. Na druhém místě je pak důležité mít dostatek léků a využívat ochranných pomůcek.

Proočkovanost v Česku proti covidu je přitom relativně nízká. Jak vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví, tak z téměř 7 milionů naočkovaných lidí skončilo 2,5 milionu jen se základním očkováním - mají tedy jen první dvě vakcíny. Což může představovat nebezpečí před nadcházející podzimní vlnou. Druhu přeočkovací vakcínou se nechalo zatím naočkovat jen 214.547 lidí.

Graf: Podíl osob s vykázaným úplným očkováním a podíl osob starších 18 let s první posilující dávkou mezi evropskými zeměmi (zdroj: ÚZIS)

Účinnost a efektivita očkování byla podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka jasně potvrzená na základě velkých robustních dat. Nikdy jsme neměli tolik lidí očkovaných tolika dávkami a tolik dat.

Graf: Počet hospitalizovaných s covid-19 na JIP na 100 tisíc obyvatel ve věku 65+ (zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR )

„Potvrdilo se, že neočkovaní dospělí lidé mají téměř pětkrát vyšší riziko hospitalizací v přepočtu na sto tisíc obyvatel než očkovaní alespoň jednou přeočkovací dávkou. Neočkovaní lidé ve věku 5 a více let měli 8krát vyšší úmrtnost asociovanou s covidem v porovnání s očkovanými alespoň jednou přeočkovací dávkou. A osoby 50leté a starší s dvěma přeočkovacími látkami měly 14krát nižší riziko úmrtí na covid-19 ve srovnání s neočkovanými a 3krát nižší než očkovaní jednou booster dávkou,“ popsal data Chlíbek.

Prolomit nedůvěru k očkování obecně

Nedůvěra panuje nejen k očkování proti covidu, ale poklesla také proočkovanost u dalších léty prověřených vakcín. 

„Očkovací kampaň odstartuje koncem září, protože se posunuje okno, kdy se objeví další vlna. Rádi bychom očkovali maximum populace od konce září, ale hlavně v průběhu října a začátkem listopadu, abychom měli poslední typy očkovacích látek,“ dodal ministr a řekl, že Česká republika má do budoucna domluvené vždy ty nejaktuálnější vakcíny proti právě probíhající variantě viru. 

Kampaň se přitom zaměří nejen na očkování proti covidu, ale i na očkování obecně, aby lidé vnímali jeho důležitost.

„Klesá nám počet dětí, které se nechávají očkovat. Jsou země, které se u povinného očkování nedokážou dostat přes 75 procent. A to je povinné očkování u dětí. Covid má jeden strašný vedlejší efekt, že se zhoršila důvěra veřejnosti k očkování obecně, a s tím se něco musí udělat,“ varoval Válek.

Jednotnost v rámci EU

Vedle očkování je podle lékařů nyní také potřeba obnovit důvěru v odborníky. Jednou z katastrof, proč lidé přestali odborníkům důvěřovat, je podle Válka také to, že v Evropě panovala velká nejednotnost. 

„Je složité, když pacient jde do jedné nemocnice, tam mu doporučí radioterapii, pak jde do jiné, kde mu doporučí protonovou léčbu, ve třetí doporučí chemoterapii a ve čtvrté resekci. Postupně pak ztrácí důvěru. I během covidu pacienti, resp. všichni občané EU viděli, že Rakousko postupovalo jinak než Německo a to postupovalo zase jinak než Francie,“ upozornil ministr zdravotnictví s tím, že bylo naprosto nemožné rozlišit odborná rozhodnutí a doporučení, která vychází z evidence base, od rozhodnutí politických.

To by se mělo do budoucna změnit. EMA (Evropská agentura pro léčivé přípravky), resp. HERA (Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví) by měly k vakcínám přistoupit stejně jako k vakcínám na chřipku a stejně jako k nim přistupuje FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv). Zároveň by měly začít koordinovat opatření, aby tak nastala shoda v rámci EU.

Prezident ČLK Milan Kubek ale v této oblasti jednotnosti vyjádřil obavy, že doporučení nemusí být dodržována stejně pečlivě v České republice jako v Německu.

„Dovolím si malou skepsi, protože doporučení jsou v jednotlivých zemích obyvateli vnímána s různou intenzitou. Jeden příklad je z jara letošního roku, kdy jsem cestoval z jednání z Bruselu přes Frankfurt do Prahy a ve všech třech zemích platilo stejné doporučení. Mít na letišti respirátor nebo roušku. V Bruselu měla respirátor zhruba polovina lidí, ve Frankfurtu prakticky všichni a v Praze jen já a pár Asiatů,“ upozornil Kubek s tím, že v Česku jsme 20 procentních bodů v počtu očkovaných za standardem vyspělých západních zemí. 

Ve všech zemích je podle Kubkových slov doporučena druhá posilující dávka, ale zatímco u nás jsou takhle přeočkována jen dvě procenta, ve Švédsku je na základě stejných doporučení přeočkováno druhou dávkou 20 procent obyvatel.

Graf: Podíl osob s vykázaným očkováním druhou posilovací dávkou a podíl osob starších 18 let s vykázaným očkováním první posilovací dávkou (zdroj: ÚZIS)

Doporučení podle ministra Válka vždy souvisí s tím, že žijeme v demokracii. „Na druhou stranu, byť jsme se koncem června v jednotlivých zemích EU všichni ubírali různými směry, tak výsledky byly velmi podobné. Ne, co se týče počtu testovaných, ale co se týče počtu mrtvých a hospitalizovaných. Dokonce naše výsledky byly i lepší než u zemí, které jsou řekněme premianty – třeba Portugalska. Nebo které velmi očkovaly, jako Řecko a Rakousko. A je to dáno tím, že na situaci, jak ten virus dopadá, mají vliv různé věci, jako kolikrát se daný člověk nakazil, kolikrát virus prošel zemí. Zhodnocení těch postupů bude možné udělat až v nějakém hodně dlouhém horizontu, jako 10 a více let,“ uzavřel diskuzi Válek.

Autor: Pavlína Zítková

Foto: Česká lékařská komora / Markéta Pištěková