Krize ve zdravotnictví, na niž upozorňují lékaři, sestry i pacienti sdružení v krizovém štábu, se stává jedním z hlavních témat vlády, premiéra i plánovaného rozpočtu. Babiš od členů štábu získal úplně jiná data o zdravotnictví než od ministra Vojtěcha. Chce je ověřit a jednat dál.
Na zdravotnictví a požadavcích na jeho lepší financování v těchto dnech stojí schválení státního rozpočtu na příští rok. Po kampani Proti kolapsu zdravotnictví si požadavky krizového štábu vzali za své i ČSSD a komunisté a podmiňují jimi schválení rozpočtu.
Premiér Andrej Babiš obešel ministra Vojtěcha a přistoupil k přímému vyjednávání se zástupci štábu. Na tom posledním se ukázalo, že k němu putují zcela odlišné zprávy o situaci ve zdravotnictví.
„Informace o stavu českého zdravotnictví, které jsme dali premiérovi my, se diametrálně liší od toho, jak ho informuje ministr zdravotnictví,“ konstatoval po setkání s premiérem Milan Kubek, prezident České lékařské komory.
Babiš chce získaná data prostudovat a znovu se s krizovým štábem potkat na začátku příštího týdne. To už bude mít po pátečním jednání s KSČM. Ta podmiňuje schválení navrženého rozpočtu na příští rok právě oslyšením požadavků zdravotníků a pacientů.
Dobré, ale chudé zdravotnictví
Krizový štáb sdružuje čtrnáct organizací lékařů, sester, seniorů, postižených a pacientů obecně. Vznikl letos v létě, aby upozornil na podfinancované zdravotnictví a jeho hrozící kolaps. Hlavním požadavkem je, aby se financování českého zdravotnictví alespoň přiblížilo evropskému desetiprocentnímu průměru HDP. Znamená to zvýšit odvody na něj ze současných českých 6,8 procenta HDP na budoucích 9 procent. I tak bude stále chudší než kvalitou srovnatelné Německo nebo Rakousko, kde na zdravotnictví uvolňují dokonce více než 11 procent HDP.
Ve skutečnosti ale české zdravotnictví nedisponuje ani výše uváděnou částkou. Část totiž zadržují na svých účtech zdravotní pojišťovny. „To číslo je iluzorní, protože peníze zůstávají na účtech zdravotních pojišťoven. Reálně je to tak asi o pětinu méně,“ vysvětlila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. I ona je členkou krizového štábu a setkávala se při kampani s pacienty i zdravotníky.
Nejsou lidi, není péče, nejsou vyšetření, operace...
Krizový štáb upozorňuje na to, že zdravotnictví je v krizi a před kolapsem a drží ho nad vodou přepracovaný personál. Nemocnice obcházejí zákon, aby nadměrné služby lékařů a sester neporušovaly zákoník práce. Všude chybí personál, od pradlen a kuchařek až po zkušené lékaře. Více v článku Nemocnicím docházejí už i kuchařky, pradleny a údržbáři. Za ty peníze...
Kampaň a zejména diskuse se zdravotníky v regionálních nemocnicích pak ukázaly, že se zdravotní péče neustále zhoršuje. Například ve Zlíně přiznali, že domů odcházejí i nedoléčení pacienti, protože není dostatek personálu a nemocnice musí omezovat lůžka. Více v článku Vzkaz ministrovi: Nemocnice pouští nedoléčené pacienty, krize je tu.
Zhoršování zdravotní péče a přístupu k ní pociťují také pacienti – také proto jsou součástí krizového štábu. Jeden z příběhů, které dokládají realitu, jsme popsali zde: Pacientka: Na vyšetření rakoviny jsem čekala deset měsíců, pane ministře.
Členy krizového štábu jsou Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.
David Garkisch
Ilustrační foto: David Garkisch
Anketa
Mělo by české zdravotnictví dostat a dostávat více peněz?
Celkem hlasovalo 787 čtenářů.