Lékaři se začínají bouřit: Peníze na ocenění zdravotníků jsou, ale chybí politická vůle

O tom, že vyjednání mezi Ministerstvem zdravotnictví (MZ) a zástupci lékařů a zdravotníků o odměňování ztroskotala, jsme informovali v úterním článku. Ve středu pak v návaznosti na to Česká lékařská komora (ČLK), Lékařský odborový klub (LOK), Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) a Sekce mladých lékařů uspořádaly tiskovou konferenci, aby představily  hlavní důvody, proč dohodu podepsanou v prosinci loňského roku považují za nesplněnou a jaké chystají další kroky.

Součástí požadavků bylo sjednocení odměňování tak, aby za práci stejné kvalifikace dostávali zaměstnanci stejně vysokou odměnu bez ohledu na to, jakou právní formu má nemocnice, v níž pracují. Dalším požadavkem v rámci dohody bylo zvýšení platů lékařů dle dohodnutých koeficientů (1,5násobek až 3násobek průměrné mzdy) a zvýšení platů dalších zdravotníků adekvátně k tomu.

Podle předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníkové návrhy Ministerstva zdravotnictví ale nebylo možné přijmout, a to přitom sami z mnoha požadavků sami ustoupili. „Na posledním jednání nám například Ministerstvo zdravotnictví předložilo návrh na tarify zdravotníků, které jsou pro některé profese dokonce nižší než ty stávající. Když si porovnám poslední návrh MZ a dohody podepsané v loňském roce, v letošním roce a dohodu uzavřenou na příští rok, tak sestřička, která pracuje v nemocnici jako specialistka více než 32 let, dostane podle tohoto návrhu na svém platu o 1772 korun méně. Stejná situace byla u lékařů, propočty jsou stejné,“ upozornila Žitníková.

Předkládané návrhy byly nahodilé a obsahovaly podle prezidenta ČLK Milana Kubka nejasná hausnumera. „Ministr jednání ukončil, jako politik selhal a vystavil tak pacienty případným protestním akcím. Byl bych rád, aby si uvědomil, že má určitou míru zodpovědnosti, a abychom pokračovali v jednání,“ řekl prezident ČLK s tím, že už při podepsání prosincové dohody bylo jasné, že splnění požadavků bude něco stát a že to nebude zadarmo. 

„Co si máme myslet o lidech, kteří podepíšou závazek s tím, že jsou dopředu připravení ten závazek porušit a nesplnit?“ dodal. 

Peníze jsou, nebo nejsou?

Řečníci upozornili na odůvodnění ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, že v systému nejsou peníze a požadavky odborů vedou systém ke krachu. Ministr upozornil, že je možné poskytnout navíc maximálně 5 miliard korun. Při vyšší částce by bylo nutné zvýšit daně nebo zdravotní pojištění, hnát pojišťovny do bankrotů nebo sebrat jiným segmentům peníze a převést je nemocnicím.

Podle prezidenta České lékařské komory je tvrzení, že když někde přidáme, tak musíme někde ubrat, klišé a populistická snaha rozeštvávat skupiny lékařů mezi sebou. 

„Připomenu, že pan ministr hned po svém nástupu zahodil 14 miliard korun, které schválila ještě odcházející vláda. Podíváme-li se na nárůst výběru pojistného, které je odhadováno na příští rok, tak nejstřízlivější odhad je 27,5 miliardy korun navíc. Z toho 16,5 miliardy má být použito na úhradu zdravotní péče, ale 10 miliard z toho má jít na dražší léky a technologie. Pouze 6,5 miliardy korun má jít na úhrady zdravotní péče, která obsahuje i práci lidí, kteří ve zdravotnictví pracují. To je 1,3 %. Zbývajících 11 miliard hodlá pan ministr poslat do zdravotních pojišťoven, aby je tam nakumulovali. Je to čistě politické rozhodnutí. Není pravda, že by peníze nebyly,“ poukázal na finance prezident ČLK Kubek.

Dagmar Žitníková ještě upozornila, že při pohledu na dostupné statistiky ve veřejném zdravotním pojištění bylo k poslednímu dni v srpnu 2024 na účtech přes 50 miliard korun. K nim přibude těch dalších 11 miliard.

„Mrzí nás, že na peníze potřebné pro lidi ve zdravotnictví se političtí představitelé nedívají jako na investici, ale hovoří jen o nákladech. Nikdo ale zatím nevymyslel, jak se dá ve zdravotním systému pracovat bez lidí. Velmi nás také mrzí, že pro zdravotnictví jako pro ostatní sektory využili kvótu ve výši 1400 korun, zatímco v prosinci nám slibovali navýšení. Kdybychom věděli, že navýšení 5000, 8000, 15 000 je jen pro rok 2024 a ne pro rok 2025, tak bychom dohodu vůbec nepodepsali. Jistě vidíte, že ani podepsaný papír nemá cenu samotného papíru. Navíc nám dávají všem stejně, přitom u sebe sice ustoupili ze 14% navýšení platu na 7% navýšení, ale nejnižší řadový poslanec dostane méně než výše postavení představitelé,“ upozornil předseda LOK Martin Engel.

„Platy politiků se zvýší za 10 let na dvojnásobek. Je to logické, máme tu míru inflace a politici se na tom shodnou. Platy lékařů by se za 10 let měly zvednout trochu méně, ale najednou to politikům vadí. Najednou se my máme chovat zodpovědně. Máme hromady politiků, ale nemáme lékaře,“ varoval Kubek.

Zdravotnictví na hraně udržitelnosti

Zdravotnictví se podle řečníků dostává na hranu udržitelnosti a vede k tomu nejen nečinnost vlád z posledních let, ale také ekonomická situace, kterou si nejen zdravotníci prošli. V roce 2022 byla míra inflace 15,1 %, v roce 2023 celkem 10,7 % a ani současná míra inflace není nulová.

„Ministerstvo zdravotnictví mimo jiné ve vší tichosti zveřejnilo další návrh úhradové vyhlášky, která je stále mimo ekonomickou realitu. Zdravotnictví ale nemůže fungovat bez peněz a už vůbec ne bez zdravotníků,“ varoval prezident Kubek a dodal:

„Všichni víme, že si můžeme koupit pouze to, na co máme. Vláda se ale chová jinak. Vláda má na pět rohlíků, ale požaduje po nás rohlíků deset. A požaduje to z titulu toho, že politici mají moc a diktují ceny, za které my musíme pracovat, a ceny, za které musí soukromí lékaři prodávat svoji práci. Vláda objednává zdravotní péči a tvrdí, že garantuje všechno všem, ale negarantuje nic a pouze nás vydírá a není ochotna zaplatit reálné ceny.“

Podle Kubka srovnávat výdaje na zdravotnictví dnes a před 10 lety, jak to dělá pan ministr Válek, je bez dalšího vysvětlení neseriózní. „Musíme si uvědomit, jaká je kumulovaná míra inflace. Dnešních 100 Kč nemá stejnou hodnotu jako před 20 lety. Navíc čím více máme starých lidí, tím více máme chronicky nemocných pacientů. Medicína se vyvíjí. Jsou zde nové drahé léky, nové přístroje a technologie. Náklady na zdravotnictví rostou výrazně rychleji, než jaká je míra inflace,“ doplnil. 

Protesty pomalu startují

O tom, že jsou zdravotníci nespokojení a situace začíná být vážná, svědčí i to, že v některých nemocnicích už jednají.

„Zdravotní personál považuje 1400 korun za výsměch. V některých nemocnicích ani uzavřené dohody naplněné nejsou. Konkrétně v nemocnici v Ústí nad Orlicí je vyhlášená stávková pohotovost a zdravotníci se domáhají svých nároků,“ konstatovala Žitníková.

Už je také jasné, že na konci října, konkrétně od úterý 29. října do středy 30. října, se uskuteční protest praktických lékařů. Česká lékařská komora protest podporuje a přidají se k němu podle vyjádření rady Sdružení ambulantních specialistů i ambulantní specialisté a dnes se přidali i gynekologové. 

Česká lékařská komora mimo jiné uspořádala průzkum mezi ambulantními specialisty (účastnilo se jich 78 %) a vyplývá z něj, že 98 % respondentů není spokojeno se současným návrhem úhradové vyhlášky a 93 % je připraveno se zapojit do protestní akce. Jednání k protestům se uskuteční 23. října.

Další větší protesty nemocničních lékařů a zdravotníků se ale zatím odkládají. „Zvažovali jsme, že se připojíme k akci praktických lékařů a ambulantních specialistů. Nicméně po zvážení celé situace a po obviněních, že jsme nezodpovědní, budou nemocnice při říjnové protestní akci zodpovědné a k akci se nepřipojí a budou fungovat,“ uvedla Žitníková s tím, že všechny tyto akce ale podporují, protože všechny segmenty ve zdravotnictví by měly postupovat ve shodě.
„Neměli bychom se hádat o to, kdo dostane o půl procenta víc či míň, ale měli bychom naše požadavky podávat dohromady. Jedno procento nebo půl procenta nepomůže nikomu,“ doplnila Žitníková.  

Odbory se proto s ČLK domluvily, že budou pokračovat podle původního plánu, tedy protestní akce v nemocnicích a dalších segmentech se budou organizovat až začátkem příštího roku, kdy se i sama realita ve zdravotnictví více projeví. Kromě toho začátkem roku se opět začíná počítat dobrovolný přesčas ve výši 150 hodin, který bude podle Engela u většiny doktorů vyčerpán v průběhu února.

„Bylo by dobře, aby si pan ministr Válek nevykládal čas navíc špatně a jako projev slabosti a neochoty bojovat za splnění toho, co vláda ČR slíbila. Pan ministr dostal delší čas a je na něm, jestli ho využije k tomu, že obnoví jednání a začne k nim přistupovat seriózně, nebo jednat nebudeme a tím pečlivěji se bude protestní akce v nemocnicích připravovat,“ uzavřel konferenci prezident ČLK Kubek. 

Podívejte se na záznam celé tiskové konference:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Michal Sojka, ČLK