Lékaři v. ministr: České zdravotnictví nevzkvétá a bude hůř. Podstatně hůř

Tak jako každý podzim, i letos o víkendu 10. a 11. listopadu se sešli delegáti České lékařské komory. Tentokrát se sjezd komory odehrával v Praze, kam se do čtyřhvězdičkového hotelu Clarion ve Vysočanech sjely více než dvě stovky lékařů z celé země.

Už předem bylo jasné, že diskuse budou vášnivé. Nejen proto, že se sjezdu jako host účastnil i ministr Adam Vojtěch. Šlo také o ožehavá témata, která byla na programu – o dovoz neprověřených ukrajinských lékařů, o miliardy, které dluží pojišťovny lékařům za neuhrazenou péči, o personální devastaci nemocnic, stárnutí lékařů i o aktuální spor o plošné zvýšení platů nebo elektronizaci zdravotnictví.

Zdravotnictví nevzkvétá

Kdyby na sjezd zavítal pověstný náhodný kolemjdoucí, těžko říct, jaký by si odnesl názor na stav současného zdravotnictví. Zmíněné okruhy témat a diskuse o nich rozhodně nenapovídaly, že by právě teď české zdravotnictví vzkvétalo. Spíše naopak.

Zároveň z nich ale bylo jasné, že brzy se na současná léta může paradoxně vzpomínat ještě jako na relativně šťastné roky celého oboru. Perspektivy zdravotnictví, jak je nastínili jednotliví diskutující, jsou totiž neradostné a velmi brzy může být hůř. Či spíše bude.

Elektronizace zdravotnictví: dobrý sluha, zlý pán

Sjezd si v sobotu dopoledne nejprve vyslechl poměrně obsáhlou zprávu prezidenta komory Milana Kubka. Zahrnovala a zároveň předznamenala výše zmíněná témata k diskusi. Jedním z těch nejaktuálnějších byly povinné elektronické recepty. Od příštího roku přestává totiž platit pardon vyhlášený ministerstvem pro ty lékaře, kteří e-recept zatím nepoužívají. Ti tak budou vystaveni hrozbě vysokých pokut.

„Elektronizace je dobrý sluha, ale zlý pán,“ řekl na sjezdu prezident Kubek a vyzval k tomu, aby byla dobrovolná. Nejen pro lékaře, ale především pro pacienty. Více to přibližuje v rozhovoru Míříme ke katastrofě, lékaři nebudou. Musíme je zaplatit, ne dovážet.

Spory o nový lékařský slib

Následně si lékaři na sjezdu museli odbýt nejprve nutnou „administrativu“, tedy blok o hospodaření, zprávy o rozpočtu, o členských příspěvcích i o činnosti jednotlivých komisí komory – revizní a etické komise a také čestné a vědecké rady.

Ani ve zdánlivě nudné části programu ovšem nebyla nouze o překvapení. Nečekaně se strhlo u hlasování o novém lékařském slibu, který chtěla komora zahrnout do svého etického kodexu. Jde o jakousi modernější verzi Hippokratovy přísahy, kterou dva roky sestavovala Světová lékařská asociace (WMA), jíž je České lékařská komora také členem.

Nový „světový“ lékařský slib přijala WMA loni a změnila tak původní verzi slibu z Ženevské deklarace přijaté roku 1948. Nová podoba textu odráží změny ve vztahu mezi lékaři a pacienty. Doktoři tak třeba mají novou povinnost sdílet své znalosti ve prospěch pacientů a medici zase respektovat své učitele. Ve slibu přibyl i požadavek, aby lékaři pečovali o vlastní zdraví, blaho a schopnosti.

Zádrhele se ukázaly být nejen v obsahu nového slibu, ale především v jeho českém překladu. Lékaři na sjezdu se proto nedohodli na přijetí slibu, ale deklarovali, že nejde ani o jeho odmítnutí. Jeho českou verzi nechá komora znovu přepracovat podle připomínek a předloží ji na příštím sjezdu. „Nepřijetí slibu sjezdem mě docela překvapilo,“ přiznal později prezident lékařské komory Milan Kubek.

Eutanazie v českém zdravotnictví? Tlaky rostou

Překvapivě zajímavé se ukázalo i vystoupení předsedkyně etické komise Heleny Stehlíkové, která v něm na sjezd přinesla mimo jiné i téma eutanazie. Konstatovala, že tlaky na její zavedení rostou a budou růst a lékaři, respektive medicína tak bude ve sporu pro a proti muset řešit mnoho etických otázek.

Stehlíková připomněla zavedený omyl zastánců eutanazie, že byl tento asistovaný odchod ze života v Nizozemsku schválen, což není pravda. Lékařům předložila mnoho dalších úvah, včetně pozoruhodného zamyšlení, že pokud by někdy byla eutanazie schválena, není žádný důvod, aby se jí účastnili lékaři. Je totiž v rozporu s jejich lékařským slibem.

Viceprezidentem Zdeněk Mrozek

Volil se také viceprezident České lékařské komory. Už potřetí se jím stal dosavadní viceprezident Zdeněk Mrozek. Čtyřiapadesátiletý lékař, anesteziolog i pedagog, který se práci pro lékařskou komoru věnuje už od roku 1996. Pracuje na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Olomouc a vyučuje na Lékařské fakultě Univerzity Palackého.

I Mrozek patří k odpůrcům tzv. Projektu Ukrajina, v rámci kterého ministerstvo dováží ukrajinské lékaře a nechává je v Česku pracovat na výjimku z odborných a jazykových zkoušek. Staronový viceprezident představil i své plány na následující působení v komoře. Chce se mimo jiné zaměřit na změny v postgraduálním vzdělávání lékařů. Jeho cílem je zabránit tomu, aby se zbytečně prodlužovala doba vzdělávání lékařů nad rámec eurounijních předpisů, protože se tak zhoršuje konkurenceschopnost českých lékařů na trhu práce, a navíc to odrazuje další potenciální studenty od medicíny.

Sjezd rovněž zvolil nové složení revizní komise a čestné rady ČLK.

Mírně ironické uvítání ministra

Byla sobota odpoledne a přišel očekávaný vrchol sjezdu – vystoupení ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a dalších hostů komory a s tím spojené diskuse. Hlavně kvůli ministrovi panovalo napjaté očekávání, jak jsme psali ve zprávě ze sjezdu: Lékaři zahájili svůj sjezd. Budou řešit platy, ukrajinské lékaře i e-recepty.

Už přivítání ministra prezidentem komory bylo mírně ironické. Kubek daroval Vojtěchovi knihu o historii lékařské komory a lékařského stavu v českých zemích. Nepřímo mu při tom připomněl jeho nedávné ataky proti komoře: „Vzhledem k tomu, že jsme nabyli z některých vašich vyjádření dojmu, že si nejste jist, co je lékařská komora, připravili jsme vám publikaci, která vám osvětlí historii lékařské samosprávy.“

Na to svojí zdravicí z videozáznamu navázal prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Sjezdu se nemohl účastnit, protože ve stejnou chvíli měli sjezd i stomatologové, nicméně hned v úvodu konstatoval totéž, co Milan Kubek: „Ministerstvo sahá na zákon o komorách. Asi nám to mělo nahnat hrůzu, ale je to tradiční přetlačovaná, kdo s koho.“

Pafko: Nedobrá zpráva o stavu českého zdravotnictví

Ministr Vojtěch před lékaře předstoupil s výčtem „Co se nám povedlo“, jak zněl doslovný název jeho vystoupení. Zmínil třeba společné nákupy pro nemocnice, snížení administrativy pro zdravotníky, dotace pro zubaře a pediatry v odlehlých oblastech, podporu lékařských fakult a snahu posílit roli praktických lékařů ve zdravotnictví.

Ještě před očekávanou debatou si ovšem společně s ostatními vyslechl mimořádně zajímavé vystoupení profesora Pavla Pafka, které sjezd ocenil dlouhým potleskem. „Český pacient nedostává bulharskou péči, ale péči na úrovni Německa, Velké Británie, prostě západní Evropy. Tyto země ale vydávají na zdravotnictví deset procent HDP. Česko pořád kolem sedmi,“ prohlásil v úvodu Pafko.

Upozornil i na negativní specifika českého zdravotnictví. Například na přepracovanost zdravotníků. Devadesát procent pracovišť podle něj nedokáže zajistit plný provoz a dodržet přitom i zákoník práce tak, aby lékaři a zdravotníci nemuseli sloužit nezákonné přesčasy.

Pafko se při tomto konstatování obrátil přímo na ministra, když prohlásil: „Pokud k vám, pane ministře, na úřad přijde nějaké lejstro podepsané ženou s titulem Bc., tak je to podle mě bývalá sestra, která se rozhodla, že je lepší pracovat někde na úřadě než sloužit dny a noci v nemocnici.“

Na závěr Pafko ministra upozornil v číslech, že například chirurgové mají v průměru 812 hodin přesčasové práce za rok, zatímco zákoník práce povoluje pouze 416 hodin.

Spor o ukrajinské lékaře. Ministr neustoupí

Hned v úvodu debaty se lékaři s ministrem střetli nad Projektem Ukrajina. Prezident Kubek prezentoval postoj komory, že ve skutečnosti v českých nemocnicích cizinci bez jazykových a odborných zkoušek pracují samostatně a bez dozoru, ačkoliv to zákon zakazuje. „Já bych se chtěl zeptat, pane ministře, proč ministerstvo kryje tyto praktiky porušování zákonů a lékařských předpisů a proč nepodpoří snahu komory v tom udělat pořádek?“ zahájil Kubek poměrně ostrou debatu.

„Ministerstvo rozhodně nic nekryje,“ reagoval ministr a přenesl odpovědnost na zaměstnavatele lékařů cizinců. „Odpovědnost je na nemocnicích, které o toho lékaře a výjimku požádají. Pokud něco provede, odpovědnost nese poskytovatel. Já si nedovedu představit, že by si nemocnice držely lékaře, kteří by ublížili pacientovi nebo nemocnici. To není tak, že si tam ti lékaři dělají, co chtějí,“ trval na svém ministr. 

Neustoupili ovšem ani lékaři. „Chováme se hloupě a nefér vůči českým doktorům. Ti nemůžou jako medici pracovat jako lékaři. Ukrajinští ano. Je to nefér i vůči těm ukrajinským lékařům, protože nemocnice nemají zájem nechat je složit zkoušky. Oni tam fungují jako levná pracovní síla. A nakonec je to nefér hlavně vůči pacientům. Já jsem taky pacient a tohohle se bojím,“ oponoval ministrovi mluvčí komory Michal Sojka. 

Vysoké platy lékařů? Odpovědí ministrovi byl pískot v sále

Pískot se v sále ozval ve chvíli, kdy přišla řeč na platy lékařů a ministr byl konfrontován se svými výroky o tom, že lékaři „mají sto tisíc“ a obecně vysoké platy. „To jsou data z nemocnic. A ano, je to i se službami,“ reagoval Vojtěch. Vysloužil si tak výrazné emotivní NE celého sjezdu.

Kolem platů se točila i další debata, zejména kolem závazku předchozí vlády zvýšit platy ve zdravotnictví plošně o deset procent. Ministr Vojtěch to znovu odmítl s tím, že plošné zvýšení platů je jen o dvě procenta. Další zvýšení si podle něj mají vyjednat lékaři s vedením nemocnic. 

„Dvě procenta v době ekonomické prosperity pro nejzkušenější lékaře? To je ostuda a urážka lékařského stavu,“ opáčil ministrovi předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel (více v článku Spor o platy? Debaty skončily, přišel čas protestů, říká vyjednavač lékařů).

Lékaři stárnou, mladých je málo

Navzdory ostrému začátku ministr na sjezdu statečně vytrval a vyslechl si i další neradostné zprávy o stavu a vyhlídkách českého zdravotnictví. Týkaly se faktu, že čeští lékaři stárnou a odcházejí na odpočinek, aniž by za ně bylo dostatek mladých nástupců. Ti navíc ztrácejí zájem o náročně studium medicíny.

Lékaři ministrovi také zopakovali, že pojišťovny jim dluží přes čtyři miliardy za neuhrazenou péči. „Ambulantní lékaři odvedou přibližně pět až deset procent práce, za kterou vůbec nedostanou od pojišťoven zaplaceno. Pojišťovny přitom nezpochybňují, že tu péči poskytovali lékaři lege artis, že ji pacienti skutečně potřebovali, ale ta péče přesto není zaplacená,“ konstatoval Milan Kubek. I přes spory o směřování českého zdravotnictví přijal ministr pozvání na večeři a neformální rozhovory po skončení prvního dne sjezdu.

Rekonstrukce Domu lékařů

Sjezdová neděle přinesla informace o přípravách rekonstrukce Domu lékařů. Jde o pětipatrovou budovu v pražských Vysočanech, kterou loni koupila lékařská komora jako své nové sídlo. Architekt Jiří Rymeš představil její podobu, kterou by měla mít po rekonstrukci v polovině roku 2020. Nebude sloužit jen jako sídlo České lékařské komory, ale i jako školicí středisko pro lékaře.

Závěr sjezdu tradičně patřil hlasování o závěrečném usnesení. Jeho hlavním bodem je zřejmě opakované varování před lékaři cizinci, kteří v Česku pracují bez aprobačních a jazykových zkoušek. Komora deklaruje, že je připravena sama zajistit kontroly personálního stavu nemocnic, a žádá ministerstvo, aby jí dodávalo každý měsíc přesné údaje o udělených výjimkách.

Elektronizaci zdravotnictví podporuje komora lékařů jen jako dobrovolnou, a to nejen pro lékaře, ale i pro pacienty. Požaduje také pravidelnou valorizaci lidské práce v seznamu zdravotních výkonů a příliv dalších peněz z rozpočtu do podfinancovaného zdravotnictví. Více o závěrech sjezdu a celé znění závěrečného usnesení najdete v textu: Míříme ke katastrofě, lékaři nebudou. Musíme je zaplatit, ne dovážet.

David Garkisch

Foto: David Garkisch, Pxhere.com, CC0