Mamograf bez žádanky? Ve skutečnosti je změna složitější, upozorňují odborníci i pojišťovny

„Ihned po zveřejnění výše uvedené informace, tedy že nebude potřeba žádanka na screeningové mamografické vyšetření, začaly pacientky volat na všechna naše pracoviště s tím, že se chtějí od 1. července objednat na screening, ale že přijdou bez žádanky,“ říká MUDr. Regina Šírová, ředitelka Mammacenter skupiny Medicon. 

Podle ní jde zatím o jednotky případů, ale už nyní je zřejmé, že veřejnost změnu často chápe jinak, než jak byla původně zamýšlena. „Naše dámy, které přijímají telefonické objednávky, jim vysvětlují, že i nadále platí původní systém, tudíž přijít na screening se žádankou od praktického lékaře či gynekologa, a my navíc tento systém upřednostňujeme,“ dodává.

Jaký byl původní záměr změny

Jedním z hlavních autorů změny byl prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., předseda Komise pro program screeningu karcinomu prsu Ministerstva zdravotnictví ČR (MZd) a podle jeho slov byla dohoda mezi odborníky, ministerstvem zdravotnictví, Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) a následně také Svazem zdravotních pojišťoven od počátku postavena na třech základních principech.

Prvním je zachování současného systému. „Bude zachováno posílání na screening přes gynekology a praktické lékaře jako první významný pilíř zajištění účasti,“ vysvětluje profesor Daneš.

Druhým bodem je možnost řešit výjimečné situace přímo ve screeningovém centru. „Ve spíše výjimečných případech, kdy pacientka přijde z nějakého důvodu v daném intervalu na screening bez žádanky (nemá lékaře, nechce jí žádanku vystavit), může lékař screeningového pracoviště sám bez problémů žádanku vystavit.“

A třetí změna se týká diagnostiky. „Pro urychlení diagnostiky může lékař screeningového pracoviště sám vystavit žádanku a provést jakékoli vyšetření z oblasti diagnostiky onemocnění prsu, je pro tento účel ošetřující lékař.“

Cílem těchto opatření bylo především zjednodušit cestu pacientky systémem a urychlit diagnostiku. „Uvedená opatření mohou lehce zvýšit účast, ale zejména zrychlit a zjednodušit celý proces screeningu a diagnostiky onemocnění prsu,“ upřesnil.

Právě zde ale nejspíše vznikl problém. „Bohužel ve veřejném prostoru došlo ke zkreslení celé informace. Všeobecná zdravotní pojišťovna i Ministerstvo zdravotnictví budou mediálně pracovat na nápravě, respektive uvedení na pravou míru. My jako odborníci stojící v čele programu budeme aktivně pomáhat,“ upozorňuje profesor Daneš.

Nutno dodat, že český screening rakoviny prsu nepatří mezi neúspěšné programy. „Už nyní je účast v programu poměrně vysoká, ve dvouletém intervalu přes 60 procent, ve tříletém dokonce přes 70 procent. Jsme mezi šesti nejlepšími zeměmi Evropské unie,“ dodal s tím, že prostor pro zlepšení však ještě existuje. „Toto opatření a řada dalších – zjednodušení objednávání, digitalizace a podobně – by měly zvýšit účast o cca 5 až 8 procent. Pak bychom byli opravdu mezi nejlepšími v Evropě.“

Proč centra stále preferují žádanky?

Kde je tedy problém? Proč plné uvolnění žádanek na mamograf není tak jednoduché? Zástupci screeningových center upozorňují, že žádanka neplní pouze administrativní funkci. „Díky informacím na žádance víme, od koho pacientka přichází, a můžeme se spolehnout na to, že odesílající lékař má informace o datu a výsledku posledního vyšetření,“ vysvětluje MUDr. Šírová.

Právě dodržení správného intervalu je přitom pro screening zásadní. „Pro provedení screeningové mamografie je nutné dodržet několik podmínek, z nichž hlavní je dvouletý interval od posledního preventivního mamografického vyšetření stejně jako věková kategorie od 45 let.“ Na základě dotazování zdravotních pojišťoven bylo zřejmé, že ne všechny mají sladěné systémy tak, aby si centra mohla ověřit, že pacientky dodržely frekvenční omezení dvou let. A to ještě tisíce pacientů ročně mění svoji zdravotní pojišťovnu.

Podle ředitelky Mammacenter navíc není výjimkou, že si pacientky nepamatují, kdy a kde byly vyšetřeny naposledy. „Naše zkušenost je, že často si některé pacientky nepamatují, kdy byly naposledy na screeningovém vyšetření, a často ani nevědí, kde byly, pokud jim to nesdělí jejich lékař.“

Dalším problémem je komunikace mezi centry a odesílajícími lékaři. Mammacentra dnes často využívají elektronické propojení s gynekology a praktickými lékaři.

„Poměrně velké množství lékařů tuto funkci využilo s tím, že jim umožňuje obdržet všechny výsledky vyšetření, které daná pacientka u nás absolvovala, přímo do jejich dokumentace,“ přibližuje proces MUDr. Šírová a dodává, že pokud pacientka přijde bez žádanky a my budeme zadávat výkon na naše centrum, tak výsledek vyšetření již touto jednoduchou formou lékař nedostane. Díky elektronickému propojení se přitom podařilo výrazně omezit papírovou administrativu.

Doktorka Šírová upozorňuje také na další důležitý aspekt. „Dále si neumím představit, jakým způsobem se bude řešit situace, kdy diagnostikujeme karcinom prsu u ženy, která není registrovaná u praktického lékaře. Kdo ji bude posílat na předoperační vyšetření a řešit její celkový zdravotní stav? Praktický lékař (eventuálně gynekolog) je vždy do procesu léčby karcinomu prsu intenzivně zapojen.“ 

Bez plné digitalizace tak může být nový systém dokonce rizikový. „Já se obávám, že dokud v ČR neexistuje plná digitalizace, může dojít k chaosu celého systému stejně jako se zvýší administrativní zátěž screeningových center,“ dodává MUDr. Šírová a ještě zmínila jeden praktický problém: „Pokud se žena dostaví na vyšetření na jiné pracoviště, než byla minule, v kratším časovém intervalu než dva roky, a tuto skutečnost zapře, screeningovému centru nemusí být toto vyšetření následně uhrazeno.“

Jak to tedy bude podle pojišťoven? Jednotný výklad stále není samozřejmostí

Právě při oslovení zdravotních pojišťoven se ukázalo, proč kolem celé změny vzniká tolik nejasností. Přestože všechny pojišťovny podporují snahu zjednodušit ženám přístup ke screeningu, jejich výklad nových pravidel není vždy totožný.

VZP zdůrazňuje, že půjde především o výjimečné situace. „Od 1. července nebude žádanka na mamograf nezbytně nutná, mělo by se jednat spíše o výjimečné případy. Cílem je usnadnit ženám cestu na vyšetření, zvýšit celkovou návštěvnost screeningu,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Současně ale připomíná, že role praktických lékařů a gynekologů zůstává nezastupitelná. „Je stále vysoce žádoucí a potřebné, aby z důvodu preventivních prohlídek navštěvovaly každoročně svého gynekologa a jednou za dva roky také praktického lékaře. Na tomto schématu se nic nemění.“

Podobně situaci popisuje Oborová zdravotní pojišťovna (OZP). „Nově od 1. července 2026 mohou žádanku a veškerou administrativu zajistit kromě praktických lékařů a gynekologů také přímo mamografická screeningová centra. Současně dochází k rozšíření kompetence mamografických center a jejich lékařů, kteří budou moci sami indikovat i další potřebná doplňující vyšetření, například ultrazvuk nebo vyšetření související s biopsií, a zajistit tak rychlé a komplexní dovyšetření,“ napsal mluvčí OZP František Tlapák.

Také Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP) změnu interpretuje jako možnost přímého objednání žen na screening. „Od července dochází k zjednodušení a ženy se na preventivní screeningové vyšetření rakoviny prsu mohou objednat přímo. Potřebnou žádanku nově vystaví přímo samotné mamografické centrum,“ uvedla mluvčí ČPZP Elenka Mazurová. Zároveň ale upozorňuje, že tato možnost se týká pouze preventivního screeningu.

„Jestliže ženy podstupující tzv. diagnostickou mamografii. V těchto případech platí nadále potřeba, aby odesílající specialista potřebnou žádanku vystavil.“

Podrobnější vysvětlení poskytla Revírní bratrská pokladna (RBP). „Povinnost existence žádanky jako administrativního podkladu trvá i nadále, nicméně nově není nutné, aby si ji žena obstarávala předem u praktického lékaře či gynekologa. Žádanku může vystavit přímo mamografické screeningové pracoviště,“ uvedl mluvčí RBP Ivo Čelechovský s tím, že je rozdíl mezi preventivním screeningem a diagnostickým vyšetřením. „Žádanka vystavená praktickým lékařem nebo gynekologem je postavena na roveň žádanky vystavené přímo v akreditovaném centru pro mamografický screening, na základě, které se pacientka obrací na lékaře odbornosti 809 – radiologie a zobrazovací metody. Naopak žádanky vystavené u symptomatických pacientek s klinickými obtížemi jsou směřovány do mamologických poraden, kde je indikováno odpovídající zobrazovací vyšetření dle aktuálního zdravotního stavu pacientky. Tato vyšetření však již nepředstavují screeningová vyšetření, ale spadají do režimu diagnostické péče, a nejsou tedy součástí screeningového programu," upřesnil. 

Nejopatrněji pak nová pravidla interpretuje Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR (ZP MV). „Od 1. července bude možné absolvovat screeningové vyšetření karcinomu prsu mamografem i bez žádanky od gynekologa nebo praktického lékaře. Tato možnost se však týká pouze doplňkové indikace u pacientek, které jsou již vyšetřovány radiologem z jiného důvodu,“ uvedla mluvčí ZP MV ČR Jana Schillerová.

Podle pojišťovny tak ve většině případů zůstává dosavadní postup zachován. „V ostatních případech zůstává screeningové mamografické vyšetření nadále podmíněno žádankou od gynekologa nebo praktického lékaře.“

Podobně zdrženlivá je i Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP), která bude od července hradit za své klientky mamografický screening i v případě, že bude žádanka vystavena přímo příslušným screeningovým pracovištěm. „Upozorňujeme nicméně na to, že musí být dodržena dvouletá lhůta od posledního provedeného screeningu, aby mohl být tento výkon poskytovateli uhrazen. Mamografická centra mají zatím jen velmi omezenou možnost ověřit datum posledního screeningového vyšetření konkrétní pacientky, zejména pak, pokud v posledním období změnila zdravotní pojišťovnu," dodal jedním dechem vedoucí oddělení marketingu a preventivních programů VoZP Jan Mates.

Právě rozdílné interpretace jednotlivých pojišťoven potvrzují, že mediální zkratka „mamograf bez žádanky“ neodpovídá úplně tomu, jak byla změna původně zamýšlena. Shoda panuje na tom, že ženy mají mít jednodušší přístup ke screeningu. O tom, jak široce bude nová možnost v praxi využívána, ale zjevně stále probíhá odborná debata.

Co si z toho mají ženy odnést?

Z vyjádření odborníků i pojišťoven vyplývá jedno zásadní sdělení: systém preventivních prohlídek u praktických lékařů a gynekologů se nemění.

Žena starší 45 let má i nadále nárok na screeningovou mamografii jednou za dva roky. Pokud bude mít žádanku od svého praktického lékaře nebo gynekologa, vše proběhne stejně jako dosud.

Novinkou je možnost obrátit se přímo na akreditované screeningové centrum, které v odůvodněných případech zajistí potřebnou administrativu samo.

Jak ale upozorňují odborníci, nejde o zrušení role praktických lékařů a gynekologů ani o úplné odstranění žádanek. Spíše o rozšíření možností pro ženy, které by jinak mohly preventivní vyšetření vynechat.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: ChatGPT