Ministerstvo zdravotnictví představilo tabulku minimálních odměn pro lékaře. Pro ČLK je ale tato varianta „mrtvá“
Ministerstvo zdravotnictví představilo ve středu tabulku, která stanovuje minimální úroveň odměňování dle dosaženého vzdělání a odpracovaných let. Součástí je vždy také minimálně osm hodin služeb týdně, aby lékař dosáhl 1,5- až trojnásobku průměrné mzdy dva roky zpátky. Po dnešním jednání ale předseda Sekce mladých lékařů ČLK Dalibor Veselý uvedl, že tato varianta padá ze stolu, stejně tak i varianta odborů, která je finančně neprůchozí. Na řadu přichází varianta České lékařské komory. Co je tedy nyní ve hře?
reklama
reklama
Dvě hodiny po vydání našeho středečního článku zaslalo ministerstvo zdravotnictví České lékařské komoře (ČLK) a Sekci mladých lékařů ČLK tabulku minimálních tarifních platů a mezd pro lékaře, rozdělených dle vzdělání a odsloužených let. Potvrdil to pro web Našezdravotnictví.cz jak prezident ČLK Milan Kubek, tak předseda Sekce mladých lékařů ČLK Dalibor Veselý. Tabulka byla tentýž den odpoledne představena i novinářům.
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) plánovalo, že tabulka by měla být součástí návrhu zákona upravujícího výši odměn zdravotníků, který předloží Poslanecké sněmovně na přelomu srpna a září. Uvedl to na středeční tiskové konferenci vrchní ředitel sekce legislativy MZd Radek Policar.
Podle této tabulky bude začínající lékař v prvním roce brát minimálně 65 000 Kč včetně osmi hodin přesčasů a začíná se na koeficientu 1,185 s tím, že každý rok je 1,01násobek roku předchozího.
reklama
„To znamená, když mám koeficient 1,185 a vynásobím ho průměrnou mzdou v národním hospodářství, která před dvěma lety byla 43.341 korun, a odečtu osm hodin služeb týdně, tak se dostanu na 51 359 korun. Přičtu-li osm hodin služeb, dostaneme se na 65 012 korun. Kdyby si neudělal atestaci a stále jako absolvent sloužil, tak se dostane postupně na 2,06násobek průměrné mzdy,“ vysvětlil na tiskové konferenci vrchní ředitel sekce přímo řízených organizací Jan Michálek.
Dnes je ale po schůzce ministerstva zdravotnictví, České lékařské komory, Sekce mladých lékařů ČLK a nemocnic situace možná trochu jinak, i když to vypadá, že konečně nacházejí po mnoha měsících společnou řeč.
„Na jednání jsme se všechny strany dohodly navzdory včerejší tiskové konferenci, že ministerský návrh je nepřijatelný a původní návrh odborů je neufinancovatelný a bude se propočítávat varianta, která bude skutečným řešením,“ uvedl pro web Našezdravotnictví.cz po jednání předseda Sekce mladých lékařů ČLK Dalibor Veselý.
„Dohodli jsme se na dalším jednání na konci srpna, kdy budou jasné predikce hospodaření a kdy budeme přesně vědět, jaké budou příjmy ze zdravotního pojištění,“ řekl novinářům ministr Vlastimil Válek. Podle jeho náměstka Václava Pláteníka se řeší i technické parametry výpočtu násobků průměrné mzdy.
Zdroj tabulky: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Prezident České lékařské komory Milan Kubek dodal, že ministerský systém považuje za „mrtvý“ a považuje za jednodušší i administrativně návrh komory.
„Aby se každému přepočítával každý rok plat, je nesmysl. Chceme, aby byl namodelován náš návrh, abychom se o něm mohli seriózně bavit, protože za tři týdny jsme se žádné modelace nedočkali. Teď je slíbeno, že ministerstvo zdravotnictví náš návrh vypracuje,“ řekl pro web Našezdravotnictví.cz Milan Kubek.
Mělo by se tak stát do 29. srpna, kdy bude další společné jednání. Předcházet mu bude ještě 9. srpna schůzka pracovní skupiny a mimo jiné ještě 8. srpna by mělo být jednání o úhradové vyhlášce pro ambulantní specialisty, kterého se prezident Kubek účastní také. ČLK zaslala ministerstvu návrh na nárůst úhrad cca. o 15 % tak, aby byla pokryta míra inflace z uplynulých dvou let.
Co obsahuje varianta ČLK a bez jakých požadavků dohoda nebude?
Česká lékařská komora především trvá na sjednocení způsobu odměňování, a to prostřednictvím onoho kompromisního zjednodušujícího návrhu, který by stanovil:
• Lékař absolvent 1,5násobek průměrné mzdy.
• Lékař po základním vzdělávacím kmenu 2násobek průměrné mzdy.
• Lékař po atestaci 2,5násobek průměrné mzdy.
• Lékař po atestaci a po dosažení celkové praxe nejméně 10 let 2,75násobek průměrné mzdy.
• Lékař po atestaci a po dosažení celkové praxe nejméně 15 let 3násobek průměrné mzdy
„Vycházíme tak i vstříc ředitelům nemocnic, zejména těm, kteří dnes používají systém mzdy v tom smyslu, že bychom návrh definovali pouze jako tarifní podlahy. Každému v dané kategorii by mohli ředitelé plat navýšit, pokud mají potřebu klíčové zaměstnance zaplatit lépe. Byla to i jejich výhrada, že se jim nelíbí systém navržený ministerstvem, který je naprosto striktní – tabulka s nárůstem o 1 % každý rok věku lékařské praxe, což vnímáme jako velice nešikovný systém, a chápu, že ředitelé regionálních nemocnic se proti němu vymezují,“ uvedl prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Pro Českou lékařskou komoru také stále zůstává naprosto nepřijatelné, aby se platy lékařů a lékařek počítaly za šestidenní pracovní týden, to znamená s přesčasovou prací.
„Jedenapůlnásobky až trojnásobky průměrné mzdy musí být za základní pracovní dobu, ovšem jsme přístupní argumentům, že i ta průměrná mzda v národním hospodářství, tak jak ji Český statistický úřad vydává, obsahuje nějaké množství přesčasové práce, protože někteří lidé mají přesčasy, i když nikdo nemá takové množství přesčasů jako lékaři a lékařky v nemocnici. Průměrná mzda navíc zahrnuje i částečné pracovní úvazky a možná dokonce i dohody a ty jsou dopočítávány jako na úvazek 1,0, což zase zkresluje obráceně průměrnou mzdu,“ vysvětlil prezident ČLK.
Proto se podle něj domluvili, že ministerská strana zjistí, jak to skutečně s průměrnými mzdami je, a pokusí se získat průměrnou mzdu očištěnou minimálně o tyto dva vlivy – o vliv přesčasů, které někteří lidé mají, a o započítávané zkrácené pracovní úvazky, dopočítané jako na úvazek 1,0. Tím by měla být dosažena nová průměrná mzda a bude podle Kubka ke zvážení, zda tato průměrná mzda bude pro ČLK přijatelná jako základna pro výpočty koeficientů 1,5- až trojnásobku.
Do třetice se strany domluvily, že je ČLK připravena akceptovat zahrnutí příplatků pro lékaře a lékařky v nemocnicích vyjednané v prosinci (5 000, 8 000, 15 000 korun) do tarifů. „Nakonec tak jsme to i chtěli. Nechtěli jsme, aby byly formou zvláštních příplatků, to byl výmysl ministerstva zdravotnictví. Samozřejmě jiné příplatky, jako jsou na riziko infekce, za práci v noci, za práci v dalších směnách, jsou ze zákona zachovány. O tom žádná diskuze není,“ upřesnil Kubek.
To avizoval již včera Michálek, že s účinností nového zákona o odměňování zaměstnavatel stanoví nový osobní příplatek zaměstnancům, a to právě z toho důvodu, že v minulosti docházelo nesystémově k zaplevelení osobních příplatků – příkladem je v loňském roce schválených 5 000, 8 000 a 15 000 korun.
„Nedošlo ke změně tabulek platových tarifů, ale nemocnice přidávala peníze na osobním příplatku. Když si přečtete definici osobního příplatku v zákoníku práce, tak s částí osobního ocenění nepočítá centrálně. Je to ocenění toho, jak lékař pracuje s nějakým hypotetickým průměrem v nemocnici. Pokud se nastaví jasná minima pro jednotlivé kategorie lékařů, nemělo by dojít k nesystémovým krokům, jako jsou příplatky a osobní ohodnocení, protože jsou zapracovány v tarifním platu,“ vysvětlil Michálek.
Budou peníze?
Rozhodující je taky to, kolik bude celé navýšení stát. Ministerská varianta by podle propočtu ministerstva zdravotnictví, zakládajícího se na číslech Asociace nemocnic ČR a Asociace českých a moravských nemocnic, vyšla zdravotní pojišťovny na méně než 5 miliard korun. Odborářská varianta by podle ministerstva vyšla na cca 40 až 53 miliard korun. Podle prezidenta Kubka jsou ale tato čísla vymyšlená a nedá se jim věřit.
Varianta České lékařské komory ještě podle Kubka namodelována ani přepočítána nebyla a mělo by se tak stát během srpna.
Peníze by měly být přitom k dispozici. Minimálně těch 5 miliard korun. Ředitel odboru regulace cen a úhrad Tomáš Troch představil tři možnosti: „První možností je, že v makroekonomické predikci ministerstva financí, která vychází zhruba za měsíc, najdeme vyšší číslo než v dubnové predikci. Dosud tomu tak vždy v předchozích letech bylo. Pokud by k tomu nedošlo, máme možnost hledat zdroje uvnitř systému, a to zefektivnění vnitřních rezerv, osekání nákladů. V systému je okolo 500 miliard korun, a jedná se tedy o zhruba 1 % úspor. Třetí variantou je navýšení úhrad na vrub poskytovatelů, kde je potřeba si uvědomit, že jejich finanční možnosti a aktuální přebytky jsou mnohem větší, než je tato částka.“
Budou součástí přesčasy, nebo nebudou?
Včera ministerstvo mimo jiné zopakovalo, že pokud se vyhodí z tabulky přesčasy, tak už to bude nad rámec Hegerova memoranda. Milan Kubek přiznal, že Hegerovo memorandum je nešťastně formulováno, protože se tam směšují dvě věci – omezení množství přesčasů na osm hodin týdně a platy.
„Je to dáno tím, že před 13 lety jsme byli ve strašném časovém stresu, kdy bylo třeba uzavřít dohodu, jinak by spousta nemocnic musela tehdy zavřít, a odbory chtěly dohodu uzavřít. Nechtěly, aby se zdravotní péče zhroutila. Proto i za cenu formulační nejasnosti na to přistoupily. Když jsme dávali dohromady prosincový text a finalizoval se před slavnostním podepsáním, tak je text opět nejasný, ale my si nedokážeme základní plat představit jinak než bez přesčasových hodin. Pokud tam služby zůstanou, nikdy se nemůžeme ničeho dopočítat. Ministerstvo počítá s tím, že koeficienty snižují o započítanou přesčasovou práci, ale jak je přesčasová práce v tom jejich pojetí honorována, je naprosto nejasné,“ myslí si prezident ČLK.
Tento dotaz padl i na včerejší tiskové konferenci, tedy jak se v tabulce vyčíslovaly přesčasy. „Je to dolní odhad ve prospěch zaměstnance co nejpříznivější. Ve skutečnosti je odměna za přesčasovou práci vyšší podíl než ten, který odečítáme,“ vysvětlil Michálek. Policar jedním dechem dodal, že jde o pravděpodobné kombinace všednodenních a víkendových směn v nižší úrovni. Ujistili také lékaře, že v zákoně je přímo psaná pojistka, že nikdo si nemůže oproti současnému stavu pohoršit.
I po tomto jednání tak zůstává viset ve vzduchu otázka, jestli v srpnu dojde ke konečnému rozuzlení. Jestli ne, ČLK i odbory jsou připraveny k novým protestům.
„Když uvidíme, že jednání nikam nevedou, tak budeme muset zvolit jiné metody vyjednávání," řekl Kubek a rovnou dodal, že nejlepší protest lékařů je ten, který se ani nemusí konat, a byl by rád, aby nedošlo k podobné situaci jako vloni na podzim.
Autorka: Pavlína Zítková
Foto: Ministerstvo zdravotnictví ČR (facebook)
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama