Ministerstvo zdravotnictví rozdělilo mezi tři nemocnice 4,8 miliardy korun a už nezkontrolovalo jejich využití. Kontrola NKÚ odhalila řadu pochybení

Jmenované tři nemocnice vykazovaly ve svém hospodaření opakovaně kumulovanou ztrátu, kterou nebyly schopné uhradit třeba i zlepšeným hospodářským výsledkem. Proto jim ministerstvo zdravotnictví na základě usnesení vlády dalo v roce 2020 cekem 3,4 miliardy korun. FN Bulovka přitom použila na oddlužení 9,3 milionu korun a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dokonce 646,2 milionu korun, a to v rozporu se stanovenými podmínkami – například na úhradu závazků před splatností. 

„FNB a FNUSA neplnily určené úkoly nejhospodárnějším způsobem, protože financováním dluhů jim v letech 2016 až 2022 vznikly vícenáklady na úroky či poplatky v celkové výši 105,6 milionu korun (67,1 mil. Kč u FNB a 38,5 mil. Kč u FNUSA). FNB navíc neuspořila 21,3 milionu korun, protože uhradila dlouhodobé závazky před splatností i se souvisejícími úroky v plné výši. Podle názoru NKÚ bylo oddlužení FN v roce 2020 nesystémovým opatřením, protože řešilo pouze následky, nikoliv příčinu zadlužování,“ napsal NKÚ v tiskové zprávě. 

Další mimořádné příspěvky ve výši 1,4 miliardy korun poskytlo MZd ze státního rozpočtu kontrolovaným nemocnicím na odměny pracovníkům vystaveným riziku onemocnění covid-19 a na záložní polní nemocnici v Praze – Letňanech. Ta byla zřízena na základě usnesení vlády v souvislosti s prevencí šíření onemocnění covid-19. Zřízení a provoz polní nemocnice ministerstvo následně refundovalo FNB částkou 88,2 milionu korun, aniž by provedlo řádnou finanční kontrolu. 

Ačkoliv šlo o provozní neinvestiční příspěvek, kontrola NKÚ ukázala, že MZd zaplatilo i investiční náklady ve výši 1,4 milionu korun. MZd dalšími 1,5 milionu korun refundovalo nákup majetku (např. notebooků), který FNB nevyužívala ke zřízení a provozu polní nemocnice.

Fakultní nemocnice Bulovka se proti výsledkům kontroly NKÚ ohradila. Podle ní úřad v hodnocení nezohlednil výjimečnou situaci v době epidemie covidu-19. 

„FNB byla péčí o pacienty s covidem-19 zatížena nejvíce ze všech nemocnic v ČR, prošla si několika transformacemi takřka všech pracovišť na covidová. Potýkala se tudíž s propadem produkce a nejistotou, jak bude nastalá situace řešena. Stejně tak bylo naprosto bezprecedentní událostí zřízení polní nemocnice v Letňanech," uvedla pro ČTK mluvčí FN Bulovka Eva Libigerová.

Komentář k závěrům zprávy NKÚ podle ní nemocnice poslala, ale ke shodě se nedospělo. „V mnohých oblastech se již situace ve srovnání s kontrolovanými roky zásadním způsobem změnila, a v současné době tak již kritika ze strany NKÚ není aktuální," dodala.

Nákup léků mimo zadávací řízení

Kontrolní úřad se dále zaměřil na nákupy léků a zdravotnických prostředků. Ukázalo se, že kontrolované nemocnice pořizovaly většinu léků a zdravotnických prostředků mimo zadávací řízení, například na základě přímých objednávek. 

Na kontrolním vzorku 15 druhů shodných centrových léků a 15 druhů léčiv ze skupiny ATC – J (antiinfektiva) v celkové hodnotě téměř 123 milionů korun kontroloři zjistili, že tato léčiva pořizovaly fakultní nemocnice na základě zadávacího řízení jen v rozmezí od necelého půl procenta do 49 procent. Zbytek nákupů, v některých případech tedy více než 99 %, se odehrával mimo zadávací řízení. A to přesto, že fakultní nemocnice jsou coby veřejní zadavatelé povinny postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

U vzorku centrových léků využila FN Bulovka zadávací řízení v 49 procentech, FNUSA v 31 procentech a FNKV jen v necelých dvou procentech (1,7 %). U vzorku antiinfektiv využila FNUSA zadávací řízení u 36,5 procenta případů, FNB u necelých 24 procent a FNKV pouze u necelého půl procenta nákupů (0,4 %). 

Ačkoli mezi nimi byly i nákupy, kdy existoval jediný výrobce či distributor, a kde tedy zaniká konkurenční prostředí a možnost nákupu za výhodnějších podmínek, je podíl přímých a nahodilých nákupů značný a NKÚ zde spatřuje prostor pro snižování nákladů. Obdobná praxe se prokázala i na kontrolním vzorku nákupů zdravotnických prostředků či spotřebního zdravotnického materiálu. 

U nich se podíl dodávek pořízených mimo zadávací řízení pohyboval v rozmezí od 78 procent do 100 procent. NKÚ na kontrolním vzorku léčiv a zdravotnických prostředků zjistil, že kontrolované nemocnice při jejich pořízení postupovaly v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek v celkovém objemu 41,6 milionu korun.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock