Moderní rehabilitace: když fyzioterapie není jen cvičení

Právě tento posun představila během odborného setkání klinika Barna Clinic, kde si účastníci mohli moderní rehabilitační technologie nejen prohlédnout, ale také vyzkoušet v praxi. Program ukázal, jak se dnes mění přístup k léčbě pohybového aparátu – od komplexní diagnostiky až po návrat do plné zátěže.

Rehabilitace jako komplexní medicínský obor

Podle vedoucího kliniky rehabilitačního lékařství Barna Medical MUDr. Miloše Barny je jedním z hlavních problémů současné medicíny to, že význam rehabilitace se často podceňuje. „Rehabilitace dnes není jen magnet, ultrazvuk nebo elektroterapie. Je to moderní věda, která propojuje různé obory a pracuje s fyziologií hojení,“ vysvětlil během úvodní prezentace.

Cílem by podle něj mělo být řešení zdravotního problému od začátku do konce – tedy od diagnostiky přes léčbu až po návrat pacienta do běžného života nebo sportu. „Když k nám pacient přijde s problémem, nechceme ho jen ošetřit a poslat někam na rehabilitaci. Snažíme se ten problém dotáhnout až do co nejpřívětivějšího konce,“ dodal.

Velký důraz přitom klade na týmovou spolupráci. Podle něj je pro úspěšnou léčbu zásadní komunikace mezi lékařem, fyzioterapeutem, pacientem i recepcí. Bez této návaznosti prý systém péče často selhává.

Fotografie: MUDr. Miloš Barna (zdroj: Richard Dvořák)

Proč je důležitá rychlá rehabilitace

Jedním z příkladů, které během setkání zazněly, byla běžná situace pacientů s akutní bolestí zad. V praxi se podle lékaře často stává, že pacient čeká týdny na vyšetření u specialisty a další týdny na zahájení rehabilitace.

„Někdy se stane, že čtyři měsíce na toho člověka nikdo nesáhne. To je hrůza,“ popsal Barna. „Přitom když se začne s terapií rychle a není tam závažná příčina, může být pacient za deset dní o šedesát až sedmdesát procent lepší,“ upozornil.

Rychlé zahájení rehabilitace přitom podle něj může výrazně zkrátit pracovní neschopnost i celkovou dobu léčby.

Jak taková moderní rehabilitace v praxi vypadá, mohli účastníci setkání vidět – a v některých případech si i sami vyzkoušet. Součástí programu byla praktická ukázka přístrojů a terapeutických postupů, které se dnes v rehabilitační medicíně využívají. Některé z technologií, jež byly během prezentace představeny, proto přiblížíme podrobněji.

Fotografie: Bc. Petr Strnad a Mgr. Petr Živocký (zdroj: Richard Dvořák)

Trakční rehabilitační stůl: uvolnění páteře

Jedním z přístrojů byl moderní trakční rehabilitační stůl. Fyzioterapeut Bc. Petr Strnad vysvětlil, že přístroj umožňuje velmi přesně dávkovat tah na páteř podle hmotnosti a stavu pacienta.

„Přístroj nejdřív provede krátkou diagnostickou sekvenci a vyhodnotí, jestli je terapie pro klienta vhodná. Pokud ano, pokračuje se dál,“ popsal.
Účelem trakce je zvětšit prostor mezi obratli a uvolnit nervové struktury. To může pomoci například při útlaku nervu nebo výhřezu meziobratlové ploténky.

Barna doplnil, že trakce může zároveň zlepšit výživu ploténky. „Ploténka funguje jako tlumič a vyživuje se difuzí. Když jí dáte prostor, může se lépe regenerovat.“

iMove: trénink stability a koordinace

Další ukázkou moderní rehabilitace byl přístroj iMove – pohyblivá plošina využívaná k tréninku stability, koordinace a hlubokého stabilizačního systému.

„Je to zařízení, které pracuje s takzvaným eliptickým pohybem plošiny. Pacient musí reagovat na změny pohybu a aktivovat hluboké stabilizační svaly,“ vysvětlil fyzioterapeut Bc. Petr Strnad.

Velkou výhodou je podle něj široké využití – od pacientů po operacích nebo úrazech až po vrcholové sportovce.

Právě stabilita a senzomotorika jsou přitom při návratu ke sportu často rozhodující. „Naším cílem je zrušit náhradní pohybový vzor, který vznikne po úrazu, a vrátit tělo do původní funkce,“ vysvětlil lékař Barna, který byl po ruce nejen špičkovým atletům na olympijských hrách v Sydney a Pekingu, ale pracoval také pro hokejovou Spartu nebo fotbalovou Slavii.

Antigravitační běžecký pás

Velký zájem vyvolal také antigravitační běžecký pás, který dokáže odlehčit tělo až o 80 procent hmotnosti.

Princip je jednoduchý – kolem dolní poloviny těla se vytvoří tlakový vzduchový prostor, který pacienta nadlehčuje. „Ten pocit je, jako by se člověk vznášel. Kontakt s podložkou je minimální,“ popsal Strnad.

Přístroj umožňuje například:

• začít s chůzí krátce po operaci kolene

• bezpečně trénovat po zranění Achillovy šlachy

• udržet kondici při bolestivých kloubech

• postupně zvyšovat zátěž při návratu ke sportu

Podle Barny je výhodou také možnost objektivně sledovat pokroky. „Pacient říká, že ho to bolí pořád stejně, ale běží o deset kilometrů rychleji. To je taky objektivní parametr zlepšení.“

Fyzikální terapie: moderní technologie v léčbě

Vedle cvičení hraje v moderní rehabilitaci významnou roli také fyzikální terapie. Ta využívá různé fyzikální jevy – například rázové vlny, laser, radiofrekvenci nebo vysokovýkonnou magnetickou indukci.

Podle fyzioterapeuta Mgr. Petra Živockého jde o technologie, které mohou stimulovat hojení tkání, snížit bolest, podpořit svalovou aktivitu, zlepšit prokrvení a regeneraci.

Například vysokovýkonná magnetická indukce dokáže aktivovat svaly i bez přímé zátěže. „Typicky po artroskopii kolene, kdy je sval oslabený, ho můžeme relativně rychle znovu nastimulovat,“ vysvětlil.

Laserová terapie zase dodává buňkám energii potřebnou k regeneraci. „My ty pacienty vlastně nehojíme – oni se hojí sami. My se snažíme vytvořit prostředí, aby se mohli regenerovat,“ dodal.

Pacient jako celek a důležitost prevence

Moderní rehabilitace podle odborníků není jen technika nebo přístroje. Zásadní je komplexní pohled na pacienta. „Snažíme se člověka vnímat jako biopsychosociální bytost,“ říká fyzioterapeut Živocký a dodává, že „pokud je někdo ve stresu, nespí a přijde celý zkroucený, regenerace nebude fungovat dobře.“ Součástí léčby je proto i práce s pohybovými návyky, kondicí a životním stylem.

Velkým tématem setkání byla v návaznosti na životní styl také prevence. Podle lékaře Barny se většina lidí začne o své tělo zajímat až ve chvíli, kdy se objeví bolest nebo úraz.

„Prevenci nás nikdo neučí od dětství,“ upozornil. „Člověk začne běhat deset kilometrů denně, aniž by věděl, v jakém stavu má kolena nebo kotníky,“ doplnil. Právě včasná diagnostika a správné vedení pohybu by přitom mohly řadě problémů předejít.

Setkání tak ukázalo, že rehabilitace se v posledních letech výrazně proměňuje. Moderní technologie, přesnější diagnostika i důraz na komplexní péči umožňují léčbu více individualizovat a zkrátit dobu návratu k běžnému životu.

Jak ale zaznělo během diskuse, stejně důležité jako nové přístroje je i vzdělávání zdravotníků a širší spolupráce mezi jednotlivými obory medicíny. „Rehabilitace má obrovský potenciál, ale musí se o ní víc mluvit a musí být součástí léčby od samého začátku,“ uzavřel MUDr. Miloš Barna.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Richard Dvořák