Mozková mrtvice přišla ve spánku. Pan Zdeněk se tři roky vracel zpět do života

„Jedné srpnové noci zhruba před 10 lety jsem ve spánku utrpěl cévní mozkovou příhodu,“ vypráví pan Zdeněk. „Přišla na to manželka zhruba ve 3:30 ráno. Měl jsem ochrnutou pravou stranu a nemluvil jsem. Před usnutím jsem byl přitom úplně v pořádku,“ popisuje svůj zážitek, který mu obrátil život naruby.

Záchranná služba ho následně převezla do nemocnice, kde lékaři potvrdili ischemickou cévní mozkovou příhodu způsobenou nedokrvením mozku. Okamžitě mu byla podána trombolytická léčba a poté byl převezen do specializovaného centra k operaci neprůchodné krční tepny.

„Několik dní po operaci mě posadili na posteli. Po dalších několika dnech mě postavili na nohy s oporou a postupně se mnou začali chodit s oporou hole nebo chodítka na velmi krátké vzdálenosti. Nemohl jsem mluvit, asi 10 dnů po CMP jsem řekl nějaké první jednoduché slovo a postupně se v řeči zlepšoval. Pravá ruka byla ochrnutá, ale cvičili jsme. Asi po měsíci při propuštění z nemocnice jsem byl schopen sám dojít s holí pár metrů a ruku jsem mohl zvednout pouze do určité výše,“ zmiňuje Zdeněk.

Po 3 letech práce zpátky v plném životě

Další etapa léčby pokračovala v Rehabilitačním ústavu Kladruby, kde pan Zdeněk strávil 11 týdnů. Na začátku rehabilitace byl odkázán na invalidní vozík, po pokoji se však dokázal pohybovat s pomocí hole. Snažil se maximálně zapojovat pravou ruku do běžných činností a pravidelně pracoval s logopedem. Postupně se jeho pohyblivost zlepšovala – nejprve chodil s holí na delší vzdálenosti, později dokázal chodit i bez opory. Trénoval také psaní, přestože zlepšování jemné motoriky bylo nejpomalejší a písmo zůstávalo dlouho kostrbaté.

„Celý další rok jsem strávil v pracovní neschopnosti. Snažil jsem se intenzivně cvičit. Pravidelná chůze, jízda na kole a plavání, což přinášelo výsledky v podobě zlepšování chůze i jemné motoriky pravé ruky,“ říká pan Zdeněk.

Po roce mu byl přiznán invalidní důchod a do práce se zapojil alespoň v omezeném režimu se sníženým úvazkem. Opakovaně absolvoval také rekondiční pobyty v Kladrubech. Po celou dobu zůstává pod pravidelnou neurologickou kontrolou, užívá léky na ředění krve a na snížení cholesterolu a chodí na pravidelné krevní odběry i ultrazvukové kontroly přívodných tepen mozku.

„Tři roky po příhodě jsem se vrátil do běžného pracovního života na plný úvazek, ale snažím se víc odpočívat a sportovat. Následky, které mi po CMP zůstaly, jsou poměrně mírné. Při delší nečinnosti a prochladnutí mám o něco horší pohyb pravé nohy a šikovnost pravé ruky, dále trochu horší stabilitu, ale se psaním už naštěstí nemám žádný problém,“ dodává pan Zdeněk. Mimochodem lidem se získaným poškozením mozku nejen v důsledku CMP pomáhá nezisková pacientská organizace CEREBRUM.

Zásadní je chodit na preventivní prohlídky

Prevence cévní mozkové příhody stojí především na zdravém životním stylu a kontrole rizikových faktorů. Podle odborníků lze takto předejít až 80 % případů. Zásadní je nekouřit, pravidelně se hýbat, udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost a dbát na vyváženou stravu s dostatkem zeleniny a menším množstvím tuků. Velmi důležitá je také kontrola krevního tlaku, cukrovky a cholesterolu. Zvýšenou hladinu cholesterolu má v Česku podle odhadů 70 až 80 % dospělých, přičemž přibližně dvě třetiny z nich o tom vůbec nevědí.

„Vysoký cholesterol má osm z deseti Čechů, ale léčí se jen každý sedmý. Typický pacient je 52letý člověk, který se cítí zdráv, nemá žádné potíže a k lékaři nechodí,“ popisuje MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka OZP, a doplňuje: „Účast na preventivních prohlídkách se sice zlepšuje - 62 % v roce 2024 – přesto pořád zbývají ti 4 z 10 lidí, kteří na prevenci nepřijdou. A jestliže je mezi námi 70-80 % lidí s vysokým cholesterolem, jsou mezi nimi jistě i ti, kteří v sobě to riziko nesou. A pak se u nich nemoc může projevit infarktem, mozkovou mrtvicí nebo srdečním selháním.“

Nechte si změřit hladinu Lp(a)

„Měření částice Lp(a) – je podobná LDL, tzv. špatnému cholesterolu - by podle doporučení měl absolvovat alespoň jednou za život každý dospělý. Pomůže odhalit geneticky velmi vysoké riziko vzniku aterosklerózy, srdečního infarktu a cévní mozkové příhody. Na rozdíl od běžného cholesterolu totiž není hladina Lp(a) ovlivnitelná dietou nebo cvičením,“ upozorňuje MUDr. Jitka Vojtová, MBA, zdravotní ředitelka OZP.

Základem úspěšné léčby je včasné odhalení zvýšené hladiny cholesterolu a rychlé zahájení vhodné terapie. „Výsledky preventivních snah bohužel mohou zhoršovat zbytečné obavy z léků na cholesterol. Přitom léčiva používaná u nás jsou bezpečná, účinná a testovaná často i více než 30letou klinickou praxí. Dnes se možnosti neomezují jenom na tablety, ale máme i účinné injekční léky ke snižování zvýšeného cholesterolu a rozbíhají se také klinické studie, které testují možnosti genové terapie,“ dodává prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu.

Autor: redakce Našezdravotnictví.cz

Foto: Shutterstock