large_Petr-Neuzil.jpg

medium_Petr-Neuzil.jpg

small_Petr-Neuzil.jpg

thumbnail_Petr-Neuzil.jpg

Petr-Neuzil.jpg

Kdybych postavil medicínu jen na striktních návodech, tak se neposunu dál. Hranice je potřeba neustále posouvat, říká známý kardiolog Petr Neužil

&nbsp;„I když mi v tu chvíli asi šlo o život, byl jsem kupodivu celkem klidný a nepamatuji si, že bych prožíval nějaké pocity ohrožení nebo strach. Vlastně mám na <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/hospitalizovanych-s-infarktem-ubyva-presto-je-to-stale-nejcastejsi-srdecni-onemocneni-jak-minimalizovat-riziko-onemocneni-srdce" target="_blank" rel="noopener noreferrer">transport do nemocnice</a> a první dny po příhodě spíše zastřené vzpomínky. V každém případě se o mne lékaři a sestry skvěle postarali,“ vzpomíná pan Vít. Horší ale byly první týdny po propuštění z nemocnice: „Byl jsem hrozně slabý, jako po těžké nemoci, takový stav tělesné nedostatečnosti jsem nikdy předtím nezažil. Nebylo to vůbec příjemné.“&nbsp;<figure class="image"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/Foto_z_nemocnice_druhy_den_po_infarktu_88685bd341.jpg"></figure>Foto: Pan Vít v nemocnici druhý den po infarktu (zdroj: užito se souhlasem pana Víta Vojtěcha)Navíc si pan Vít z nemocnice odnesl řadu léků, které musel dlouhodobě denně užívat – na vysoký cholesterol, na vysoký krevní tlak a zpomalení srdeční činnosti a také léky proti srážení krve. Nelehké začátky nového života po příhodě mu pomohla překonat rodina a koníčky.„Také jsem si uvědomil, že musím začít trochu víc naslouchat svému tělu a tomu, co se mi snaží říct. Můj život před infarktem byl hodně hektický, plný stresu v zaměstnání, stravoval jsem se nepravidelně, nepovažoval jsem životosprávu za důležitou. Znáte to – každý z nás si myslí, že jemu se žádná zdravotní potíž stát nemůže. Přitom můj tatínek prodělal mozkovou mrtvici v nepříliš vysokém věku, to mohlo být také varovné znamení. A jestli jsem chodil na preventivní prohlídky kvůli cholesterolu a tlaku? Nechodil,“ přiznává pan Vít.&nbsp;Dodává, že sice upravil svoji životosprávu, zvolnil v práci a začal si více všímat toho, co jí, ale na druhou stranu si nechce příliš připouštět, že už do konce života bude „kardiologickým pacientem“ se všemi riziky, které s tím souvisejí (např. vyšší riziko opakování srdeční příhody).&nbsp;„Sice svůj zdravotní stav tolik neprožívám, ale to neznamená, že podceňuji léčbu. Léky beru a chodím na kontroly k lékaři – jak ke svému kardiologovi, tak ke specialistovi, který mě léčí na vysoký cholesterol. Vím, že je to důležité, pan doktor mi to dobře vysvětlil. Svoje hodnoty cholesterolu znám a pan doktor je s nimi při kontrolách spojený, protože odpovídají cílovým hodnotám, kterých mám dosáhnout vzhledem k riziku, ve kterém se nacházím,“ dodal pan Vít.<h2>Nebezpečí vysoké hladiny cholesterolu</h2>Většina <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/kazda-pata-osoba-ktera-prodelala-infarkt-ho-dostane-do-peti-let-znovu-jak-mu-predchazet-a-lecit-se" target="_blank" rel="noopener noreferrer">kardiovaskulárních onemocnění totiž souvisí s aterosklerózou</a>, což je proces, při němž se v cévách hromadí tuk a další látky tvořící plaky, které mohou způsobit jejich zúžení nebo dokonce uzavření. &nbsp;„Srdečně-cévním příhodám způsobeným aterosklerózou lze v naprosté většině případů předcházet zdravým životním stylem. Přesto je dnes v České republice ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí v důsledku srdečně-cévních onemocnění,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., předseda České společnosti pro aterosklerózu z III. Interní kliniky endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.Z tohoto důvodu je proto nutné udržovat v rámci prevence nízkou hladinu cholesterolu, který riziko aterosklerózy významně zvyšuje – u osob s nízkým rizikem by hladina LDL cholesterolu neměla překročit 3 mmol/l, pacientům po infarktu se doporučuje udržovat tuto hladinu ještě významně nižší – pod 1,4 mmol/l. &nbsp;Pan Vít má navíc ještě posledních několik let implantovaný podkožní defibrilátor. Mezi počátkem infarktu před deseti lety a zprůchodněním ucpané věnčité tepny na srdci bohužel uběhlo několik hodin (vzhledem k okolnostem, za kterých pacienta infarkt zastihl) a srdce pana Víta tím utrpělo poškození s trvalými následky. Podkožní defibrilátor je zavedený pro případ, že by srdce náhle přestalo pracovat.&nbsp;„Ptal jsem se kardiologa, jestli poznám, že defibrilátor zasáhl. Řekl, že to tedy opravdu poznám, že je to docela rána,“ usmívá se pan Vít, který se se svou diagnózou nemocného srdce vypořádává s nadhledem, ale respektem. „Snažím se užívat si každý den, neřešit hlouposti, dodržovat důležitá opatření v léčbě a nemyslet moc na budoucnost,“ prozrazuje na závěr svůj recept na život po srdečním infarktu.Autorka: redakce Našezdravotnictví.czFoto: užito se souhlasem Víta Vojtěcha

large_Vít Vojtěch 2.jpg

medium_Vít Vojtěch 2.jpg

small_Vít Vojtěch 2.jpg

thumbnail_Vít Vojtěch 2.jpg

Vít Vojtěch 2.jpg

O životě po infarktu vypráví pan Vít: Každý si myslí, že jemu se to stát nemůže

Jaký je nejčastější důvod k operaci srdce? A kdy už není vyhnutí a k transplantaci musí dojít?&nbsp;Operaci doporučujeme nejčastěji u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, kdy již problém nelze řešit katetrizačně. Dále u pacientů s významnou chlopenní vadou (více k nemocem srdce si přečtěte v <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/co-nejcasteji-vede-k-srdecnimu-selhani-genetika-zivotni-styl-obezita-nebo-nahoda-odpovida-kardiolozka-helena-bedanova-z-cktch-v-brne" target="_blank" rel="noopener noreferrer">první části rozhovoru s paní doktorkou Bedáňovou</a>). Transplantaci srdce vyžadují nemocní, kteří dospěli do konečné fáze srdečního selhání. Věková hranice k transplantaci je většinou 65 let. Výjimečně je možné transplantovat i pacienta staršího, ale nesmí mít příliš mnoho přidružených chorob. Transplantaci schvaluje komise, která velmi pečlivě každého pacienta posuzuje, protože dárců není mnoho.Jak probíhá příprava na transplantaci?Pacient musí podstoupit celou řadu vyšetření. Musíme zhodnotit funkci ostatních orgánů, zvláště jater a ledvin, vyloučit možný zdroj infekce a pátráme po skrytém nádorovém onemocnění. Pacient po transplantaci užívá léky na potlačení imunitního systému, má tudíž omezenou schopnost se bránit infekci nebo nádorovému bujení. Nesmí mít také vysokou plicní vaskulární rezistenci, protože pravá komora nového srdce by narazila na velký odpor a mohla by selhat. &nbsp;Jaký režim musí pacient dodržovat před transplantací? Pacient musí především spolupracovat. Být neustále na mobilním telefonu. Dárce může přijít kdykoli, a pokud se čekateli koordinátorka nedovolá, nastává velký problém. I z tohoto důvodu mají všichni pacienti před transplantací provedené velmi podrobné psychologické vyšetření, aby opravdu spolupracovali, užívali léky a chodili na kontroly. Samozřejmostí je také přestat kouřit. Jestliže jsou pacienti obézní, bylo by vhodné váhu zredukovat, což se nepodaří vždy vzhledem k tomu, že se nemohou kvůli dušnosti moc pohybovat.<h2>Pomoc v podobě mechanických srdečních podpor</h2>Můj strýc podstoupil již před lety transplantaci srdce, ale jelikož nebyl z Brna, tak tu musel dlouhé měsíce pobývat v nemocnici. Je to běžná praxe?&nbsp;V tomto směru velmi pomohly levostranné mechanické srdeční podpory (LVAD), které slouží jako takové mosty k transplantaci. Pacient pak už nemusí čekat v nemocnici, ale v domácím prostředí, což je důležité z psychologických i zdravotních důvodů. Pokud pacient čeká v nemocnici, je vystaven riziku nemocničních infekcí, úbytku svalové a kostní hmoty.Jaká je průměrná čekací doba na transplantaci?&nbsp;V současné době je to průměrně 160 dní. Ale je to dáno tím, že někteří pacienti čekají doma na LVAD. Nemusí všichni ležet a čekat v nemocnici. Bohužel dárců je stále málo.Podle internetových stránek CKTCH operací LVAD přibylo i z důvodu malého počtu dárců. Zlepšila se situace?Jak jsem již řekla, dárců je stále málo. Na implantaci LVAD máme volné kapacity a byli bychom rádi, kdyby se k nám pacienti, kteří podporu potřebují, dostali, mohli bychom jim prodloužit život.<h2>Šestý den po nekomplikované operaci srdce domů</h2>Staráte se především o pacienty po operaci srdce. Jak dlouho musí člověk ležet? Kdy může začít chodit, cvičit?Nekomplikovaný pacient zůstává v den operace na ventilátoru. V momentě, kdy se odpojí, tak první pooperační den se snaží za asistence fyzioterapeutky postavit na nohy. Nejdříve sed, pak stoj. Pokud to zvládne, nekrvácí a je zkrátka po všech stránkách v pořádku, je přeložen na jednotku intermediární péče, kde už chodí více. Druhý až třetí pooperační den se přesouvá na standardní oddělení, popochází po pokoji a dochází si na toaletu, postupně chodí po chodbě, a když pod dohledem fyzioterapeutek vyjde jedno patro po schodech, může být propouštěn domů, což někdy bývá i šestý pooperační den.A za jak dlouho může jít pacient domů po transplantaci srdce?U transplantovaných je to komplikovanější, málokdo se z JIP přesouvá dříve než pátý den po transplantaci, ale jsou i takoví nekomplikovaní pacienti. Po transplantaci podstupuje nemocný biopsie z nového srdíčka a řadu dalších specializovaných vyšetření, takže nejdříve se domů dostává tak za tři týdny od transplantace. &nbsp;Když je pacient nekomplikovaný po běžné srdeční operaci, které věci by měl nadále dodržovat v rámci stravy, režimu, kontrol?&nbsp;Pokud je srdce v dobré kondici, za dva měsíce, kdy je kost srostlá, může začít sportovat a řídit auto. Někomu se to podaří i dříve, ale většinou je to takhle. Rehabilitace u některých pacientů trvá déle, protože většina našich pacientů je obézních. Kdyby zhubli, uvítali bychom to. Musí také užívat léky, které jim doporučíme, a některé si zveme na ambulantní kontroly k nám. Hlavní péči ale přebírá jejich spádový kardiolog.Jaká komplikace je po transplantaci nejčastější?V počáteční fázi jde o vyladění léků na potlačení imunitního systému tak, aby nedocházelo k odhojení transplantovaného srdce na straně jedné a infekcím na straně druhé. Jinými slovy zpočátku je to boj mezi infekcí a rejekcí.Transplantovaný pacient musí pak celý svůj živost užívat léky na potlačení imunitního systému. I když se snažíme je kombinovat tak, abychom potlačili jejich nežádoucí účinky, zabránili rejekci a neohrozili pacienta infekcí, přesto může kdykoliv dojít k porušení této křehké rovnováhy a život pacienta může být ohrožen rozvojem infekce nebo rejekce, vznikem nádoru, případně se může vyvinout zúžení tepen, které transplantované srdce zásobují krví. Poslední dvě zmíněné komplikace jsou nejčastější příčinou úmrtí pacienta za delší dobu od transplantace.Probíhají klinické studie na léky, které potlačí imunitu, ale nedocházelo by ke vzniku nádorů?Co se týká léků, tak v poslední době nejsou žádné novinky, u kterých by bylo zdokumentované, že jednoznačně snižují riziko vzniku nádorů. Existuje skupina léků označovaná jako mTOR inhibitory (everolimus, sirolimus), které by měly mít kromě imunosupresivního účinku i účinek protinádorový. Imunosupresivum, které zároveň zabrání vzniku nádorů, zatím neexistuje.Důležité faktory: vhodný dárce a rychlostKdo je vhodným dárcem? Naprosto ideálním dárcem je muž do 40 let. Srdce je relativně větší, takže utáhne oběh jak ženy, tak většího muže. Musí být také splněn určitý váhový poměr. Ideálním dárcem je člověk jinak zdravý s mozkovou smrtí v důsledku úrazu mozku. Těch je ale v poslední době málo. Z dalších diagnóz jsou to dárci s mozkovou smrtí v důsledku mozkové mrtvice, střelného poranění mozku nebo hypoxického poškození mozku například v důsledku oběšení.Jak rychle musí proběhnout příprava dárce?U srdce je to poměrně časově náročné. Jakmile se vyjme z organismu, tak délka studené ischemie, kdy je srdce v ledu, než se přenese do těla příjemce, by neměla být delší než čtyři hodiny. Kratší doba je vítána, jinak může dojít k poškození dárcovského srdce. Potenciální dárce je v péči anesteziologů, napojen na ventilátor, mozek má prokázanou smrt, ale všechny ostatní orgány musí přiměřeně fungovat.&nbsp;Do celého procesu, který řídí Koordinační středisko transplantací z Prahy, je zainteresováno obrovské množství lidí. Máme spočítané, že je to kolem 80 zdravotnických pracovníků. V naší republice transplantuje srdce jen naše pracoviště a IKEM Praha. Urgentní pacienti mají vždy přednost, takže i když máme na Moravě dárce s vhodnou krevní skupinou pro našeho pacienta, který čeká na transplantaci doma, posíláme srdce do Prahy, protože oni mají urgentního pacienta, a samozřejmě to platí i obráceně.Jaké jsou nyní podmínky dárcovství? Po smrti jsem automaticky brána jako dárce, najdou se přesto případy, kdy někdo dárcem být nechce?Pokud nejste zaregistrována přímo v Praze v národním registru tzv. odmítačů, tak je v naší republice předpokládaný souhlas s darováním orgánů. To je velká výhoda například oproti Německu, kde je naopak předpokládaný nesouhlas, což odběr velmi komplikuje, nebo přímo vylučuje. Samozřejmě se vždy ptáme i příbuzných a snažíme se jim to vysvětlit. V naprosté většině případů s tím ale souhlasí i při té hrůze, že jim někdo blízký náhle zemřel. Mají pocit, že když zachrání život někomu jinému, život jejich příbuzného alespoň trošku pokračuje v někom jiném.Proces dodání orgánů pro transplantaci tedy v Česku funguje dobře? Pokud umře sebevrah, jako první se zjišťuje, jestli je vhodným dárcem?To dodání zní dost jako „PPL balíček“. Tak to nefunguje. Pacient v bezvědomí, třeba sebevrah, ale s tlukoucím srdcem, je převezen na anesteziologické oddělení (ARO). Pak už záleží na lékařích tohoto oddělení, zda jsou ochotni se o pacienta starat a nabídnou jej jako dárce. Máme ára, která indikují poměrně často, a pak jiná, odkud nemáme dárce nikdy. Naši koordinátoři se je snaží objíždět, vysvětlovat, motivovat. Podstatně jednodušší je totiž člověka předat na patologii než ho připravit jako dárce. Zachrání se tím ale spousta životů. <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/v-brne-provedli-uz-900-transplantaci-jater-jak-se-pozna-ze-vase-jatra-jsou-v-nepohode" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Nebere se jen srdce, ale i játra</a>, ledviny nebo plíce.<figure class="image image_resized" style="width:66.08%;"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/362a3640937c850869ae5e41047b6800.jpg"></figure>Foto: doc. MUDr. Helena Bedáňová, Ph.D. (zdroj: Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno / užito se souhlasem doc. MUDr. Heleny Bedáňové, Ph.D.)Autorka: Pavlína ZítkováFoto: Shutterstock

medium_srdce-darce-shutterstock_127581710.jpg

small_srdce-darce-shutterstock_127581710.jpg

thumbnail_srdce-darce-shutterstock_127581710.jpg

srdce-darce-shutterstock_127581710.jpg

Ideálním dárcem k darování srdce je muž do 40 let, říká vedoucí lékařka a kardioložka Helena Bedáňová

V čem jsou tyto léky jiné? Pro koho jsou vhodné? A v čem je léčba cukrovky vlastně nejsložitější? Přečtěte si druhou část rozhovoru s předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP a vedoucím lékařem Diabetologického centra VFN prof. MUDr. Martinem Prázným, CSc., Ph.D. (první část rozhovoru s profesorem Prázným si <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/diabetologove-ubyvaji-a-mezi-mladymi-lekari-zajem-o-obor-moc-neni-diabetologie-muze-mit-do-budoucna-problemy-ale-mame-moznosti-jak-se-jim-vyhnout-rika-predseda-ceske-diabetologicke-spolecnosti-prazny" target="_blank" rel="noopener noreferrer">přečtěte ZDE</a>).Hodně se nyní v léčbě diabetu s velkou nadějí mluví o gliflozinech. Vedle cukrovky zároveň léčí srdeční selhání a chronické onemocnění ledvin, jimiž trpí velká část diabetiků. Užívá je ale zatím jen 90 tisíc pacientů. Pro které pacienty se glifloziny nehodí?Diabetici s problematickou činností srdce nebo s problémy s ledvinami musí glifloziny dostat. Nebudou se hodit pouze tehdy, nebude-li je pacient snášet z hlediska močových infekcí, urogenitálních a kvasinkových infekcí nebo pokud má tak nízkou funkci ledvin, že už z efektu těchto léků nemůže mít prospěch. Běžný diabetik, u kterého máme rozvíjející se selhání ledvin nebo srdce, by měl preferenčně tento lék dostat. Zejména přítomnost bílkoviny v moči je významný negativní prognostický faktor, že ledviny budou selhávat rychleji. To za žádnou cenu nechceme, protože takové případy pak končí dialýzou nebo transplantací. Jde o to dát lék, který tento trend zpomalí a bude ho stabilizovat.&nbsp;<h2>Hledání pacientů ještě před komplikacemi</h2>Chápu tedy dobře, že tento lék je spíše pro komplikovanější pacienty?Není. Kdybych vám změřil hodnoty v laboratoři a zjistil pokles funkce ledvin, budete komplikovaný pacient? Na první pohled ne, ale potenciálně ano. V tom je ten problém. My se snažíme vyhledávat pacienty ještě předtím, než budou komplikovaní. Nechceme, aby se pacient dostal do stadia, kdy by potřeboval nefrologa. U našich diabetických pacientů provádíme preventivní každoroční screeningové vyšetření právě na přítomnost takových záludností, jako jsou porucha funkce ledvin nebo nervové a oční komplikace. Každý diabetik může být komplikovaný a pro nás je komplikovaný diabetik denním chlebem. Díky dostatečné zkušenosti a dlouhodobé praxi jsme připraveni komplikované pacienty léčit a snažíme se, aby se jejich stav nezhoršoval.&nbsp;Je těžké bojovat s nemocí, kterou vlastně na začátku vůbec nevnímáte a nezpůsobuje vám žádné potíže.Musím vždy za pacienta myslet 20 let dopředu. 45letý pacient na začátku vše vnímá jako pohodičku. I když není stav úplně optimální, chodí do práce, s nemocí funguje. Za 20 let ale může vypadat zcela jinak. Když vás bolí noha a omezuje vás to, taky ji nenecháte 20 let být. Půjdete vyřešit bolest za lékařem do týdne, maximálně dvou. Cukrovka nebolí, ale zahrnuje i potenciální komplikace, které bolet mohou a které hlavně zhoršují kvalitu života, těm se snažíme vyhýbat. To je náš cíl.&nbsp;Předpokládám, že glifloziny mají také nějaká úhradová omezení ze strany zdravotních pojišťoven.Aby diabetolog mohl pacientovi předepsat gliflozin pro léčbu diabetu na úhradu pojišťovnou, měl by mít glykovaný hemoglobin HbA1c nad 60 mmol/l. Naštěstí další studie ukázaly, že na léčbu srdečního selhání nebo chronického onemocnění ledvin fungují glifloziny bez ohledu na hodnoty glykovaného hemoglobinu. Díky tomu mohou diabetologové napsat tento lék pacientům s diabetem na léčbu selhání ledvin bez ohledu na glykovaný hemoglobin. Stejně tak ho může napsat internista a nefrolog. V případě srdečního selhání ho může předepsat internista, kardiolog a angiolog (angiologie je obor vnitřního lékařství zabývající se diagnostikou a nechirurgickou terapií onemocnění krevních a lymfatických cév, pozn. red.).&nbsp;Mají glifloziny nějaké nežádoucí účinky?Žádný lék není bez nežádoucích účinků. Pokud by pacient například přestal jíst, nebo pokud má méně vlastního inzulinu (nebo je již inzulinem léčen a podává si příliš nízké dávky), nebo se třeba rád napije většího množství alkoholu, a v některých dalších případech, může gliflozin ve velmi vzácných případech způsobit euglykemickou (zvýšená glykemie kolem 10 mmol/l, pozn. red.) ketoacidózu. Je to život ohrožující komplikace, kterou známe u diabetiků 1. typu, tam se vyskytuje častěji. Pacienti by o této možnosti měli být poučeni a měli by vědět, jak ji rozpoznat a co dělat. Častěji se mohou vyskytnout infekce v oblasti močových cest a genitálu, které obvykle stačí přeléčit třeba mastičkou. Na druhou stranu musíme brát v úvahu obrovský potenciál gliflozinů na snížení rizika selhání ledvin a srdečního selhání.&nbsp;<h2>Provázanost s ostatními obory</h2>Nějaké studie na glifloziny ještě dobíhají, ale jsou i další studie, ve kterých vidíte potenciál k léčbě diabetu?Hlavní studie s glifloziny jsou již ukončené a známe jejich výsledky. Velmi zajímavá kombinace se rýsuje u duálních inkretinových agonistů (inkretiny jsou hormony produkované ve střevě. Patří mezi ně například glukagonu podobný peptid 1 (glucagon-like peptid 1, GLP 1) a na glukóze závislý inzulinotropní polypeptid receptoru pro GLP-1 a GIP, pozn. red.). Jejich zástupce je již dostupný například v USA, ale rádi bychom jej měli i u nás, protože se ukazuje, že nejen velmi účinně léčí cukrovku, ale že má také velice významný vliv na pokles tělesné hmotnosti. Na druhou stranu v Česku stále málo využíváme již dostupné agonisty GLP-1 receptorů, přestože mají velký potenciál snižovat hmotnost u pacientů a také snižovat riziko kardiovaskulárních komplikací a aterosklerotických příhod.&nbsp;Z hlediska kardiovaskulárních komplikací mi přijde, že je diabetologie čím dál více provázaná s kardiologií. Kdy k této bližší spolupráci došlo?Hlavním důvodem byl příchod nových antidiabetik, u nichž se prokázaly mimořádné účinky na kardiovaskulární systém. Dnes jsou všechny obory provázanější. V řadách našich pacientů s diabetem existují velké počty jedinců se srdečním selháním a o všech z nich zatím nevíme. Glifloziny otevřely dveře k prevenci před srdečním selháním i v relativně nízkorizikové populaci. Ve studiích se zjistilo, že i v běžné populaci diabetiků léčených glifloziny je poloviční výskyt srdečního selhání, i když tyto léky berou jen pro léčbu cukrovky. A tento fakt kardiology velmi láká. Do budoucna budou glifloziny využívané více a více, což vyžaduje ještě těsnější spolupráci mezi našimi obory. Když totiž internista nebo kardiolog přidá pacientovi s diabetem lék na srdeční selhání, v některých případech se třeba musí vysadit jiný původně užívaný lék na cukrovku nebo snížit dávka inzulinu. To by měl ale udělat až po konzultaci s lékařem, který cukrovku léčí.&nbsp;Například pacientovi léčenému inzulinem v kombinaci s glifloziny narůstá riziko euglykemické ketoacidózy, pokud se jeho dávka inzulinu nepřiměřeně sníží. Ještě vyšší riziko ketoacidózy nastává u pacientů s diabetem 1. typu, proto je mezioborová spolupráce naprosto nezbytná. Když budu sám mít pacienta s podezřením na srdeční selhání, tak ho také musím samozřejmě poslat ke kardiologovi, aby mu udělal echo a EKG. Musím vědět, kde a jak mám kardiologa dostupného, a rovnou ho informuji, to samé by měl udělat on, informovat mě, že bude měnit u pacienta léčbu a ten bude potřebovat upravit léčbu diabetu. Podobná spolupráce probíhá s nefrology, ale ta byla vždy.Téma diabetu je poměrně časté. Hodně již bylo napsáno a řečeno. Je něco, co vám přijde, že je komunikováno v médiích málo nebo na co by bylo potřeba lidi více upozornit?Nejvíce se mluví o motivaci k prevenci, jenže i když víme, že životospráva je důležitá, jen tak ji všichni najednou nezmění. Takhle to nefunguje. Kdyby to tak fungovalo, tak máme populaci prakticky bez cukrovky. Pro tyto změny je potřeba začít více pracovat třeba již s dětmi a mládeží. Zajistit, aby měly dostatek pohybu a zdravě se stravovaly. Co pacientům také často chybí, je aktivní zájem o své zdraví. Nebát se s lékařem aktivně komunikovat a zeptat se ho, jestli mají skutečně nejlepší dostupnou léčbu na svoji cukrovku, a na případné komplikace. Často se jen vezou na vlně toho, že se doktor stará. Této velké důvěry si samozřejmě vážíme, ale na druhou stranu, pokud léčba selže nebo se nepodaří, vidí hlavní zodpovědnost na lékaři. Musíme se bavit o tom, co je sdílená zodpovědnost a jednotlivé díly zodpovědnosti.Pacient se dnes může aktivně zapojovat do léčby, vyhledat si lékaře a říci mu, že by chtěl tu a tu léčbu. Já bych třeba řekl ano, může pro vás být vhodná, a předepsal ji. Někdy takový pacient nesplní kritéria pro úhradu a léčba pro něho není hrazena pojišťovnou. Je ochoten si ji zaplatit sám? Milerád mu ji pak předepíšu, pokud se dohodneme, že pro něho může být přínosná. Pacient je partnerem a u diabetu to platí dvojnásob. Existují programy pro zlepšení životosprávy, ale bez zájmu pacientů fungovat nebudou.To jste jeden z mála oborů, kde vítáte aktivního pacienta, který zjišťuje a čte informace klidně i z Googlu. Někdy to bývá u některých lékařů spíše na obtíž.&nbsp;I já hledám některé informace na Googlu, zjišťování informací je ale přece správné. Já jsem lékař, a když budu mít zdravotní problém, tak se porozhlédnu a podle referencí vyhledám lékaře, který problému rozumí. Pokud se ke mně budou chovat slušně, tak tam zůstanu. Když potřebuji opravit motor u auta, také ho nedám každému “servisákovi„ za rohem. Své zdraví byste svěřila komukoli? Fungování našeho organismu jako systému je nesmírně důležité a někdo zainvestuje do svého auta mnohem více peněz než do svého zdraví. Přijde mi to jako velký nepoměr. Vidím běžně kolem sebe případy, kdy je pacient někam poslán a ani neví proč. Sedí tam, a když se ho zeptáte, s čím přichází, neví a jen předá žádanku. Samozřejmě spousta lékařů je nadšených, že se pacient neptá. Vezmou ho do soukolí. U diabetologie je situace složitější v tom, že my potřebujeme mít pacienta motivovaného. Aby rozuměl, proč léčíme nemoc, která ho neobtěžuje. A tím se dostáváme na začátek, o čem jsme mluvili. Musíme člověka přesvědčit, že diabetes je průšvih, i když to tak v dané chvíli nevypadá.<h2>Úprava životního stylu</h2>Je možné se třeba cukrovky 2. typu díky dobré životosprávě zcela zbavit? Nebo je to již doživotní diagnóza? Vím, že může nastat remise, ale která je jakoby trvalá?Diabetes mellitus 1. typu je trvalé onemocnění a také diabetes 2. typu je obvykle doživotní diagnóza. Dosáhnout opravdu dlouhodobé až trvalé remise diabetu díky životosprávě je možné, ale takové případy jsou velmi vzácné. Občas se ale takový pacient vyskytne a lékaři se jím rádi chlubí, právě proto, že je to mimořádný úspěch.&nbsp;Co strava? Přece jen, když je někdo zvyklý jíst 30 let k večeři chleba s máslem a k obědu čtyři knedlíky s omáčkou, asi je těžké to změnit.Čtyři knedlíky s omáčkou k obědu a chleba s máslem k večeři přece vůbec nemusí být špatně z hlediska energetického příjmu (toho chleba musí být ovšem přiměřeně, ne celý bochník), u manuálně pracujícího člověka to dokonce může být málo. Při sedavém zaměstnání to ovšem může být již zbytečně mnoho energie a vést k nadváze nebo obezitě. Jistě je vhodné přidat do takového jídelníčku třeba nějakou zeleninu, a hlavně individuálně je nutné pro každého spočítat na základě kvalitně zpracovaného jídelníčku a <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/obezitolozka-grebikova-obezita-u-deti-vzrostla-v-poslednich-20-letech-trojnasobne-v-cem-delame-chybu-a-jak-ji-napravit" target="_blank" rel="noopener noreferrer">záznamů o pohybu energetický příjem a výdej</a> a podle toho stravování a celý životní styl upravit. &nbsp;Je to o tom, že stačí vysadit sacharidy, sladké?To nestačí, respektive stačit nemusí a nemusí to být také vhodné. Je třeba postupovat komplexně, individuálně, posuzovat nejen sacharidy a sladké, ale i tuky. Obrovský problém může způsobovat alkohol a energie v něm obsažená a přidané cukry, zejména ve větším množství – například pivo, míchané nápoje.&nbsp;V jednom rozhovoru jste řekl, že některé diety jsou při dlouhodobém dodržování až nebezpečné. S kterými máte u pacientů nejhorší zkušenosti?Úplně nejhorší zkušenosti nemám, ale třeba o ketogenních dietách se ví, že zejména ty přísnější je obtížné dlouhodobě udržet a že po selhání má pacient opět tendenci nabírat hmotnost, někdy i více než před dietou. (Jaká je nejlepší dieta? Přečtěte si v <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/obezita-se-plizi-nenapadne-rika-prednosta-centra-diabetologie-jaka-dieta-je-nejlepsi" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rozhovoru s přednostou Centra diabetologie a vedoucím laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie v IKEMu Martinem Haluzíkem</a>.)<figure class="image image_resized" style="width:70.65%;"><img src="https://nasezdravotnictvi.fra1.digitaloceanspaces.com/7a79ad1947c76c27256ee6210e619b22.jpeg"></figure>Foto: Předsedou České diabetologické společnosti ČLS JEP a vedoucí lékař Diabetologického centra VFN prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D. (zdroj: užito se souhlasem Martina Prázného)Autor: Pavlína ZítkováFoto: Shutterstock

cviceni-obezita-shutterstock_1471583570.jpg

small_cviceni-obezita-shutterstock_1471583570.jpg

thumbnail_cviceni-obezita-shutterstock_1471583570.jpg

Diabetolog Martin Prázný: Pacientům často chybí aktivní zájem o své zdraví

Nový institut spojuje pět center vědecké, výzkumné a klinické &nbsp;excelence. V jeho rámci budou prestižní instituce pomáhat pacientům &nbsp;s civilizačními chorobami, které mají v součtu na svědomí násobně víc životů než nádorová onemocnění.&nbsp;V Česku trpí <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/kazdy-desaty-cech-trpi-diabetem-pomoci-pritom-muze-zdravy-zivotni-styl" target="_blank" rel="noopener noreferrer">diabetem přes milion lidí </a>a na problémy spojené s tímto onemocněním jich ročně umírá více než 22 000. Kardiovaskulární choroby mají na svědomí více než 36 000 úmrtí ročně. To je hlavním důvodem, proč se spojují přední české vědecké a vzdělávací instituce do Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění.&nbsp;„Cílem projektu je nejen účinněji &nbsp;předcházet těmto onemocněním, ale také je co nejefektivněji léčit. Díky němu &nbsp;budeme schopni mnohem rychleji do praxe promítat poznatky získané &nbsp;experimentálním výzkumem. Pacienti se tak snáze a efektivněji dostanou k novým &nbsp;léčebných postupům a opatřením,“ vysvětluje hlavní vědecký koordinátor a iniciátor celého projektu prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM (přečtěte si <a href="https://www.nasezdravotnictvi.cz/aktualita/vyvijime-lek-po-kterem-nejenze-zhubnete-ale-i-omladnete-rika-prednosta-centra-diabetologie" target="_blank" rel="noopener noreferrer">rozhovor s lékařem Martinem Haluzíkem</a>).Týmy odborníků z IKEM, Fyziologického &nbsp;ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Karlovy budou společně pracovat na hlubším poznání příčin vzájemně propojených chorob, na vývoji nových léků i větším zapojení moderních &nbsp;technologií v léčbě.<h2>Jaká jsou konkrétní očekávání?</h2>Jednou stranou mince je výzkum, ale druhou stranou pacient, který možná čeká na lepší lék či včasnější odhalení onemocnění. Například obézní pacienti s diabetem 2. typu budou moci díky projektu užívat inovativní léky, které by běžně i vzhledem k vysoké ceně vůbec nedostali.&nbsp;Zároveň dostanou možnost se zapojit do komplexního programu, včetně podrobného plánu fyzické aktivity a sledování pokroku i konzultací online. I další nemocní budou mít možnost se zapojit do nejnovějších studií.&nbsp;Diabetici se sníženou funkcí ledvin, kteří musejí aplikovat inzulin několikrát denně, dostanou k dispozici nejmodernější senzory na měření glykémie a bude možné jim s pomocí vědeckých modelů upravit a zjednodušit léčbu.&nbsp;Zlepšení by výzkum měl přinést i skupině pacientů s diabetem 1. typu, kteří trpí syndromem nedostatečného rozpoznávání hypoglykémie (tedy nečekaného prudkého poklesu hladiny cukru v krvi, který může nemocného bezprostředně ohrozit na životě). I pro ně bude národní institut hledat řešení jejich problémů. Projekt se ještě více zaměří i na nemocné s obezitou a fibrilací síní, kterým se již v IKEM věnuje program HOBIT. &nbsp;Nové možnosti léčby onemocnění srdce a cév, včetně srdečního selhání a srdečních arytmií budou předmětem celé řady experimentálních i klinických programů tohoto institutu.Autor: Redakce NašeZdravotnictví.czFoto: Shutterstock

diabetes-vyzkum-shutterstock_392439958.jpg

medium_diabetes-vyzkum-shutterstock_392439958.jpg

small_diabetes-vyzkum-shutterstock_392439958.jpg

thumbnail_diabetes-vyzkum-shutterstock_392439958.jpg

Vzniká Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. EU podpořila projekt více než miliardou korun

kardiologie

Kdybych postavil medicínu jen na striktních návodech, tak se neposunu dál. Hranice je potřeba neustále posouvat, říká známý kardiolog Petr Neužil

O životě po infarktu vypráví pan Vít: Každý si myslí, že jemu se to stát nemůže

Ideálním dárcem k darování srdce je muž do 40 let, říká vedoucí lékařka a kardioložka Helena Bedáňová

Diabetolog Martin Prázný: Pacientům často chybí aktivní zájem o své zdraví

Vzniká Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. EU podpořila projekt více než miliardou korun