Mrtvici je nejdůležitější včas rozpoznat. Toto jsou čtyři pravidla

Ročně ji v Česku prodělá více než 40 tisíc lidí, z toho jí každý čtvrtý podlehne. Znamená to každý den asi třicet mrtvých. Ani výhra nad smrtí ale neznamená vždy vítězství. Skoro třetina lidí zůstane po mrtvici trvale nesoběstačných. Jen některým se tak podaří přežít a vrátit se do plnohodnotného života.

Tato čísla více méně odpovídají i těm celosvětovým. Mrtvice je zkrátka hrozbou všude. Připomíná to každoročně 29. října Světový den mrtvice, který vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová organizace pro mrtvici (WSO).

Nezanedbávejte prevenci, nekuřte, nebuďte líní a tlustí

Tento den připomíná nejen nutnost prevence, ale rozšiřuje i povědomí o tom, jak mrtvici rozpoznat na sobě či blízkých. Rychlost je v takovém případě totiž zásadní a rozhoduje často tom, jestli pacient přežije a s jakými následky. V Česku se člověk po mozkové příhodě a přivolání pomoci dostane do některého z více než čtyř desítek specializovaných center, zaměřených na léčbu mrtvice.

Mrtvici lze ale i předcházet. Zásadní je v tomto případě prevence. Rizikovými faktory jsou především cukrovka, vysoký krevní tlak, zanedbávání pohybu, obezita nebo kouření. Významnou příčinou  mozkových příhod je i takzvaná fibrilace síní, kdy je tepová a srdeční frekvence nepravidelná, v srdci vznikají krevní sraženiny a ty pak mohou doputovat až do mozku, kde ucpou cévu. Pokud patříte do těchto rizikových skupin, to nejmenší, co pro sebe můžete udělat je, že budete alespoň pravidelně chodit na preventivní prohlídky.

Co je mrtvice?

Mrtvice znamená nedokrvení části mozku a v zásadě se rozdělují na dva druhy - ischemickou nebo hemoragickou mozkovou příhodu. Při té první se sraženinou ucpe některá z mozkových tepen, druhý stav je zpravidla vážnější a pacient při něm krvácí do mozku.

Taková diagnóza i její léčba je už ale záležitostí lékařů. Vnější projevy bývají stejné a jejich včasné odhalení je zásadní. Jde o náhlou slabost, ztrátu citlivosti končetin nebo tváře,, zmatenost a dezorientaci, potíže s chůzí, rovnováhou, viděním či řečí, případně o náhlou bolest hlavy.

Jak rozpoznat mrtvici? 

Pro správný postup při podezření na mrtvici existuje mnemotechnická poučka - bohužel v angličtině a je špatně převoditelná do češtiny, ale přesto stojí za to ji znát a vědět, co při mrtvici dělat.

Poučka vychází ze slova FAST, což v překladu znamená \""rychle\"" a upozorňuje na to, že je při cévní mozkové příhodě třeba jednat okamžitě. Písmena slova fast ale zároveň tvoří počáteční písmena jednoduché metody, jak mrtvici odhalit:

F (Face - tvář)

A (Arm - ruka)

S (Speech - řeč)

T (Time - čas)

Odkaz na tvář znamená, že bychom si měli všímat proměny mimiky u člověka, kterého právě postihla mrtvice. Při mozkové příhodě totiž velmi často ochrne jedna strana tváře. Člověku viditelně poklesne koutek úst, tvář i svaly kolem oka. Pokud si nejste jisti, poručte postiženému, aby se usmál. Pokud bude mít ochrnutou jednu stranu úst a úsměv bude křivý, jde nejspíš o mrtvici.

Stejně jako na symetrii tváře lze odhalit mozkovou příhodu podle ovládání rukou. Postiženému řekněte, aby předpažil obě ruce. Pokud je nedokáže zvednout do stejné roviny a jedna ruka poklesává, jde rovněž o příznak rozvíjející se mrtvice.

Posledním z doporučovaných příznaků je řeč. I ta často pomůže k odhalení akutního problému. Člověk postižený mrtvicí mluví zmateně, není schopen odpovídat na jednoduché otázky nebo slova třeba nesmyslně opakuje. Pokud se s tím u někoho setkáte, zaměřte se na předchozí příznaky.

Posledním písmenem pomůcky FAST je T. Odkazuje na Time, čas. Znamená to, že je třeba jednat rychle a neodkladně, pokud jste odhalili alespoň jeden z výše uvedených příznaků. Co ale potom?

Jaká je první pomoc při mozkové příhodě?

V první řadě neodkladně volejte záchrannou službu. A to i v případě, že si nejste jistí, jestli o mrtvici skutečně jde. Dispečer nebo dispečerka na lince vás pak snadno navedou. Postiženého člověka nemusíte ukládat do žádné stabilizované polohy, ale musíte ho kontrolovat. Je-li při vědomí, uložte ho na záda s mírně podloženou hlavou, pokud je v bezvědomí, položte ho do stabilizované polohy.

Postiženého uklidněte a doporučte mu, aby se co nejméně namáhal. Pokud je to nutné, zajistěte mu tepelný komfort - ať už stín nebo třeba teplou bundu navíc.

Ze všeho nejdůležitější je, abyste pak s postiženým vydrželi a neustále mu kontrolovali vědomí a dýchání. Teprve pokud by člověk přestal dýchat, bude potřebovat srdeční masáž. Ale to už je jiná kapitola první pomoci. V tu chvíli by s vámi navíc zřejmě už byla operátorka záchranky ve spojení a poskytla by vám další rady.

O případu, kdy si včasným rozpoznáním příznaků mrtvice zachránil život řidič za volantem, jsme psali v článku Řidič autobusu dostal mrtvici, ale zachránil cestující.

David Garkisch

Foto: Wikimedia Commons, Idrewfedd, CC Attribution-Share Alike 4.0