Mýty o první pomoci: špendlík do jazyka, kašlem na infarkt, moč čistí

Je až pozoruhodné, kolik fám o první pomoci mezi lidmi přetrvává. Někdy je v dobré víře sdílejí i na sociálních sítích a nevědomky tak šíří zažité i nové omyly. Boji proti nim se věnuje i společnost PrPom, která první pomoc také vyučuje.

Od roku 2013, kdy se lektoři začali těmto mýtům věnovat, jich nasbírali už skoro osm desítek. Protože osvěty v první pomoci není nikdy dost, s laskavým svolením autorů z této databáze čerpá i Naše zdravotnictví. Vybrali jsme pro vás zatím tři případy, které ilustrují tři typy mýtů: úsměvný omyl, nepříjemnou hloupost a nebezpečnou fámu.

Mýtus první: Podejte mi zavírací špendlík, má zapadlý jazyk!

Tahle fáma je zajímavá tím, že opravdu pochází ze starých příruček první pomoci a přežila až dodnes. Tehdy se skutečně doporučovalo špičku zapadlého jazyka vytáhnout rukou z úst a spínacím špendlíkem ji zachytit po straně ke tváři.

Nejenže je to bolestivé a jako zákrok poměrně složité, ale navíc to nefunguje. Tahání za jazyk nemusí jeho kořen dostatečně uvolnit. V dobách, kdy byl tohle doporučený postup, se toho ještě nevědělo tolik o anatomii a mechanice dýchacích cest, ačkoliv už lékařům bylo známo, že jazyk může zapadnout a způsobit dušení.

Teprve později se objevila mnohem jednodušší a spolehlivá technika – zapadlý jazyk je totiž možné vyřešit pouhým dostatečným záklonem hlavy. Správný postup je dát jednu ruku na čelo a druhou pod bradu – tou pak bradu tahat vzhůru a zaklonit postiženému hlavu.

Lektoři PrPomu mají ještě několik rad: Nesnažte se zapadlý jazyk v ústech hledat. Neliší se totiž na pohled od normálního stavu. Zubní protézu z úst vyndejte jen tehdy, pokud je uvolněná a v ústech překáží, jinak ji můžete nechat na místě. Nebojte se zraněnému zaklonit hlavu, i když máte podezření na poraněnou páteř. Dýchání je přednější.

Mýtus druhý: Silné kašlání pomůže při infarktu

Možná si na tenhle hoax pamatujete ze své e-mailové schránky nebo ho sdílel některý z vašich přátel. Fáma je poměrně nová, poprvé se objevila někdy kolem roku 1999, ale čas od času se pořád znovu ozývá.

Je nejen hloupá, ale i nebezpečná. Ve stručnosti doporučuje, aby lidé s akutním infarktem nebo fibrilací srdce (poruchou srdečního rytmu) opakovaně, hluboce a energicky kašlali. A to každé dvě sekundy. „Hluboký nádech dostane kyslík do plic, pohyby při kašlání zmáčknou srdce a umožňují cirkulaci srdce,“ vysvětluje tento hoax.

V některých variantách dokonce radí podobný postup, pokud vás infarkt postihne za volantem a vy se potřebujete rychle dostat k lékaři. Podle této teorie člověk dokáže kašláním nahradit funkci srdce a „dokašlat“ se za volantem až k nemocnici.

Je to pochopitelně nesmysl. „Žádná souvislost mezi usilovným kašlem a samoléčbou infarktu nebyla nikdy prokázána. Naopak zvýšená námaha, kterou usilovný kašel bezpochyby je, může průběh infarktu výrazně zhoršit,“ vyvrací tento hoax lektoři první pomoci. Člověk s infarktem, kterému se zastaví nebo fibriluje srdce, ztratí vědomí velmi záhy. A to i v případě, že by pacienti kašlali jakkoli usilovně. Pak je nutné vytočit tísňovou linku 155 (112) a zahájit resuscitaci.

Bezvědomí a zástava srdce ale nemusí podobné příhody provázet vždycky, někdy je postižený při vědomí. Může si stěžovat na špatné dýchání, potí se, zvrací nebo má pocit na zvracení, a hlavně ho náhle bolí na hrudi. Bolest může vystřelovat do levé ruky, ramene, mezi lopatky, do nadbřišku nebo k dolní čelisti. I tady je nutné hned volat záchranku a postiženého pochopitelně sledovat.

„Dotyčný by do příjezdu záchranky neměl nic jíst, pít ani kouřit. Měl by zůstat sedět, hlavně se nijak nenamáhat. Pokud užívá nějaké léky na akutní zhoršení onemocnění srdce, pomozte mu s jejich aplikací,“ radí lektoři.

Mýtus třetí: Tak si to aspoň počůrej, moč přece dezinfikuje

Tenhle mýtus je nejúsměvnější, už proto, že vlastně ani není nebezpečný, jen zbytečný. Slyšeli jste už o dezinfekci ran močí? Nejspíš ano. Celá tato báchorka má pravděpodobně svůj základ v urinoterapii, léčbě z oblasti alternativní medicíny. Ta má kořeny v Indii, Japonsku i Arábii. Někde věřili, že má moč afrodiziakální účinky nebo že působí blahodárně na krásu pleti. Jinde se močí pomazávají, nebo se v ní koupou, či ji dokonce pijí.

V zásadě jde o to, že drobnější úraz okamžitou dezinfekci nepotřebuje a u většího je zbytečná, protože potřebujete spíš první a pak odbornou pomoc. Ale zase je nutné podotknout, že když si počuráte pořezaný prst, nejspíš vám to nijak neublíží.

„Čerstvou moč zdravého člověka můžeme považovat za relativně sterilní. Obsahuje totiž méně než 105 bakterií na 1 ml moči, což je málo, ale bakterie se rychle množí. Moč začíná páchnout v okamžiku, kdy ji větší množství bakterií začne rozkládat, a tím se uvolní amoniak čili čpavek,“ podotýkají lektoři první pomoci.

Podle nich obvykle stačí omýt si ránu ve studánce, potoku nebo použít pitnou vodu. Ideální je samozřejmě mít u sebe při výletech lékárničku i s dezinfekcí, ale takové ošetření menší rány klidně počká do doby, než dorazíte domů nebo do civilizace.

David Garkisch

Foto: Pixabay.com, CC0