Jak minimalizovat zdravotní obtíže během cestování? I antibiotika mohou zvýšit riziko bakteriální nákazy

Nejen zdravotní problémy mohou při cestování potkat každého z nás. Mezi ty nejčastější patří takzvaný cestovatelský průjem, horečnaté stavy zapříčiněné třeba malárií nebo chřipkou. Nemusí jít přitom jen o infekční nemoci. Koneckonců nejčastější příčinou smrti při cestování jsou podle studií spíše různá traumata, jako dopravní nehoda, nebo interní nemoci. (tabulka 1) 

Tabulka 1: Zdravotní obtíže u cestovatelů (zdroj: prezentace MUDr. Milan Trojánek)

„Pod oborem cestovní medicína si hodně lidí představí očkování nebo antimalarika. Cestovní medicína se ale nezabývá jen infekčními nemocemi. Právě neinfekční rizika jako třeba dopravní nehody, komplikace interních nemocí jsou z hlediska počtu úmrtí dokonce významnější než infekce,“ upozornil přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny ve FN Motol MUDr. Milan Trojánek.

Fotografie: MUDr. Milan Trojánek (zdroj: Michal Sojka)

Snížit riziko zdravotních problémů mohou už základní doporučení: více dodržovat hygienu, nepít nápoje s ledem, nemazlit a nehladit cizí zvířata, nekonzumovat pouliční jídlo. Z průzkumu, který provedla během loňského roku motolská klinika ve spolupráci s agenturou Ipsos mezi 410 osobami, které vyhledaly cestovní poradenství před odjezdem a následně po jejich návratu z ciziny, vyplývá, že i dodržování těchto základů dělá lidem problémy. (graf 1)

Graf 1: Rizikové chování u cestovatelů (zdroj: dotazníkový průzkum FN Motol, 1. 1. až 31. 12.2024, N=410, RR 31,8 %)

Zároveň ale tito cestující vyjížděli do rizikovějších destinací. Celkem 30 procent vycestovalo do jihovýchodní Asie, 11,5 procenta do jižní Asie a pak v nižších procentech do dalších regionů. (tabulka 2) Zdravotní obtíže se velmi blížily těm, které vyšly i z výše zmíněné britské studie. (graf 2)

Tabulka 2: Zdravotní obtíže cestovatelů v jednotlivých regionech (zdroj: dotazníkový průzkum FN Motol, 1. 1. až 31. 12.2024, N=410, RR 31,8 %)

Graf 2: Zdravotní obtíže cestovatelů (zdroj: dotazníkový průzkum FN Motol, 1. 1. až 31. 12.2024, N=410, RR 31,8 %)

Průzkum dále ukázal, že celkem 51,2 procenta cestovatelů si nakoupilo a užilo volně prodejné léky, 5,1 procenta užívalo antibiotika a půl procenta antimalarika. V letošním roce proběhne ještě další velká studie zahrnující 3000 až 5000 respondentů. 

V posledních dvou letech ambulance cestovní medicíny ale provedla ještě jeden průzkum mezi svými 616 pacienty, z nichž 134 přišlo pro antirabickou profylaxi po poranění zvířetem, aby nedošlo k rozvoji vztekliny. Přičemž 81,7 procenta z nich potřebovalo ambulantní vyšetření a 18,3 procenta bylo hospitalizováno. Mezi tropickými nemocemi dominovala horečka dengue, následně malárie. (tabulka 3)

Tabulka 3: Zdravotní obtíže / tropické infekce (zdroj: průřezová studie FN Motol, 1. 9. 2022 až 31. 12. 2024, 482 pacientů + 134 pacientů s antirabickou profylaxí)

Očkování před cestou nenechávat na poslední chvíli

Zatímco riziko průjmových onemocnění můžeme minimalizovat zvýšenou hygienou, jsou nemoci, které mohou být fatální a lze se jim vyhnout. Třeba s pomocí očkování. Zvlášť když cestujete do tropických oblastí. Poradenství ohledně očkování by přitom lidé neměli nechávat na poslední chvíli. Na druhou stranu i poradenství na poslední chvíli je lepší než žádné.

Mapa 1: Doporučená očkování dle destinace (zdroj: prezentace MUDr. Martin Vidlička)

„Trvá určitou dobu, než po očkování vzniknou protilátky, které nás chrání proti onemocněním. Důležité je mít dostatek času pro naplánování očkování, ideálně šest až osm týdnů. Cizí prostředí je rizikem. Setkáváme se tam s infekcemi, které někdy v České republice ani nejsou. Ne všechna rizika je možné zaznamenat na první pohled. Cestovatel může být infikován kontaktem se zvířaty, prostřednictvím jídla, které ani nemusí působit rizikově, ale může být zdrojem bakterií, které způsobí třeba břišní tyfus,“ varoval v další části přednášky MUDr. Martin Vidlička z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny ve FN Motol s tím, že mnoha nemocem lze předcházet.

Fotografie: MUDr. Martin Vidlička (zdroj: Michal Sojka)

Očkování je právě jednou z možných variant. Navíc v některých zemích je dokonce očkování povinné jako například očkování proti žluté zimnici v některých zemích Afriky, Střední a Jižní Ameriky (v těchto případech se doporučuje založení mezinárodního cestovního průkazu). Z nepovinných očkování nemusí jít ani o exotické nemoci. Když cestovatel má například úraz nebo dopravní nehodu, tak je zásadní platné očkování proti tetanu. Každá destinace má svá pravidla. I proto je vhodné před cestou využít poradenských center cestovní medicíny, kde vám poradí, co do konkrétní destinace potřebujete vědět.

V grafu 3 můžete například vidět rozdíly mezi tím, která očkování již lidé měli, když přišli do očkovacího centra cestovní medicíny ve FN Motol, která očkování si nechali aplikovat a která očkování lékaři doporučili, ale přesto to cestovatelé odmítli.

Graf 3: Platné, aplikované a odmítnuté vakcíny u klientů na Klinice infekčních nemocí a cestovní medicíny ve FN Motol (zdroj: průřezová studie FN Motol, 1. 9. 2022 až 31. 12. 2024)

„Nejčastější rozpor nastává v očkování proti vzteklině a očkování proti horečce dengue. U horečky dengue to může být dáno tím, že v počátcích jsme ho hodně doporučovali, ale jak získáváme další data, tak jsme více rezervovaní, a i z důvodu finančního ho indikujeme pouze v případech, kdy jsme přesvědčení, že sníží signifikantně riziko obtíží a uchrání klienta před reálným rizikem onemocnění,“ řekl MUDr. Vidlička s tím, že cena za kompletní dvoufázovou vakcínu se může vyšplhat na více než 7000 korun.

Naopak žloutenku typu A řada cestovatelů již očkovanou měla. Nejvíce aplikovaným očkováním je pak břišní tyfus, což je dáno jeho poměrně krátkou dobou účinku dva až tři roky.

Antibiotika při cestování: Pro a proti

Teď si sáhneme do svědomí. Kdo z vás vozí na dovolenou antibiotika? Jednou z nejčastějších otázek cestovatelů totiž bývá: „Má smysl si brát antibiotika?“ Odpovědí je, že ne vždy se může užívání antibiotik vyplatit. A už vůbec ne, když je někdo užívá jen tak preventivně.

Antibiotika užívaná v cizině preventivně mohou totiž zvýšit riziko nákazy místní odolnou bakterií. „Můžeme si z dovolené přivést i suvenýr, o kterém vůbec nevíme, a to je kolonizace místními bakteriemi, které se v dané zemi běžně vyskytují. Obyvatelé jsou na ně ‚zvyklí‘, ale pro nás může být dopad vážnější,“ varoval MUDr. Marek Štefan z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN v Motole.

Mapa 2: Výskyt rezistentních bakterií. Čím tmavší modrá, tím je výskyt četnější. (zdroj: Nat Commun. 2019 Mar 8;10(1):1124.)

V dnešní době umírá na celém světě ročně podle statistik asi milion obyvatel v souvislosti s bakteriemi rezistentními na antibiotika a podle predikcí bude toto číslo do roku 2050 desetkrát vyšší. 

Zatímco například v Egyptě mohou bakterie způsobovat cestovatelský průjem, tak čím více na jih cestujeme, tím vyšší je výskyt rezistentních bakterií (mapa 2) a jsou to destinace, které jsou velmi oblíbené pro cestování. Riziko nákazy je způsobeno nejen samotným pobytem v oblasti, ještě větší riziko kolonizace infekčním onemocněním nastává podle doktora Štefana při hospitalizaci v nemocnici.

Užívání antibiotik je tedy potřeba pečlivě zvážit. U lehkých a středně těžkých příznaků střevních obtíží užívání antibiotik podle Štefana smysl nemá. Člověk by si jen zvýšil riziko usídlení rezistentních bakterií. Když už pak jsou opravdu vysoké teploty, krev ve stolici, tak už jsou antibiotika doporučována. Ne ale kterákoliv.

Fotografie: MUDr. Marek Štefan (zdroj: Michal Sojka)

„Obecně klienty zrazujeme od užívání vlastních antibiotik. Pacient by musel být velmi dobře poučený, v jaké situaci si antibiotikum dát, aby nedošlo k jeho poškození tím, že nejen, že mu nemusí pomoci, ale navíc si může vypěstovat rezistentní bakterii ve střevě. Napadá mě situace, kdy to lze doporučit, a to když je cestovatel zcela odříznutý od světa v nějaké džungli bez jakéhokoliv kontaktu se zdravotnickým zařízením,“ dodal Štefan. 

Nejste si jistí, která očkování jsou vhodná před cestou do konkrétní destinace? Nebo na která onemocnění si dát v dané destinaci pozor? Nebo už jste se vrátili z nějaké tropické země a máte horečky či jiné zdravotní obtíže? Nepodceňujte to a obraťte se na poradenské centrum cestovní medicíny.

Podívejte se na záznam z celé konference ČLK:

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková