Na ženách vše stojí a padá, říká nový vedoucí porodního sálu v Nemocnici Litoměřice MUDr. Petr Holba

Představte prosím stručně sám sebe.

Již moje pracovní prvopočátky jsou spojeny s nemocnicí Litoměřice. Při studiu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy jsem ve druhém ročníku nastoupil na gynekologicko-porodnické oddělení jako sanitář. Ve třetím ročníku jsem přešel ze sanitáře na stejném oddělení na zdravotního bratra a od čtvrtého ročníku jsem se účastnil jako medik napříč téměř všemi odděleními v rámci povinných praxí v litoměřické nemocnici. Od pátého ročníku lékařství mi bylo umožněno pracovat v týmu prof. MUDr. Lukáše Roba ve Fakultní nemocnici Motol pod vedením MUDr. Jiřího Škultétyho jako dobrovolník a fiškus na porodním sále.

Po úspěšném zakončení studia medicíny jsem se rozhodoval, kam dál, kde odstartovat profesní kariéru. Litoměřice pro mě byla srdeční záležitost, ale vzhledem ke zdejším úzkým vazbám mé rodiny (dědeček byl primářem chirurgie a matka gynekoložka a porodník taktéž v Nemocnici Litoměřice a posléze lékařka v privátní praxi, pozn. red.) jsem se rozhodl odejít co nejdále od domova, kde nikdo neznal rodinné příjmení a mohl jsem si začít budovat kariéru sám za sebe.

Takže jste odešel do Příbrami…

Ano, souhrou náhod a štěstí vyhrála Oblastní nemocnice Příbram. Mým učitelem a člověkem, kterého si velice vážím a ctím, a kdo mi je i dnes rádcem, se stal prim. MUDr. Petr Chudáček. Lékař plný elánu, zájmu o novinky v oboru a až neuvěřitelně hledící do budoucna. Úspěšně mě dovedl k atestaci. Ač bylo v Příbrami skvěle, tak každodenní dojíždění se stalo časově stále více neúnosné. Přešel jsem tedy jako zástupce primáře k prim. MUDr. Petrovi Píchovy (vedl první privátní gynekologické centrum v České Republice – GynCentrum v Pražském Hloubětíně, pozn. red.). Velký rozdíl nastal ve vnímání pacientek, které se rázem staly klientkami. Po odprodeji společnosti GynCentrum a sloučením se společností Iscare jsem mohl být součástí týmu nově vznikající nemocnice - Klinického centra Iscare.

Posledních dva a půl roku jsem vedl gynekologické ambulance v Team Prevent Santé, privátní klinice zaměřené na nadstandardní péči o business klientelu v centru Prahy. Svoji porodnickou praxi jsem nikdy neopustil. I přes změny míst hlavních pracovních poměrů jsem zůstal celému oboru věrný nadále. Jsem rád, že jsem mohl být pod vedením přednosty prof. MUDr. Michala Zikána a vedoucího porodního sálu MUDr. Jana Matěchy a porodní asistentky Alžběty Samkové u zrodu prvního Centra porodní asistence, které vzniklo při porodním sálu Fakultní nemocnice Bulovka. Tato zkušenost se všemi klady i zápory ovlivnila moji touhu nabídnout špičkovou porodnickou péči i na mém současném pracovišti. Byla by moje hrubá chyba, pokud bych nezmínil můj druhý porodnický domov – Městskou nemocnici Nymburk pod vedením prim. MUDr. Kateřiny Munzbergerové. Tak skvělý sesterský porodnický tým jako má ona, jí mohou okolní nemocnice jen závidět.

Proč jste si jako obor zvolil zrovna gynekologii, porodnictví?

Obor gynekologie a porodnictví byla již od nástupu na fakultu moje jasná volba. Asi největší ovlivnění bylo od mé matky, která jak ráda tvrdí, mě do oboru nenutila, ale zároveň dělala vše pro to, aby si vychovala nástupce. Vždy jsem měl štěstí na lidi kolem sebe. Na lékaře a sestry, kteří měli zájem předat mi svoje zkušenosti a znalosti a naučit mě věci, které se v knihách student nedočte. Porodnictví obecně vás nenaučí kolegové – lékaři, ale porodní asistentky. To ony s vámi ve vašich začátcích tráví hodiny a hodiny u lůžka, vedou vám ruce, jim nasloucháte, je posloucháte, jim neodporujete. Za svoje ruce při porodu patří hlavně jim můj neskonalý dík. Pokud toto některá z nich čte, jistě si na moje začátky vzpomene. Já vzpomínám. 

A proč právě gynekologie a porodnictví? Protože ženy. Ženy, které když Pán Bůh naděloval, naložil jim toho vrchovatě a co zbylo, dal muži do sáčku. Na nich vše stojí a padá. Žádný muž si nedokáže představit, jak těžkou úlohu v našem světě žena má. Vlastně i já mohu být rád, že nemám vagínu. Žena musí mít skvělou práci, být skvělá kuchařka, manželka, milenka. Musí skvěle vypadat a reprezentovat. Snášet tlak okolí a splnit očekávání v podobě těhotenství v určitém věku. Těhotenství odnosit. Rychle, bezbolestně a bez komplikací porodit. Dítě odkojit, vychovat a pohlídat. Je to málo? A pak se věnovat manželovi nebo partnerovi, a tak můžeme cyklicky pokračovat.

Co nabízí porodnice v Litoměřicích nyní a co ji čeká v budoucnosti?

Naše oddělení získalo velkou výhodu při přechodu pod Krajskou zdravotní, a.s. (KZ). V rámci skupiny KZ disponujeme rozšířeným špičkovým zázemím pro naše pacientky i novorozence. Naše spojení s prim. MUDr. Petrou Hejtmánkovou považuji za přínosné a do budoucna za stabilní. Je vždy důležité se moci na sebe spolehnout. Porodnice Litoměřice již nyní nabízí zázemí, o kterém se nemluví, nepíše, a které valná část odborné veřejnosti považuje za samozřejmé.

Věřte mi ale, že ani dnes tomu tak všude není. Bezpečnost pacientek a novorozených dětí je a bude pro nás vždy prioritou. Proto také v naší porodnici slouží vždy dva lékaři – gynekologové-porodníci. Máme skvělé zázemí pediatrického týmu. Disponujeme dětským oddělením a JIP. Komplikované novorozenecké a těhotenské případy transportujeme do 30 minut na naše vyšší pracoviště KZ v Masarykově nemocnici Ústí nad Labem.

Naše nemocnice disponuje souborem všech zobrazovacích metod – CT, MRI, RTG, SONO. Laboratoře a komplement u nás jsou vždy připraveny. V řádech minut máme k dispozici hematologa, internistu, intenzivistu i chirurga s erudicí ve svém oboru. Nemocnice má vlastní heliport pro obzvláště kritické případy s možností přistání helikoptéry přímo v areálu nemocnice. Co nyní nemáme, je hotelové prostředí porodních sálů. To musím přiznat.

A co vás čeká v budoucnosti?

Co nás čeká v budoucnosti? Budoucnost nastala již nyní. V průběhu měsíce dojde k částečné přestavbě porodních sálů na samostatný porodní apartmán včetně vany pro první dobu porodní a samostatný porodní box. Samozřejmostí je plný rooming-in a přítomnost otce u každé fáze porodu. 

Kam chcete porodnici posunout vy osobně? Co je váš osobní cíl?

Naším společným zájem je nabídnout rodícím ženám to hlavní, co porod potřebuje – čas. Čas a trpělivost. Navrátit porodním asistentkám jejich původní účel. U fyziologické těhotné ženy i normálně probíhajícího porodu není lékaře třeba. Lékař bude vždy za dveřmi, ale tehdy pokud vše běží tak, jak má. V ten moment opravdu není důvod, aby do porodu porodní asistentce lékař jakkoliv zasahoval. Porodní asistentky studují vysokoškolské vzdělání stejně jako lékaři, nestavme je do pozice druhořadých členů týmu. Nezaslouží si to.

Jak bude proměna probíhat?

Od 1. září 2023 dojde k přeměně zdejší porodnice na Centrum porodní asistence. O fyziologická těhotenství se budou plně starat právě porodní asistentky s lékaři kdykoliv v zádech. Přesně tak, jak jsem se zmiňoval výše. Toto spojení zabezpečí ženám soulad s jejich vnitřním nastavením a přáním a zároveň do našeho porodnictví (nejen ve zdejší porodnici) přinese řadu novinek, které jsou v zahraničí zcela běžné. Zdravá maminka i miminko bude vždy, pro každého člena mého týmu, prioritou. A můj osobní cíl? Otevřít Centrum porodní asistence, které má potenciál stát se jedním z nejvyhledávanějších v rámci porodnic okresu Litoměřice až k hranicím Prahy a zároveň propojit všechny výhody, které nám nabízí to, že jsme spojení s KZ. Pokud vše dobře dopadne, čeká nás v příštím roce generální rekonstrukce gynekologie a porodnice včetně vzniku nového centra jednodenní chirurgie - gynekologie.

Porodnictví je velmi diskutované téma a mění se velmi, velmi rychle. Dokážete odhadnout, jakým směrem se bude ubírat dál? Mám pocit, že nároky budoucích maminek se stále zvyšují, a ne vždy jsou úplně realistické.

Porodnictví se mění velmi rychle. A je tomu tak správně. V dobách začátku mé pracovní kariéry chtěla rodící žena míč do sprchy a už byla vedena jako alternativní matka. Obecně nemám slovo alternativní rád. Alternativní k čemu? K zažitým zvyklostem? Vše, co ve vztahu k pacientkám děláme, je o úrovni komunikace. Mojí snahou je najít vždy společné řešení a postup, o kterém vím, že neohrozí zdraví maminky ani miminka. Některé požadavky těhotných žen jsou pro jejich okolí někdy nepochopitelné. Je vždy ale důležité zjistit příčinu toho, proč zrovna na daném postupu ta či ona konkrétní pacientka trvá a co ji pro něj vede. Příkladem budiž stažený porodní plán z internetu a rodička, která jej přináší ani netuší, proč to či ono odmítá nebo naopak vyžaduje. Obtížně uchopitelnou kapitolou jsou ženy, které někdy slepě naslouchají některým čistě komerčním porodním asistentkám o kompetencích porodních týmů, jejich poskytované péči a přidají k tomu navrch paragrafy. Ani já nedokážu překročit vlastní hranice bezpečnosti matky a novorozence a jsou i případy, kdy doporučím ženě rodit v jiném zařízení.

Obecně si myslím, že se bude porodnictví ubírat směrem k porodní asistenci zajištěnou porodními asistentkami a bude odklon od lékařem vedených porodů, stejně tak systém převzaté péče o těhotné ženy. Bude nutné vybudovat i stabilní systém poporodní péče, která v České republice téměř neexistuje.

A něco pro odlehčení – zažil jste nějakou situaci na sále, kdy jste se opravdu od srdce zasmál?

Každý lékař má historek k pobavení celou řadu. V mé paměti mi asi nejvíce utkvěla historka z  plánovaného císařského řezu u pacientky ve spinální analgezii. Rodička vytáhla ruku zpod sterilního rouškování a poplácala mě po zadku se slovy. „Doktore, snažte se, ať ta jizva stojí za to! Aby mě partner nemusel reklamovat“. Celý operační tým se smál. Nutno dodat, že k reklamaci nedošlo.

Autorka: Jana Mrákotová / Pavlína Zítková

Foto: Krajská zdravotní, a.s.