Náročné operace jen v centrech. Ministerstvo dokončuje centralizaci specializované péče

„Objevují se různé lobbistické tlaky, zda by někde nemohlo centrum zůstat, i když nesplňuje požadované počty výkonů. Nemohlo. Určitě ne. Půjdeme striktně podle dat a kdo nebude splňovat kritéria, centrem nebude,“ těmito slovy naznačil ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA na Konferenci specializované péče 2026 směr, kterým se chce ministerstvo zdravotnictví v následujících letech vydat.

Jak uvedl, hlavním cílem je dokončit centralizaci vysoce specializované péče a soustředit nejnáročnější výkony do nemocnic, které prokážou dostatečný objem výkonů, zkušenosti i potřebné zázemí. Některé nemocnice tak o část specializované péče přijdou, zatímco vybraná centra budou podrobována průběžnému hodnocení kvality. (nové metodické pokyny pro vysoce specializovanou chirurgickou péči)

Ministr zdravotnictví dal jasně najevo, že při udělování statutů center nebude prostor pro politické ani nemocniční tlaky. Podle něj není Česká republika v centralizaci péče průkopníkem, ale spíše dohání země západní Evropy. Jako příklad uvedl Dánsko nebo Finsko, kde je vysoce specializovaná péče soustředěna do výrazně menšího počtu pracovišť.

Současně odmítl argumenty, že centralizace povede ke zhoršení dostupnosti. „Pacienti z nejmenších obcí se nemají zastavit v první okresní nemocnici, kde je spektrum diagnostiky a léčebných možností omezené, ale mají mít stejný přístup k vysoce specializované péči jako všichni ostatní,“ dodal.

V České republice dnes funguje 24 typů center vysoce specializované péče, po započtení dětských a dalších specializovaných variant jde o 38 různých kategorií. Statut některého z center drží celkem 66 poskytovatelů zdravotních služeb. Právě tato síť se nyní stává předmětem zásadních změn. „Dostupná data jednoznačně ukazují, že efektivní řízení a centralizace specializované péče vede k lepším výsledkům léčby a zároveň je nákladově efektivní. Jen na základě robustních dat a kvalitních indikátorů lze odpovědně rozhodovat o rozsahu centralizace, kvalitě péče i dalším rozvoji center,“ dodal Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

Konec systému, kdy centrum existuje jen na papíře

Na největší slabiny současného systému upozornil ve své části přednášky ministrův poradce MUDr. Tomáš Hauer. Podle něj vznikla za poslední roky řada paradoxů, kdy specializovaná centra formálně existují, ale značná část výkonů se stále provádí mimo ně.

„Tady se dlouho jelo neuvěřitelný freestyle. Vy máte centra, která ustanovíte složitým procesem, a stejně se dál dělá ta péče úplně stejně mimo centra. Jako by se nechumelilo.“

Hauer několikrát zdůraznil, že základním principem budoucího systému bude práce s daty. „To, co nevidíme a není vykázáno, neexistuje, neodehrálo se a nestalo se,“ upozornil s tím, že právě nekonzistentní vykazování je jedním z důvodů, proč je dnes obtížné objektivně hodnotit skutečný rozsah péče.

Operace rakoviny prostaty i močového měchýře míří do center

Jedním z prvních oborů, kde se centralizace výrazně prohloubí, je onkourologie. Ministerstvo podle Hauera připravilo několikastupňový plán. Některé výkony budou mimo centra zakázány již od příštího roku, další budou přesouvány postupně tak, aby nemocnice měly čas se změnám přizpůsobit.

„Složité operace močového měchýře se zakáží věstníkem v necentrech už od příštího roku. Prostatu budeme graduálně centralizovat do center v pěti letech, tak abychom nikoho nezaskočili a aby se na to mohla pracoviště připravit,“ doplnil.

Doktor Hauer upozornil také na paradox současného systému. Podle dat některé necentrové nemocnice provádějí více onkourologických operací než pracoviště, která statut centra mají. Nejde přitom podle něj nutně o problém kvality jednotlivých nemocnic.

„Jistě je možné, že ta péče tam může být fantastická, o tom není sporu. Ale je to systémové? To je otázka,“ uvedl s tím, že není logické, aby centra i necentra prováděla obdobné výkony ve srovnatelném rozsahu. Takový stav podle ministerstva ukazuje, že centralizace péče zatím nebyla dokončena.

Další oblastí, kterou ministerstvo označilo za problémovou, je onkogynekologie. Podle Hauera část nemocnic provádí jen jednotky nebo desítky složitých výkonů ročně, což je z hlediska kvality péče dlouhodobě neudržitelné. Některá pracoviště navíc podle něj vykazují vysoké počty operací, ale při detailnějším pohledu jde převážně o méně náročné výkony.

Když centrum nestíhá, musí pacientovi najít jiné

Jedním z protiargumentů centralizace bývá obava z delších čekacích dob. Hauer připouští, že vyšší koncentrace pacientů může vytvářet tlak na kapacity. Proto chce ministerstvo zavést systém vzájemné spolupráce center.

„Nezajistíte svojí operační kapacitou termín do tří týdnů? Musíte ve svém regionu zajistit termín pro daného pacienta v jiném centru,“ vysvětlil a dodal, že interoperabilita mezi centry by měla zabránit tomu, aby centralizace vedla k prodlužování čekacích dob.

Ministerstvo zároveň naznačilo, že pokud se nepodaří přesunout výkony do center dobrovolně, může přitvrdit i ekonomický tlak. Dnes jsou některé zákroky provedené mimo centra hrazeny se sníženou úhradou, rozdíl však může být v budoucnu výrazně větší.

„Koeficienty centralizace nemusí být dvacet procent, ale někdo odvážný by třeba mohl říct, že mu chybí devadesát procent,“ řekl Hauer s tím, že cílem je nemocnice motivovat, aby náročné výkony skutečně soustředily do center.

Pokud by ani ekonomické nástroje nefungovaly, připouští ministerstvo i razantnější řešení. „To, co nechceme udělat, ale jsme na to připraveni, je nucené odsmlouvání,“ doplnil Hauer. V praxi by to znamenalo, že vybrané výkony by zdravotní pojišťovny nasmlouvaly pouze centrům vysoce specializované péče a ostatní nemocnice by je již nemohly standardně provádět.

Centrum nebude doživotní titul

Novinkou má být také průběžné hodnocení center. Jak upozornil MUDr. Ing. Daniel Hodyc, Ph.D. z ministerské pracovní skupiny, dosud centra získala statut na pět let a následně byla hodnocena až při další akreditaci. Nově mají být pravidelně sledovány objemy výkonů, personální zabezpečení, technické vybavení, čekací doby i výsledky léčby.

„Nemělo by to být tak, že se to někde změří, odprezentuje na konferenci a další rok znovu změří. Naplňování parametrů musí být podmínkou pro dlouhodobé fungování center,“ vysvětlil Hodyc. Pokud některé centrum nebude dlouhodobě plnit stanovené parametry, může o svůj statut přijít i v průběhu pětiletého období.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha není cílem chránit jednotlivé nemocnice, ale zajistit pacientům co nejlepší výsledky léčby. „Mým cílem je budovat zdravotnictví na základě potřeb pacientů, nikoliv na základě potřeb poskytovatelů. Poskytovatelé jsou tady pro pacienty,“ uzavřel své vystoupení.
Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková