Větší role pojišťoven, podpora prevence i změny v nemocniční síti. Co přináší nový Fiskálně-strukturální plán pro zdravotnictví?

Fiskálně-strukturální plán schválený vládou nyní Česká republika předloží Evropské komisi. Dokument nepředstavuje přímo schválené změny zákonů, ale stanovuje reformy a opatření, která chce stát v následujících letech postupně realizovat. 

Vláda v dokumentu uvádí, že pro dlouhodobou udržitelnost zdravotnictví je nutné nejen zajistit stabilní financování, ale také zvýšit efektivitu využívání prostředků. Autoři plánu zároveň upozorňují, že samotné navyšování výdajů automaticky nevede k vyšší kvalitě ani dostupnosti péče.

Plán proto počítá s větším důrazem na prevenci, včasnou diagnostiku, podporu zdravého životního stylu, změny v organizaci zdravotních služeb a další rozvoj digitalizace. Součástí dokumentu je také podpora využívání moderních technologií včetně umělé inteligence a virtuální reality nebo větší důraz na oblast duševního zdraví.

V oblasti financování připomíná vláda již schválený automatický valorizační mechanismus plateb za státní pojištěnce. Současně ale upozorňuje, že finanční situace části zdravotních pojišťoven není podle dokumentu zcela stabilní a bude vyžadovat další průběžné vyhodnocování.

Změnit by se měl také systém přerozdělování pojistného mezi zdravotními pojišťovnami. Ty mají podle plánu získat větší smluvní volnost vůči poskytovatelům zdravotních služeb a více zohledňovat kvalitu a efektivitu poskytované péče.

Větší role pojišťoven a změny v organizaci péče

Dokument předpokládá, že zdravotní pojišťovny budou hrát klíčovou roli při zvyšování efektivity systému. Vedle nich má významnou úlohu sehrát důslednější využívání klinických doporučených postupů, lepší koordinace péče a elektronizace procesů sledujících cestu pacienta zdravotním systémem.

Ve střednědobém horizontu plán počítá také s restrukturalizací nemocniční sítě. Cílem má být vznik regionální nemocniční sítě s vyšší mírou spolupráce a dělby práce mezi jednotlivými zařízeními.

Součástí změn je i postupná transformace části akutních lůžek na lůžka následné, dlouhodobé a paliativní péče. Dokument odkazuje na analýzy Ministerstva zdravotnictví, podle nichž bude v souvislosti se stárnutím populace potřeba do roku 2035 navýšit kapacity dlouhodobé a následné péče přibližně o 4 700 lůžek.

Specializované výkony mají být nadále koncentrovány do center vysoce specializované péče. V úhradových mechanismech pak plán počítá s větší podporou jednodenní péče a jejím širším začleněním do systému CZ-DRG.

Elektronizace, sdílené záznamy a práce s daty

Významnou část plánu tvoří elektronizace zdravotnictví. Dokument připomíná, že od začátku roku 2026 byl spuštěn Národní portál elektronického zdravotnictví, který má sloužit jako jednotné místo pro přístup pacientů k centrálním službám eHealth.

Postupně mají být rozvíjeny také služby jako eŽádanka, sdílený zdravotní záznam nebo registr oprávnění. Současně byly zavedeny elektronické lékařské posudky a pokračuje rozvoj aplikace EZKarta.

Dokument zdůrazňuje i význam práce s daty. Na Portálu ukazatelů kvality zdravotních služeb mají být postupně zveřejňována data ze zdravotnických registrů, která mají sloužit mimo jiné k hodnocení nákladové efektivity zdravotnických technologií a poskytované péče.

„Významným prvkem vyšší efektivity zdravotnictví je jeho elektronizace a práce s daty,“ uvádí přímo Fiskálně-strukturální plán.

Prevence, screeningy a personální kapacity

V oblasti prevence chce vláda vytvořit společně se zdravotními pojišťovnami, zaměstnavateli a školami jednotný rámec preventivních opatření zaměřených na snižování výskytu obezity, diabetu, kardiovaskulárních onemocnění a dalších civilizačních chorob.

Dokument zároveň počítá s motivací zaměstnavatelů k investicím do preventivních programů pro zaměstnance a s finančními bonusy od zdravotních pojišťoven pro lidi, kteří pravidelně absolvují preventivní prohlídky.

Mezi priority plánu patří také realizace Národního onkologického plánu ČR 2030 a Národního kardiovaskulárního plánu na období 2025–2035. Pokračovat má rovněž rozvoj screeningových programů a podpora investic do výzkumu, nových zdravotnických technologií či nemocnic.

Samostatná kapitola se věnuje personálním kapacitám. Dokument konstatuje, že problémem není pouze počet zdravotníků, ale zejména jejich nerovnoměrné rozložení mezi regiony a jednotlivé obory. Zvláštní pozornost věnuje nedostatku zdravotních sester a dalších nelékařských profesí.

Vláda proto počítá s podporou lékařských fakult, financováním rezidenčních míst, zjednodušením specializačního vzdělávání a rozšiřováním kompetencí nelékařských zdravotnických pracovníků. Dokument zároveň připomíná, že zdravotní pojišťovny mají od roku 2026 vyčleňovat až 0,5 procenta vybraného pojistného do fondu obecně prospěšných činností, z něhož je podporováno vzdělávání zdravotnických pracovníků a zajištění dostupnosti péče v jednotlivých regionech.

Plán tak nepřináší jednu zásadní reformu zdravotnictví, ale soubor opatření, která mají v příštích letech ovlivnit financování systému, organizaci péče, prevenci, digitalizaci i personální stabilitu českého zdravotnictví.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Vláda ČR