Nemocnicím docházejí už i kuchařky, pradleny a údržbáři. Za ty peníze...

Nejen sestry a lékaři chybí v českých nemocnicích. Další zastávka Krizového štábu v Pelhřimově ukázala, že leckde může být potíž udržet i prostý provoz nemocnic. Chybí lidé, kteří se pacientům starají o jídlo, teplo, světlo nebo "maličkosti" jako je čisté ložní prádlo. Nízké mzdy je nelákají.

article

Kampaň Proti kolapsu zdravotnictví měla ve čtvrtek další zastávku v Pelhřimově. Zelený stan "Polní nemocnice" na historickém náměstí opět lákal místní k podpisu petice za lepší financování zdravotnictví.

Odpoledne se pak Krizový štáb přesunul do Nemocnice Pelhřimov k debatě se zdravotníky. Sešlo se jich kolem šedesáti a většina z nich také připojila podpis pod petici. Mluvilo se o chudém zdravotnictví, dluzích nemocnic, přetížených lékařích, sestrách a pečovatelích.

„Navýšení výdajů do zdravotnictví je v současné době stejně nezbytné jako dodání krve krvácejícímu,“ řekl před shromážděnými lidmi Josef Suk z ARO oddělení nemocnice v Pelhřimově. V celém davu patrně nebylo člověka, který by nesouhlasil s tím, že zdravotnictví je hluboce podfinancované a stojí před kolapsem.


Hrozba pro provoz nemocnic: Nedostatek údržbářů, pradlen i kuchařek

Jenže pak se přihlásila o slovo Jitka Červená, která pracuje na chirurgickém oddělení a je v nemocnici zároveň předsedkyní základní organice odborového svazu. A hned v úvodu upozornila na další problém, který se nad nemocnicemi - tedy nejen tou pelhřimovskou - vznáší.

"Je jasné, že nemocnice nemůže fungovat bez lékařů a zdravotních sester, ale stejně tak nebude dobře fungovat ani bez provozně technických profesí. Jestli mají být pacienti spokojeni musí nemocnice fungovat jako celek. Chci upozornit na to, že v naší nemocnici chybí právě tito zaměstnanci," prohlásila Jitka Červená. Záhy se ukázalo, koho tím přesně myslí.

Ne, že by nemocnici v Pelhřimově nechyběly sestry a lékaři. Vzali by nejspíš každého, kdo by se jim přihlásil. Například místní onkologie funguje i díky tomu, že se o pacienty dělí s Jihlavou. Jenže hrozba pro provoz nemocnice teď přichází od dosud spíše přehlížených zaměstnanců. 


Kotelnu i prádelnu táhnou důchodci, v kuchyni už chybí lidé

Tak třeba v kuchyni pelhřimovské nemocnice by s otevřenou náručí okamžitě přijali pět lidí, kteří jim akutně chybí. "Kotelnu táhnou důchodci, v prádelně je situace stejná - taky se tam všichni blíží důchodovému věku," popisuje neutěšenou situaci Jitka Červená.

Až tito lidé odejdou na penzi, bude mít nemocnice velký problém, i kdyby měla dostatek lékařů a sester, což také nemá. Vysvětlení je jednoduché - nízká nezaměstnanost v kraji a mizivé platy, které nemocnice na těchto místech nabízí.

"Nezaměstnanost v našem okrese je 1,3 procenta, takže je téměř nemožné získat kuchaře, zaměstnance do prádelny, údržbáře, elektrikáře a další profese. Místní továrny jim nabízejí mnohem vyšší platy," vysvětluje Jitka Červená.


Zvýšit platy je potřeba i zaměstnancům provozu nemocnic

Nezájmu o tato místa v nemocnici se naprosto nelze divit. Kuchařky nebo pradleny, které na ně nastoupí, dostanou plat podle tarifů nařízených vládou. Ty nesmyslně začínají dokonce ještě pod minimální mzdou - to samozřejmě není možné, ale zaměstnanci si příliš nepolepší, nastoupí zkrátka za minimální měsíční mzdu 13 350 korun.

Snad ještě horší je, že se zvýšením platu mohou počítat nejdříve za patnáct (!) let. "I kdyby těch patnáct let vydrželi a postoupili do vyšší platové třídy, polepší si tím doslova jen o pár stovek. Po patnácti letech!" říká Jitka Červená z Nemocnice Pelhřimov.

Existuje řešení? Jestliže jsou příčinou nezájmu o tyto pozice nízké platy, je potřeba je zvýšit. Podle Jitky Červené by pomohlo, kdyby byli tito zaměstnanci přeřazeni do o dva stupně vyšší platové tabulky. Polepšili by si tak (podle započitatelné praxe) alespoň v řádu několika tisíc korun.


České zdravotnictví má kvality Západu a peníze Východu

Výrazně větší příliv peněz do zdravotnictví je cílem kampaně Proti kolapsu nemocnic, s níž teď Krizový štáb objíždí kraje v celém Česku. Upozorňuje na to, že na zdravotnictví srovnatelné nebo dokonce lepší než je v západní Evropě, dává stát podstatně méně peněz než v těchto zemích.

Do systému směřuje necelých 7 procent HPD, zatímco průměr EU dosahuje téměř 10 %. Podle Krizového štábu pojišťovny, ministr zdravotnictví ani premiér situaci řešit nechtějí, proto zahájil kampaň, s níž vyráží do regionálních nemocnic a menších měst. Tam jsou nemocnice ohroženy nejvíce.

„Vyspělé západní země, jako je Německo nebo Rakousko, investují do zdravotnictví více než 11 procent svého HDP, průměr EU je těsně pod hranicí deseti procent. Není možné, abychom u nás fungovali s necelými sedmi procenty, systém jede na dluh,“ hodnotí podfinancování systému členka krizového štábu a předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Stav zdravotnictví dobře zná, sama pracovala jako zdravotní sestra. „Ministr Vojtěch ignoruje realitu a tváří se, že se nic neděje,“ dodává.


Ředitelé nemocnic: Musíme zdravotnictví platit stejně jako vyspělé země Evropy

Stejná slova padala i na setkání s lékaři a sestrami v pelhřimovské nemocnici. Že jde o aktuální a závažné téma dokládalo i to, že se debaty účastnil nejen ředitel pelhřimovské, ale i sousední jihlavské nemocnice. Oba ministra Vojtěcha a jeho rozhodnutí, jak financovat příští rok české zdravotnictví, nijak nešetřili.

„Jako zodpovědní ředitelé nemocnic jsme nemohli souhlasit s úhradovou vyhláškou, kterou navrhuje ministr zdravotnictví. Nepokrývá totiž ani povinné výdaje na zvýšení mezd zdravotníků. Chce-li vláda udržet současnou úroveň zdravotní péče pro své občany, musíme ve velmi krátké době dávat do zdravotnictví stejný objem prostředků jako vyspělé země Evropy, tedy na úrovni 9 procent HDP“, řekl shromážděným sestrám a lékařům Lukáš Velev, ředitel nemocnice Jihlava a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN).


Co je Krizový štáb? Sdružuje lékaře, sestry i pacienty. Mají stejný cíl

Krizový štáb v tuto chvíli sdružuje čtrnáct organizací reprezentujících jak lékaře a sestry, tak i pacienty. Nejvýznamnější z nich je asi právě Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN), která zastupuje 125 nemocnic v zemi.

Přidala se k němu ale Česká lékařská komora (ČLK), Charita ČR, Asociace domácí péče, Česká asociace sester, Rada seniorů, Národní rada osob se zdravotním postižením, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) a další organizace. Mezi těmi zástupci zdravotníků vyčnívá ještě Svaz pacientů, který ve společném sporu o lepší financování zdravotnictví zastupuje pacienty a plně podporuje požadavky lékařů a sester.

Krizový štáb upozorňuje na tiché ale nezadržitelné zhoršování zdravotní péče o pacienty v Česku. Důsledkem jsou nabité čekárny, neustále se prodlužující čekací doby i na životně nezbytná vyšetření a zákroky, podfinancovaná domácí péči a rušení lůžek, jednotlivých oddělení i celých nemocnic. 

Podle Krizového štábu jde o dopady liknavosti ministra zdravotnictví, kvůli které mohou pojišťovny proplácet do systému méně peněz, než je potřeba. „Pojišťovny mají k dispozici desítky miliard na svých rezervních účtech. Jde se o peníze, které vůbec nepotřebují a zadržují je protiprávně. Právě tyto prostředky ve zdravotnictví teď tolik chybí,“ říká MUDr. Martin Engel, člen krizového štábu a předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů. „Chceme ukázat reálný stav českého zdravotnictví. Nevzkvétá, jak nám tvrdí politici, ale začíná kolabovat. Pacienti jsou v ohrožení. V každé nemocnici, kterou navštívíme, je jasně vidět, kde jsou systémové chyby a na co by peníze měly jít,“ dodal.


David Garkisch

Foto: Martin Jaroš, Pixabay.com


Anketa

Pracovali byste v nemocniční prádelně, kotelně nebo kuchyni za 13 350 korun hrubého měsíčně?

Celkem hlasovalo 85 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat