Obden na dialýze, přesto vyráží kolem světa. Praha je nepopsatelná, říká

Cesta kolem světa je možná snem většiny z nás. Pokud jste ale každý druhý den závislí na dialýze, takový sen se vzdaluje o světelné roky. Opak chce dokázat Portugalec Filip Almeida. Selhaly mu ledviny, přesto vyráží s rodinou na cestu světem. Jako vzor jiným pacientům.

Pokud jste závislí na dialýze, tedy na stroji, který nahrazuje vaše ledviny, cestování do zahraničí si rozhodně neplánujete. I výlet na chatu může být problém, protože se včas musíte vrátit k téhle umělé ledvině.

Takovému osudu se ale rozhodl postavit Filip Almeida z Portugalska. Jeho snem vždycky bylo cestování a rozhodl se ho navzdory osudu nevzdat. Nefungují mu ledviny, a potřebuje proto každý druhý den hemodialýzu, ale přesto vyrazil i s rodinou na cestu napříč světem, kterou by mu mnozí zdraví lidé mohli závidět.


Třicet zemí světa a stovky dialýz

V cestovním itineráři má Filip Almeida i Českou republiku. Celkem chce navštívit třicet zemí po celém světě a ukázat, že i chronicky nemocní lidé se nemusejí vzdávat svých snů. V tomto směru chce být v každé zemi „velvyslancem“.

Náročná cesta Filipa, jeho ženy Catariny a dvouletého syna Guilherma začne zítra v Lisabonu v Portugalsku. Rodina má opravdu velkolepé plány. Budou cestovat přes několik evropských zemí, jako je Španělsko, Francie, Itálie, Řecko, Chorvatsko, Albánie, Maďarsko, Česká republika, Polsko, Litva a Nizozemsko. 

Jejich první destinací ale mají být Bahamy. Později poletí i na Kubu, do Mexika, Turecka, Saúdské Arábie, Izraele, Jordánska, Jižní Afriky, Indonésie, na Tchaj-wan, do Thajska, Indie, na Maledivy, Srí Lanku, do Austrálie, na Fidži a Nový Zéland. Cestu by měli skončit v březnu 2020 v Brazílii.


Praha? Na popis nádhery města jsme ještě nenašli slov

O svých zkušenostech a zážitcích bude Filip a jeho žena psát na blogu. Chtějí ukázat i dalším chronickým pacientům ve světě, že nemusí své sny kvůli nemoci hned zavrhnout. Do České republiky nezamíří Filip s rodinou poprvé. Na jejich blogu už je reportáž z předchozí návštěvy Prahy. „Viděli jsme západ slunce na Pražském hradě a bylo to nádherné. Dosud jsme nenašli slova, která by popisovala ten pohled na město,“ píše Filip.

Rodina až donedávna žila celkem normálně, i když se nad nimi stále vznášela hrozba z imunologického postižení ledvin genetického původu, tzv. Bergerovy choroby. Filipovi ji lékaři diagnostikovali už ve dvanácti letech. Před rokem a půl mu ale ledviny selhaly natolik, že už potřebuje dialýzu každý druhý den.

Musí ji mít zajištěnou na každém místě ve světě, které navštíví. A to i s pravidelným načasováním a navzdory tomu, že jde spíše o průměrné cestovatele než movitou, zajištěnou rodinu. „Nemyslete si, že jsme z bohatých rodin,“ píše na svém blogu Filip. „Jsme stejní jako vy a vyrůstali jsme jako většina obyčejných smrtelníků.“


Vzor i pro české pacienty?

Filip Almeida a jeho rodina by se chtěli stát vzorem i pro mnoho dalších pacientů s dialýzou. Existují společnosti, které jim zajišťují i pohyb napříč zeměmi či kontinenty tak, aby se k umělé ledvině včas dostali.

Týká se to i mnoha Čechů a jejich blízkých. Počet lidí, kteří dialýzu potřebují, aby přežili, roste nejen ve světě, ale i v Česku. Podle posledních údajů z roku 2017 z Národního zdravotnického informačního systému to bylo 11 371 pacientů, většinou chronických.


David Garkisch

Foto: allaboardfamily.com


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Listopad 1989: Lékaři hledali zbité z Národní. Našli důkazy masakru