Odpírači očkování ohrožují svět. WHO zveřejnila deset varování lidstvu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila na svých stránkách článek nazvaný Deset globálních hrozeb pro zdraví v roce 2019. Seznam obsahuje varování, která se týkají celého lidstva, byť některé hrozby se týkají třeba jen rozvojového světa nebo jsou naopak typické pro nejbohatší země.

Odpůrci očkování pomáhají šířit staré nemoci

Jedno z těchto důrazných varování se týkalo lidí, kteří odmítají očkování. Podle WHO hrozí, že se zastaví pokrok v potírání infekčních nemocí, kterým se dá předcházet očkováním. Zpráva uvádí, že jde i z pohledu finančních nákladů o jeden z nejúčinnějších způsobů, jak předcházet vážným nemocem. Každoročně očkování zachrání životy asi dvou až tří milionů lidí. Dalších 1,5 milionu lidí ovšem zemře zbytečně, protože jim očkování chybí. 

Nejde jen o nedostupnost vakcín. I ve vyspělém světě se lidé začínají očkování vyhýbat. Také proto podle WHO vzrostl počet případů spalniček celosvětově o jednu třetinu. Důvody odmítání jsou podle organizace složité, ale jejich základem je nedůvěra pacientů k očkování nebo složitý přístup k němu. WHO chce naopak letos s pomocí vakcín zapracovat například na odstranění rakoviny děložního čípku po celém světě. Konečným cílem by mělo být vymýcení viru HPV.

Metly lidstva: kouření, pití, lenost, špatné jídlo a vzduch 

Některá z varování upozorňují na jiné metly lidstva, například na cukrovku, rakovinu a srdeční choroby, které jsou celkově odpovědné za více než 70 procent všech úmrtí na celém světě, jinými slovy za smrt zhruba 41 milionů lidí. To zahrnuje i 15 milionů lidí, kteří zemřeli předčasně, ve věku od 30 do 69 let. 

WHO upozorňuje, že drtivá většina, více než 85 procent těchto předčasných úmrtí, je hlášena ze zemí s nízkými a středními příjmy. Na vzestupu těchto nemocí se podílí pět hlavních rizikových faktorů: kouření, fyzická nečinnost, škodlivé užívání alkoholu, nezdravá strava a znečištění ovzduší.

Špatný vzduch dýchá devět lidí z deseti

Ostatně posledně zmiňovanému problému – znečištění ovzduší – se WHO věnuje v samostatné kapitole. Zpráva drsně upozorňuje, že devět z deseti lidí na světě denně dýchá znečištěný vzduch. Pro letošní rok WHO považuje znečištění ovzduší za největší riziko pro zdraví lidstva. 

Mikroskopické znečišťující látky ve vzduchu mohou pronikat do plic i krevního oběhu, poškozují plíce, srdce a mozek, předčasně zabíjejí sedm milionů lidí, obvykle v méně či středně rozvinutých zemích. Zdrojem znečištění bývá průmysl, doprava, zemědělství, ale i vytápění domácností.

Léky ztrácejí účinnost

Hrozbou je podle WHO i slábnoucí účinek antibiotik, antivirotik a antimalarik. „Čas těchto léků odchází. Schopnost bakterií, parazitů, virů a hub odolávat lékům hrozí tím, že nás pošle zpátky do doby, kdy jsme nemohli tak snadno léčit infekce, jako je pneumonie, tuberkulóza, kapavka a salmonelóza,“ píše WHO s tím, že to může ohrozit i provádění operací nebo třeba aplikaci chemoterapie. Vzrůstá také odolnost tuberkulózy, která ročně zabije více než 1,5 milionu lidí. 

WHO vyjmenovává i důvody, proč se tak děje. Jednou z příčin je nadužívání antibiotik u lidí, ale také u jatečních zvířat, jejichž maso se pak jako jídlo vrací do potravinového řetězce.

Ebola, dengue, zika, HIV, SARS, „nemoc X“...

K tomu se přidává varování před infekcemi ebola, horečkou dengue či HIV. Například loni ebola pronikla v Kongu do dvou měst s více než milionem obyvatel, zatímco dříve se držela jen v omezených venkovských oblastech. Možnost hrozivých epidemií eboly je tak podle WHO kritická.

Dengue je nemoc přenášená komáry, která způsobuje příznaky podobné chřipce, ale může být i smrtelná. Zabije asi pětinu nakažených lidí a podle odhadů ohrožuje celkem 40 procent světové populace. Ročně přibude asi 390 milionů nových případů. Cílem boje WHO proti horečce dengue je snížení počtu úmrtí o polovinu do roku 2020. 

Kromě toho WHO monitoruje výskyt hemoragických horeček, viru zika, viru nipah, koronaviru MERS, SARS i tzv. nemoci X, což je označení pro neznámý patogen, který by mohl způsobit vážnou epidemii.

U HIV i přes znatelný pokrok v léčbě a péči o pacienty stále umírá na AIDS asi milion lidí. Od začátku epidemie se nakazilo více než 70 milionů lidí a přibližně 35 milionů lidí zemřelo. Dnes na světě žije kolem 37 milionů HIV pozitivních. Více například v článku HIV v Česku ustupuje. Hrozba přichází z Východu, Rusko čelí epidemii AIDS.

Chřipka: pandemie přijde, nevíme jen, kdy a jak bude silná

Pro leckoho možná překvapivě zařadila WHO na seznam nebezpečí i chřipku. Konstatuje, že svět bude opět čelit globální pandemii chřipky. „Jediná věc, kterou nevíme, je, kdy pandemie přijde a jak vážná bude. Globální obrana je stejně účinná jako nejslabší článek v řetězu připravenosti a reakce na nouzový stav v jakékoli zemi,“ uvádí WHO.

Organizace nepřetržitě monitoruje cirkulaci virů chřipky, aby odhalila potenciální pandemické kmeny. Na sledování se podílí 153 institucí v celkem 114 zemích světa. WHO každoročně doporučuje, proti kterým kmenům by se mělo očkovat při sezonní chřipce. Sleduje ale i kmeny, které mají předpoklady rozpoutat světovou pandemii. Více v článku Superchřipka přijde, jen nevíme kdy. Rozšíří se rychle, říká epidemioložka.

Pětina lidstva nemá přístup k základní lékařské péči

Mezi hrozbami pro světové zdraví zmiňuje WHO také krize na mnoha místech planety, ať už jde o sucho, hladomory, či válečné konflikty. Kvůli tomu nemá 22 procent lidstva, tedy 1,6 miliardy lidí, přístup k základní zdravotní péči. I tam, kde jsou na tom o něco lépe, chybí často lidem primární zdravotní péče. Ta by měla být ideálně finančně a celoživotně dostupná, upozorňuje WHO.

Letoškem začíná nový pětiletý strategický plán Světové zdravotnické organizace „pro tři miliardy“. To znamená, aby o jednu miliardu více lidí získalo základní zdravotní péči, aby další miliarda byla chráněna před mimořádnými událostmi a poslední miliarda lidí dosáhla lepšího zdraví a blahobytu.

David Garkisch

Foto: Pixabay.com, CC0