Paracetamol může zabíjet, ukazují nebezpečné výzvy na sociálních sítích

Podstatou této nebezpečné (do jisté míry i život ohrožující) výzvy, která oslovila především cílovou skupinu dětí a mladistvých, je požití nepřiměřeně vysoké dávky paracetamolu. Cílem tohoto neuváženého jednání je dosažení hospitalizace dotčeného jedince ve zdravotnickém zařízení, čímž si jedinec aktivně vytvoří možnosti sdílet své prožitky a zkušenosti na sociálních sítích. Konání dotčeného jedince je kromě jiného motivováno poutavou představou, že svými příspěvky zaujme široký okruh osob sledujících zmiňovanou výzvu, přitom však vychází z pomyslné představy, že sdílením poutavých příspěvků na sociálních sítích nezůstane anonymním členem společnosti. Pro některé jedince je obtížné navazovat sociální kontakty nebo přátelství v reálném životě, ovšem ten „virtuální život“ jim to z hlediska jejich úhlu pohledu umožňuje. Sociální sítě mu vytvářejí místo (potažmo nový svět), kde může mít neomezené množství přátel, kteří jej budou – na základě sdílení impozantních příspěvků vznikajících v spojitosti i s extrémními prožitky – mít rádi nebo jej budou uznávat. 

Hrozbou plynoucí z této výzvy je i skutečnost, že paracetamol je volně prodejným, tedy lehce dostupným lékem, který lze koupit nejenom v lékárnách, ale i např. v drogérii, na benzínové pumpě atd. Jeho snadná dostupnost může, z pohledu dotčeného jedince, snižovat riziko ohrožení zdraví následkem požití toxické dávky léku.  

Rovněž je důležité uvést, že sociální sítě v posledních pár letech zaznamenaly značný boom. Lze je vnímat jako prostředek umožňující odstranění fyzických hranic a usnadňující realizaci komunikačního procesu, včetně navazování nových sociálních vztahů. Tento druh virtuálního prostoru nabízí nezávislost, anonymitu, ztrátu sociálního omezení a rovněž možnost vytvoření lákavého rozměru komunikace mezi jedinci. Kromě výhod, které tento prostor nabízí, je však zapotřebí uvést i rizika již zmiňované nápodoby, rozvoje eventuální závislosti na sociálních sítích a bezesporného rizika otevřené nebo latentní manipulace s lidskou psychikou. Jak uvádí autor Nešpor, syndrom závislosti je tvořen skupinou fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v jejichž rámci je užívání/zneužívání nějaké látky (látek) téměř prioritní záležitostí. Užívání/zneužívání těchto látek upřednostňuje jedinec před jinou činností nebo aktivitou, kterou si kdysi cenil. Ústřední charakteristikou zmiňovaného syndromu je touha (bažení), která má silný vliv na dotčenou osobu.

Pokud považujeme skupinu dětí a mladistvých za potenciálně ohroženou skupinu jedinců, schopných akceptovat a splnit jednotlivé kroky Paracetamol challenge, je nezbytné podotknout, že právě tato skupina je tvořena jedinci, kteří vyrůstali v tzv. digitální době. Tato skupina téměř každodenně věnuje pozornost časově náročným online aplikacím, kam lze zařadit i sociální sítě a počítačové hry. A právě prostřednictvím sociálních sítí se v dnešní době šíří různé, mnohdy riskantní výzvy. Terminologické označení pro aktivitu spojenou s nadměrným (nevhodným) využíváním internetu je tzv. problematické používání internetu nebo „internet závislost“. 

A právě ona závislost může přivést dotčeného jedince k bezmeznému přijetí a následného akceptování i splnění všech podmínek Paracetamol challenge bez filtrování potenciálního nebezpečí. S ohledem na rizika plynoucí z nápodoby, z neuvědomění si možných dopadů takového jednání samotným jedincem, a rovněž i s přihlédnutím k důsledkům intoxikace paracetamolem (např. orgánové selhání, riziko úmrtí atd.) bude níže tato problematika komplexněji analyzována.  Budou poskytnuty informace týkající se charakteristiky paracetamolu, následků intoxikace paracetamolem, ale i jednotlivých kroků v rámci přednemocniční neodkladné péče a nemocniční péče. Tyto informace mohou posloužit k efektivnímu rozšíření povědomí o nebezpečí plynoucímu z přijetí a realizace výše uvedené výzvy.

Intoxikace paracetamolem

Paracetamol (acetaminofen) byl poprvé vyvinut v roce 1878 z fenacetinu a postupně se rozšířil v 50. letech 20. století. V současnosti lze tento lék zařadit mezi celosvětově nejoblíbenější a nejpoužívanější analgetika (léky proti bolesti) a antipyretika (léky snižující horečku). Je volně dostupný bez lékařského předpisu, a to jak v jednosložkových, tak ve vícesložkových přípravcích. Při doporučeném dávkování léků obsahujících paracetamol, tj. maximální dávka 4 gramy za 24 hodin (jak se lze dočíst v příbalovém letáku), nebyly kromě možných alergických kožních reakcí pozorovány žádné závažné nežádoucí účinky.

Paracetamol má schopnost rychlé absorpce prostřednictvím gastrointestinálního traktu. Toxicita paracetamolu závisí na požitém množství, typu expozice a době od expozice. Po výrazném předávkování se velká část paracetamolu přemění na toxický metabolit (N-acetyl-p-benzochinonimin, NAPQI), který je obvykle detoxikován glutathionem. Jakmile jsou zásoby glutathionu vyčerpány, NAPQI způsobuje hepatocelulární poškození, které může vést k selhání jater a smrti. Lékařské vyšetření (a stanovení hladiny paracetamolu) se doporučuje v případech, kdy:

• Bylo požito 10 gramů nebo 200 mg/kg váhy (přednost má nižší hodnota) paracetamolu jednorázově nebo v průběhu 24 hodin.

• K expozici došlo se záměrem sebepoškození, bez ohledu na hlášenou dávku.

• Dávka nebo doba požití je nejistá.

• Pacient je symptomatický. 

Existují i další kritéria, kdy intoxikovaného odeslat do nemocnice. Hladinu paracetamolu je optimální stanovit nejdříve za 4 hodiny po požití.

V rámci intoxikace paracetamolem rozeznáváme symptomy doprovázející následující fáze: 

1. V průběhu prvních 12–24 hodin se objevuje nechutenství, nauzea, zvracení, malátnost.

2. Ústup příznaků první fáze, může se objevit bolest v pravém podžebří, zvětšení jater, u některých pacientů oligurie (snížení množství moči za 24 hod.), zvýšený bilirubin, jaterní enzymy a prodloužený protrombinový čas.

3. Po 48–120 hodinách se opětovně objeví nechutenství, nauzea, zvracení, malátnost se známkami jaterního selhání: žloutenka, hypoglykemie (snížená hladina cukru v krvi), koagulopatie (zvýšená krvácivost), encefalopatie (postižení mozku), otok mozku atd. Může také dojít k selhání ledvin a ke vzniku kardiomyopatie (skupina chorob, které souvisejí s postižením srdečního svalu).

Poskytnutí první pomoci

V případě intoxikace paracetamolem (např. v návaznosti na přijetí Paracetamol challenge) je důležité, aby dotčenému jedinci byla co nejdříve přivolána odborná pomoc. Důležitým prvkem je zde rozhodnutí jedinců přihlížejících intoxikaci (jak v reálném prostředí, tak i v online prostředí) učinit kroky vedoucí k „zalarmování“ dospělé osoby nebo prostřednictvím linky tísňového volání přivolání odborné pomoci. Rovněž je důležitá spolupráce svědků s členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, kteří mohou poskytnout cenné informace týkající se např. množství použitých léků, časového ohraničení, kdy nastala intoxikace, zda dotčený jedinec požil i jinou látku atd.

Přednemocniční neodkladná péče

Přednemocniční neodkladná péče je nejčastěji poskytovaná u osob, které při suicidálním jednání požili nadměrné množství paracetamolu. Vysoké dávky paracetamolu bývají často první volbou v rámci sebevražedného jednání. Právě i s ohledem na výše uvedenou snadnou dostupnost. Méně často se jedná o situace nahodilé intoxikace, a to v souvislosti s kumulativním vlivem přijatého paracetamolu z více léčivých přípravků, obvykle analgetik a antipyretik. Podezření na intoxikaci paracetamolem klade vyšší požadavky na členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby v rámci určení množství požitého paracetamolu (např. prázdné blistry od tablet v koši, informace od svědků intoxikace atd.).

Klinický obraz intoxikace paracetamolem je nespecifický a vyžaduje ze strany členů výjezdové skupiny detailní odběr anamnézy. Symptomy se rozvíjí v čase a jsou závislé na aktuální fázi intoxikace. V prvních 24 hodinách se intoxikace manifestuje nespecifickými symptomy, jako jsou nechutenství, malátnost, zvracení, mírná elevace jaterních transamináz. V čase 24 až 72 hodin se v klinickém obraze objevuje bolest v pravém horním kvadrantu břicha a přetrvává nechutenství, nauzea, zvracení, narůstají jaterní transaminázy. 

Mezi 72 až 96 hodinami nastává nekróza jaterních buněk, žloutenka, poruchy krevního srážení, jaterní encefalopatie, selhání ledvin a smrt. Pokud pacient intoxikaci přežije, jaterní a ledvinné funkce reparují.

Nemocniční péče

Nemocniční péče zahrnuje komplexní přístup k pacientovi, který je ohrožený rozvojem závažného jaterního selhání. V této fázi péče je klíčové rozhodnutí o aplikaci antidota – látky eliminující toxický účinek paracetamolu. Specifickým antidotem při intoxikaci paracetamolu je N-acetylscystein. Léčba antidotem (acetylcystein), který je zdrojem cysteinu pro syntézu glutathionu v játrech, by měla být zahájena do 8 hodin po požití paracetamolu. Terapie spočívá ve 20hodinové aplikaci acetylcysteinu v infuzích 5% glukózy. Pro příklad uvádíme, že jedinec s hmotností 70 kg během 20hodinové infuze spotřebuje 21 g acetylcysteinu, přičemž v jedné ampuli tohoto léčivého přípravku je 300 mg ve 3 ml. Celkový počet potřebných ampulí acetylcysteinu je 70.

Závěr

Paracetamol challenge lze považovat za jeden z dalších řady důkazů toho, jaké nebezpečí představují virální trendy šířící se prostřednictvím sociálních sítí. Dle našeho názoru je nutno poukázat na potřebu vyšší míry edukace dětí a mladistvých ze strany rodičů, pedagogů a dalších odborníků v této problematice. Význam zde nabývá i prostor, který je vytvořen v rámci možnosti spolupráce škol s příslušníky a zaměstnanci jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a dalších odborníků. V rámci otevřené komunikace mohou tito profesionálové poskytovat nezbytné informace o nebezpečích plynoucích z rizikového chování dětí a mladistvých nejenom v reálném, ale i v online prostředí.

Autoři: Dana Rebeka Ralbovská, Michal Čečrle, Patrik Christian Cmorej

Text pochází z původního příspěvku se souhlasem redakční rady, který byl publikován v časopise Drugs & Forensics Bulletin NPC č. 2/2025, ISSN 1211-8834.

Foto: Shutterstock