Prevence v Česku pokulhává. Stát do ní investuje jen zlomek toho, co do léčby a zdravotní stav Čechů se dál zhoršuje

Z rozsáhlého průzkumu farmaceutické společnosti STADA mezi tisícovkou respondentů vyplývá, že v nejmladší věkové skupině je výskyt častých a závažných potíží téměř zanedbatelný, po třicítce narůstá četnost drobných potíží a po šedesátce se s častými a závažnými problémy potýká téměř 40 procent dotázaných. Celkově se 10 procent populace cítí zcela zdrávo, 65 procent pociťuje občasné či drobné zdravotní obtíže, ale svůj zdravotní stav hodnotí jako dobrý, 16 procent dotazovaných vnímá svůj stav jako uspokojující, nicméně již s častými potížemi a 9 procent respondentů má pak závažné potíže. 

O svůj zdravotní stav se však dle průzkumu aktivně zajímají celé tři čtvrtiny Čechů, polovina zároveň chodí i na pravidelné preventivní prohlídky, zejména ženy (59 %). Naopak 24 procent chodí na preventivní prohlídky jen náhodně a 22 procent dotazovaných o své zdraví pečuje jen při zdravotních komplikacích nebo propuknutí nemoci, zejména pak muži. 

„Češi jsou si nicméně nedostatky v péči o své zdraví vědomi, jen až příliš často nevědí, jak situaci zlepšit. Podle našeho výzkumu si více než 60 procent lidí přeje o své zdraví pečovat více, a to zejména ti, kdo se o svůj zdravotní stav zajímají aktivně, ale vynechávají prevenci. Přesto čtvrtina z nich neví, co by přesně měli pro své zdraví udělat,“ vysvětluje Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku.   

Jak zvýšit HDP do 20 let o 840 miliard korun?

Téměř polovina všech úmrtí v Česku v roce 2019 lze připsat rizikovým faktorům chování – hlavně špatné stravě (23 % všech úmrtí), kouření (20 %) a konzumaci alkoholu (6 %) (OECD, 2021). Míra obezity se za posledních 15 let neustále zvyšovala a nyní se pohybuje kolem 20 % u dospělých, což přispívá k vysoké prevalenci diabetu a dalších nemocí. Podle studie Advance Institute mohou být přitom řešením smysluplně zaměřené investice do prevence. Se změnami je ale třeba začít co nejdříve.  

„Jako lékař a ekonom vnímám stav investic do prevence a jeho následky na celou společnost jako dlouhodobě neudržitelné. V čase, kdy se řeší důchodová reforma, tedy jak dlouho budou lidé schopni a ochotni pracovat, získává téma zdravotního stavu obyvatel ještě vyšší důležitost. Promyšlené investice do prevence mají jasnou ekonomickou návratnost. A naopak, nezačneme – li dnes konat, celý systém se může v budoucnu stát neudržitelným,“ varuje řídící partner Advance Healthcare Management Institute Pavel Hroboň.

Aby nezůstalo jen u připomínek, Advance Institute připravil novou publikaci „Prevence – praktický návod na zlepšení zdravotního stavu a podporu ekonomického růstu“ s cílem podpory pozornosti věnované prevenci a investic do zlepšení zdravotního stavu.

Podle ní celková zátěž nemocemi v ČR, vyjádřená jako počet ztracených let života přizpůsobených kvalitě (DALYs), dosahuje 3,5 milionu ročně. Největší podíl na této ztrátě mají chronické neinfekční nemoci, které v souhrnu vytváří zátěž 2,9 milionu DALYs (2019), tedy přes 80 procent celkové zátěže nemocemi.

Většina těchto ztracených let života (62 %) připadá na lidi v produktivním věku, což má za následek značnou ztrátu hospodářského výkonu. Ten zmiňovaná studie odhaduje na zhruba 700 miliard korun.

Studie navrhuje i možné východisko z této situace – pokud bychom dnes investovali do zdraví české populace, mohli bychom dosáhnout navýšení růstu HDP v průběhu příštích dvaceti let až o 0,7 procenta ročně, což představuje dodatečných 840 miliard korun (průměrně 42 miliard/rok, byť náběh dopadů by byl samozřejmě postupný).

Advance Healthcare Management Institute upozorňuje, že už nyní je dopad na celou českou ekonomiku významný. Trpí nedostatkem pracovních sil. Zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva, tedy jeho ochoty a schopnosti pracovat déle a strávit čas věnovaný práci produktivněji, je jedním z mála způsobů zajištění růstu ekonomiky, který má stát k dispozici. Dvě třetiny možného zlepšení zdravotního stavu přitom spadají do oblasti prevence. 

„Dnes ale do prevence investujeme pouhý zlomek toho, co do léčby. Přitom významná část preventivních programů dokáže být nákladově efektivnější než léčba. Slyšíme na tyto rady odborníků a chceme se jimi velmi intenzivně zabývat,“ potvrzuje zájem o problematiku náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic.

Chybí nám racionální uvažování

Zvláště užitečné nástroje pro motivaci cílové populace ke změně chování poskytuje behaviorální ekonomie, která poukazuje na to, že lidé se nerozhodují zcela racionálním způsobem, nýbrž často pod vlivem emocí, dojmů či podjatosti (bias) dělají spíše krátkozraká rozhodnutí. Jednoduchým příkladem je podle materiálů ministerstva zdravotnictví z roku 2020 špatný odhad, jaké množství kalorií lidé zkonzumují v jídle nebo kolik jich vynaloží na cvičení.

Rozhodování je proto možno ovlivnit podle studie Advance Institute nejen racionálními argumenty a finanční motivací, ale také jednoduchými stimuly (nudge – postrčení), které dokážou měnit chování lidí předvídatelným způsobem, aniž bychom jim zakazovali alternativy nebo významně měnili jejich ekonomické incentivy. Příkladem je umístění zdravých jídel v jídelnách a prodejnách na atraktivní a snadno dostupná místa

Tabulka: Příklady úspěšných intervencí behaviorální ekonomie 

Začít s prevencí sami u sebe

Než ale dojde k aplikování lepších preventivních programů z vnějšku, mohou lidé začít sami u sebe. Zatím jsou statistiky spíše negativní. Třetina populace se vůbec nehýbe, čtvrtina dospělých kouří, až 60 procent populace se potýká s nadváhou a ve spotřebě alkoholu držíme třetí příčku v Evropě. Podle lékařů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se správná změna životního stylu přitom může promítnout do našeho zdravotního stavu již za jeden až dva týdny. 

Prioritou by pro nás mělo být se začít například hýbat. Většině populace totiž chybí aktivní pohyb a podle nedávného průzkumu se pravidelné pohybové aktivitě vůbec nevěnuje třetina populace. „To už je podle mě extrém a je potřeba začít tento styl nicnedělání měnit. Počítá se každý pohyb. Nemluvím o sportování, ale o běžné fyzické aktivitě. Typickým příkladem je chůze. Zdánlivě jednoduché doporučení chodit alespoň šest tisíc kroků denně je pro mnoho lidí naprosto nedostižnou metou,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., zástupce přednosty III. interní kliniky – endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK.

Méně kalorií, více zeleniny a bílkovin

Další obecně známou radou je omezit nadbytek kalorií, živočišných tuků a cukrů v denním příjmu. „Se znepokojením sledujeme nepříznivé trendy vývoje nadváhy a obezity v dětském věku. Je nutné omezit množství sacharidů, zejména přirozeně sladkých jídel. Klesá věk, kdy se projevuje diabetes 2. typu. Většina infarktů myokardu nyní postihuje nemocné v produktivním věku,“ varuje prof. MUDr. Michal Vrablík a dodává, že změnit jídelníček nemusí být vůbec děsivé nebo dokonce provázené hladověním. 

Přiklonit se k novým návykům a konzumovat zeleninu bez omezení, k tomu přidat zdroje kvalitních bílkovin, jako je rybí maso, případně maso bílé nebo alternativní rostlinné zdroje (luštěniny, sója) bývá pro většinu lidí méně obtížné, než na počátku čekali. Důležité je se odhodlat a klást si krátkodobé splnitelné cíle. 

Omezit alkohol a žádné cigarety

Alkohol a cigarety ale do zdravého životního stylu nepatří vůbec. „Ve spotřebě alkoholu na hlavu držíme nelichotivé třetí místo v rámci evropských zemí. Přes veškeré snahy a zcela jednoznačně prokázané negativní zdravotní dopady se také stále nedaří snížit zastoupení kuřáků, kouří kolem 25 procent dospělé populace,“ říká prof. Vrablík s tím, že úplným vymýcením kouření by se zlepšil zdravotní stav populace víc než součtem všech předchozích opatření dohromady. 

Co nejvíce podceňujeme?

„Nejméně si lidé připouštějí riziko spojené s hladinami cholesterolu. Povědomí o vysokém krevním tlaku je lepší – možná také proto, že krevní tlak si řada osob dnes měří sama v domácím prostředí. Pro mnoho lidí je také hrozbou diabetes, ale nejsem si jist, že se z tohoto důvodu zajímá o své hladiny glykemie významnější podíl populace,“ doplnil prof. Vrablík s tím, že u řady cévních a metabolických onemocnění se příznaky dostavují až v situaci, kdy došlo k nevratnému poškození orgánových funkcí. 

Rozvoj bolestí na hrudi, dušnosti, poruch citlivosti dolních končetin či jejich otoky signalizují už pokročilý problém. Proto je lepší nečekat na symptomy a využít možnosti časného rozpoznání rizika v rámci velmi dobře nastaveného systému preventivních prohlídek.

Pomáhají i moderní technologie

V dnešní době mohou s prevencí pomáhat i moderní technologie aplikace. Příkladem je třeba aplikace Preventivka, kterou v říjnu minulého roku spustila nezisková organizace Loono. Ta upozorňuje, na jaké preventivní prohlídky by měl uživatel chodit, pohlídá jejich termíny a přiblíží, co od nich očekávat. 

Poskytuje také prostor pro přidání prohlídek u dalších specialistů, například na alergologii, endokrinologii, dentální hygieně a dalších. Každý měsíc připomíná samovyšetření prsou, varlat i kůže a nabízí podrobné návody, jak během něj postupovat. Také vyhledává specialisty v okolí uživatele a nabízí ověřené a srozumitelné informace o prevenci závažných onemocnění na jednom místě.

Tým Loono chystá tento rok pro uživatele nové funkce. Nově aplikace provede také očkováním a benefity, které nabízí zdravotní pojišťovny. Přidá také další edukační články o zdraví a prevenci.
Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Shutterstock