Příběh slavné lékařky: SS jí zabily děti i manžela, sama přežila postřelená

Její osud je strhující, přesto ho mnoho Čechů vůbec nezná. Spolupracovala s Masarykem, léčila královskou rodinu v Iráku, přežila masakr SS na konci války, odsoudila proces s Miladou Horákovou... a Češi na ni na dlouhá léta museli zapomenout: Vlasta Kálalová - Di Lotti.

article

Jméno významné české lékařky Vlasty Kálalové - Di Lotti připomínáme v souvislosti s výročím konce druhé světové války. Tehdy se odehrálo nejkrutější drama jejího života - ustupující německé jednotky SS v Bernarticích na Písecku zavraždily 44 lidí. Byly mezi nimi i dvě její děti a manžel. Sama přežila postřelená jen proto, že ji vojáci považovali za mrtvou.

Nepochybně šlo o jeden z nejvýznamnějších i nejtragičtějších milníků života lékařky Vlasty Kálalové, ale nikoli jediný. Obdivuhodný je celý její život předtím i potom. Do jejího osudu jako by se vepsaly všechny dějinné etapy československé historie i světa ve 20. století. Ty dobré i špatné.


Masakr v Bernarticích

Druhá světová válka už končila a odtikávaly jí poslední hodiny. Bohužel stejně tak i poslední hodiny života desítek lidí v Bernarticích u Milevska. Právě tam se spolu střetly 8. května 1945 ustupující jednotky SS a německé armády s českým strážním oddílem Bernard.

Němečtí vojáci tehdy nedělali rozdíly mezi ozbrojenci a civilisty. Stejně tak i ve chvíli, kdy vtrhli do domu, ve kterém Vlasta Kálalová s rodinou žila a měla soukromou ordinaci. V její životopisné knize se to popisuje takto: "Jiří, proč mě klameš, průvan nekřičí, průvan nedusá vojenskými botami. Už sem utíkají, už dupou zahradou, děti, kam se schováme..."

Rodina neměla šanci se ukrýt ani utéct, vojáci je zastřelili na zahradě. Tedy ne všechny. „Chodil jsem tehdy se zástupci výboru a sepisovali jsme mrtvé. Oni leželi v zahradě za domem, asi chtěli utéct. Nikdy jsem paní doktorce neřekl, že její krásná Drahuška měla hlavu rozbitou asi od pažby pušky,“ řekl už před lety Blesku regionální historik František Mikolášek.

Jako jediná masakr přežila Vlasta Kálalová. Byla postřelená, vojáci ji považovali za mrtvou a tak odešli. Zemřel ovšem její syn (16) Radbor, dcera Drahomila (24) i její italský manžel Georgio a také služebná Vali.


Lékařka s mimořádným nadáním pro jazyky

Ani tak strašnou zkušeností ale nejde život Vlasty Kálalové - Di Lotti uzavřít nebo ohraničit. Po této tragédii se začala věnovat pomoci válkou postižených mladých lidí. A později začala cestovat a přednášet po celém světě od USA, napříč Evropou až po SSSR. V té době si rozšířila své lingvistické znalosti na čtrnáct jazyků.

To ovšem nebyl ani konec a zdaleka ani začátek jejího zajímavého života. Ten přišel někdy kolem jejích sedmnácti let. Pocházela právě z osudných Bernartic (narodila se v roce 1896) a vyrůstala v učitelské rodině. Byla mimořádně jazykově nadaná a už v té době mluvila  anglicky, francouzsky, rusky, italsky, španělsky, německy a turecky.

Vystudovala lékařskou fakultu se specializací na chirurgii, ale její život údajně ovlivnila přednáška profesora Jaroslava Hlavy na téma exotická parazitologie, který se v ní zmínil o potřebě zřízení speciálního pracoviště pro výzkum tropických chorob v Damašku či Bagdádu.


Setkání s Masarykem

Vlasta Kálalová se od té doby k téhle myšlence upnula. Doučila se arabštinu a perštinu, v předplaceném tureckém časopise se učila medicínské názvosloví. Dokonce prý podnikala dlouhé pochody doma v Československu, aby se na svou misi připravila.

Bezvýsledně se snažila vypůjčit si na cestu a projekt peníze, ale nedařilo se jí to. Všechno změnilo - a to je nepochybně další velký milník v jejím životě - setkání s prezidentem T. G. Masarykem. Zajistila ho prezidentova dcera Alice Masaryková, která tehdy byla předsedkyní Československého Červeného kříže. 

Masaryk ji vyslechl, zeptal se jí na peníze a pak jí řekl, ať si ty své schová, že se jí budou hodit. Postupně jí půjčil tehdy závratných čtvrt milionu korun, které mu ovšem lékařka do tří let splatila.


Cesta ke královské rodině emíra

S Masarykovou finanční pomocí se jí podařilo v roce 1925 založit v Bagdádu soukromou ordinaci. Jako žena lékařka měla v muslimském světě výhodu, protože tak na rozdíl od svých kolegů mohla vyšetřovat ženy. Její pověst rostla a s ní i její počiny. Založila sanatorium nazvané Mustausaf Czechoslovak, které vedla dalších sedm let.

Cesta na vrchol tehdy ale vedla křivolakými uličkami. Pomohla jí v tom i náhoda, když zachránila chlapce, kterého do obličeje kopl kůň a dokonce mu udělala plastickou operaci. Jeho otec byl prodavačem, který z vděčnosti šířil slávu lékařky svým zákazníkům. Tak se o ní nakonec doslechl i irácký panovník emír Fajsal I. Záhy už doktorka léčila i členy královské rodiny.

Pozoruhodné je i její vedlejší působení. Nejenže do Prahy posílala vzorky tropických nemocí, ale když se na ní obrátilo Národní muzeum, začala spolupracovat i s ním. Stala se nadšenou entomoložkou, objevila několik nových druhů a muzeu prý odeslala celkem půl milionu exemplářů hmyzu. Náprstkovo muzeum navíc dnes vlastní některé starověké památky z její pozůstalosti.


Osudový návrat do Československa

Dalším nezpochybnitelným a bohužel i osudovým milníkem v životě lékařky Vlasty Kálalové se stal její návrat do Československa v roce 1932. Přijela se domů léčit z horečky dengue, která ji v Iráku na několik měsíců upoutala na lůžko.

V té době už byla provdaná za úředníka státní správy v Iráku Giorgia di Lotti a měli spolu dvě malé děti. Do Československa přicestovali společně a Vlasta se z horečky dengue během několika let opravdu uzdravila. Všichni žili v jejích rodných Bernarticích, kde si Vlasta Kálalová otevřela soukromou ordinaci. Tam ji také zastihl tak osobně tragický konec války. 


Milost pro Miladu Horákovou

Ačkoliv lékařka po válce cestovala po celém světě, zůstala nakonec v Československu i po komunistickém převratu v roce 1948. To bylo společně s jejím dalším odvážným činem asi poslední velké osudové rozhodnutí. Osobním dopisem požádala prezidenta Klementa Gottwalda, aby nepodepsal trest smrti pro Miladu Horákovou a další zatčené a souzené.

Po dobu komunistické totality se tak odsoudila téměř do zapomnění. A stejně tak - skoro zapomenutá - zemřela v roce 1971 v Písku. Naštěstí si v posledních letech jejího života příběh poslechla spisovatelka Ilona Borská, která v roce 1978 vydala životopisný román Doktorka z domu Trubačů. 

Tato kniha se v roce 2009 v anketě Kniha mého srdce umístila na 70. místě. Po pádu totality se dostalo obdivuhodné lékařce Vlastě Kálalové-di Lotti in memoriam vyznamenání Řádem T. G. Masaryka III. třídy.


David Garkisch


Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Pacienti vybrali lékaře roku. Cenu získal chirurg, ortopedka i gynekolog

Smrt legendy pražské záchranky. Byl u pádu letadla, pomáhal rodit děti