Příběh z české ordinace: „Ten černej šmejd“ a Ortel jako vlastenecký štít

Lékaři by asi mohli, kdyby směli, vyprávět ledacos. Někdy ale vyprávějí sami pacienti. Facebook oběhl příběh Češky, kterou zřejmě pobouřila tmavší pleť lékaře či medika v ordinaci u její lékařky. Odmítla s ním hovořit a pochlubila se pýchou na vlast a kapelu Ortel.

article

Velké emoce vzbudil na sociální síti příspěvek ženy z Plzně, která se na Facebooku označuje jako Martik Fortova. Autorka ho sice ze svého profilu smazala, ale jeho kopie už bez ohledu na to koluje veřejným prostorem. Sdílejí ho paradoxně všichni – někdo na její podporu, někdo jako ukázku nepřípustného rasismu a chování některých pacientů.


Byla jsem pyšná na vlast a na Ortel...

Příspěvek emotivně shrnuje jednoduchou situaci. Pacientka přišla na kontrolu ke své lékařce. Lékařka byla v ordinaci přítomna, pomáhal jí ovšem další „doktor“, zřejmě tmavší pleti. Jak bývá zvykem, zeptal se pacientky česky na jméno. Ta s ním odmítla komunikovat s odůvodněním „jsem v Česku“ a potěšeně kvitovala jeho odchod z ordinace.

Se svým zážitkem se pak žena pochlubila na Facebooku s dovětkem: „Milí Orteláci ani nevíte jak jsem byla pyšná a hrdá na svoji vlast a na ORTEL.“ Právě tílko s názvem této kapely měla prý při návštěvě lékařky na sobě.


Ten černej šmejd se mě ptá, jak se jmenuji...

Příspěvek na sebe strhl takovou pozornost, že ho sama autorka ze svého profilu smazala. Už si ale žil svým životem a jeho kopie se dál šířila a šíří po nejrůznějších sociálních sítích. Pochopitelně i s komentáři. Podle příslušné společenské bubliny lidé autorku buď oceňují za „vlastenecký“ postoj, nebo ji naopak odsuzují za nemístný rasismus a xenofobii. Někteří lidé upozornili i na to, že ji domnělý lékař oslovil jako Češku v české ordinaci, u české lékařky, česky, a navíc podle obvyklých pravidel. Nebylo tedy v jeho silách udělat víc.

Toto je přepis textu příspěvku (v původním znění):

V pátek jsem byla na kontrole u moji lekařky.Po dvou hodinách čekání se otevřely dveře ordinace a v nich se objevil arabáš (doktor!!!!) a prý další... Stoupl mi tlak hodně vysoko!Jdu dal (mela jsem na sobe tílko ORTEL :).Arabaš drepel u stolku a moje lekařka vedle na židli. Ten černej šmejd se mi ptá jak se jmenuji... Tak jsem se otočila k lekařce a říkam že budu mluvit pouze s ní a že jsem v Česku!!! A ten zmrd černej se na me podíval na moje tílko ORTEL!!! a vztekle povidá... teť už chápu a vystřelil od stolu vedle k sestře a prásknul dveřma. Milí Orteláci ani nevíte jak jsem byla pyšná a hrdá na svoji vlast a na ORTEL.

Z textu příspěvku není zcela jasné, jakou pozici v ordinaci „doktor!!!!“ zastával a zda šlo skutečně o lékaře, nebo třeba jen medika na praxi či zdravotního bratra. Ostatně stejně tak není úplně zřejmé, jak pisatelka došla k výrazu „arabáš“. Autorka ani nepopisuje reakci své lékařky, ale zřejmě její kontrola pokračovala podle obvyklých zvyklostí, jen bez přítomnosti personálu z cizího etnika.


Jak si vybrat lékaře? 

Redakce portálu Naše zdravotnictví sestavila pro podobné případy citlivějších pacientů jednoduchý orientační návod. Na vyšetření není nutné nosit trika ani tílka kapely Ortel. Odmítnout lékaře je právem každého pacienta, nepotřebuje k tomu zjišťovat původ nebo etnicitu lékaře či ostatního personálu. 

Není ani namístě pociťovat v takové chvíli pýchu či hrdost, ať už na vlast, nebo oblíbenou kapelu. Právo na změnu lékaře každému pojištěnci stanoví zákon o veřejném zdravotním pojištění 48/1997 Sb., konkrétně paragraf 11, odst. 1, písm. b).

Celý jeho text říká: „Pojištěnec má právo na výběr poskytovatele zdravotních služeb na území České republiky, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele; v případě registrujícího poskytovatele může toto právo uplatnit jednou za 3 měsíce.“


Ještě jednou: návod, který pochopí každý

Pro jednodušší pochopení: představa o přiděleném a nařízeném lékaři přetrvává ještě z totalitních dob před rokem 1989. Tehdy skutečně svobodná volba lékaře neexistovala. Spádovost lékaře nebo nemocnice ale už dávno neplatí. 

Každý si může vybrat jak lékaře, tak nemocnici. Lékař vás naopak nesmí odmítnout, pokud (jak říká zákon) nemá například překročenou kapacitu své ordinace. To si pacient může snadno ověřit u své zdravotní pojišťovny.

Jen u lékařů, u kterých se pacient musí registrovat (praktik, gynekolog, zubař apod.), platí, že měnit lékaře je možné vždy jen jednou za tři měsíce – počítáno od dne registrace. Lékaře specialisty je možné měnit bez tohoto omezení.

Pro případ lékáren, kde by mohli také pracovat lidé jiných etnik, upozorňujeme, že je možné si vybírat i mezi nimi. Podle zákona tak lze svobodně hledat (nikoli už najít) rasově zcela čistou lékárnu.


David Garkisch

Foto: Facebook


Anketa

Vadila by vám odlišná barva kůže ošetřujícího lékaře?

Celkem hlasovalo 56 čtenářů.
Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat

Dopis pacienta: Ukrajinský lékař na příjmu mi nerozuměl. Ani já jemu