Na českém trhu chybí dlouhodobě desítky léků, není to ale jen náš specifický problém. Stejné potíže mají i další země. Je to nastavením celého byznysu s léky, některé se výrobcům moc nevyplácejí, jiné distributoři prodají raději jinde a za víc. Řešení je zřejmě v nedohlednu.
reklama
reklama
Nedostatek některých léků na trhu má několik různých příčin. Některé jsou specifické pro Česko, některé ale jeho hranice dalece přesahují a stejně vzdálená jsou i řešení problému. V České televizi to vysvětloval prezident České lékařské komory Milan Kubek. Zároveň popsal, jak situaci s nedostatkem léků řeší ve svých ordinacích lékaři a jaké obtíže z toho koukají pro pacienty.
Nejsou léky na bolest, ale ani na srdce nebo rakovinu
reklama
Chybějících léků jsou desítky druhů a týkají se desítek obtíží či nemocí, které pacienti mají. Jde o léky na alergii, astma, na bolest, na krevní tlak, deprese či horečky, ale i o životně důležité přípravky třeba k léčbě rakoviny nebo léky pro kardiaky či pacienty na dialýze. Výpadky mívají i dodávky vakcín a některých anestetik.
Léky mají krátké i dlouhodobé výpadky v řádu týdnů či měsíců. Situace je tak vážná, že se Česká lékárnická komora rozhodla sledovat chybějící léky a vydávat pravidelně jejich seznam (dostupnost svého léku si můžete ověřit ZDE). Na něm přitom bývá více než sto položek.
Lékárníci, kteří to od pacientů schytávají takříkajíc v první linii, jsou v tom nevinně, protože by rádi nakupovali i prodávali. Zrovna tak za situaci nemohou ani lékaři, tím spíš, že o nedostatku léku, který předepisují, mnohdy ani nevědí. Jednoznačně odpovědné za tuto situaci není ani Ministerstvo zdravotnictví, protože některé důvody nedostatku léků leží mimo jeho kompetenci.
Příčiny? Malý český trh a laciné léky
Proč tedy léky v lékárnách chybějí? Specifickým problémem Česka je jeho malý trh, a navíc poměrně nízká cena léků. Výrobcům ani distributorům se proto leckdy příliš nevyplácí některé léky dodávat.
„Nejtrapnější je, že ty výpadky se týkají takových úplně nejběžnějších léků, jako jsou digoxin, hydrochlorothiazid, glukofáž na cukrovku, berodual pro astmatiky, nebo nebyla k sehnání ani framykoinová mastička. Jsou to takové levné preparáty, které podle mého názoru prostě těm farmaceutickým firmám moc nestojí za to vyrábět a nejsou vzhledem k zisku zajímavé ani pro distributory léků,“ řekl v ČT prezident České lékařské komory Milan Kubek.
S nízkou cenou léků v Česku souvisí i další příčina jejich nedostatku – reexport. Jde jednoduše o to, že distributoři některé léky z Česka vyvážejí a přeprodávají do zahraničí, kde jsou dražší. Cenu léků v minulosti stlačily státní orgány a zdravotní pojišťovny. To je sice příznivé pro pojišťovny a zdravotní systém, ale způsobuje to nedostatek léků. „Léčivé přípravky jsou u nás v současnosti velmi levné. Cena, respektive úhrada ze zdravotního pojištění, mnoha z nich na jeden den je pro obraznější porovnání nižší než cena rohlíku,“ uvedla tisková mluvčí lékárnické komory Michaela Bažantová.
Výpadky ve výrobě léků cítí celý svět
Poslední faktor, který v nedostatku léků hraje roli, je nadnárodní či doslova globální. Některé účinné látky vyrábí jen hrstka společností na světě a výpadky ve výrobě postihují doslova celou planetu. „Stačí výpadek jedné z nich a velmi významně to postihne dodávky do mnoha zemí,“ řekl k jednomu z důvodů nedostupnosti léčiv viceprezident lékárnické komory Aleš Krebs.
Důkazem je fakt, že léky bývají stále častěji nedostupné i v jiných zemích. „Chybějící léky se nepředvídatelně střídají. Jejich horší dostupnost není výsadou Česka, s určitými komplikacemi se potýká třeba Polsko, Belgie či Švýcarsko,“ potvrdil prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Stejný názor má i prezident lékařské komory Milan Kubek: „Není to české specifikum. Je to dáno tím, že farmaceutický průmysl je po zbrojním průmyslu ekonomicky druhý nejsilnější a prostě si diktuje. Náš trh v České republice je navíc poměrně malý. Je to úzký trh a kvůli nízké kupní síle jsou u nás ceny léků spíše na té nižší cenové hladině v porovnání s vyspělými státy Evropské unie. Častokrát velkým farmaceutickým firmám ani nestojíme za to, aby sem nějaký lék dovážely. Anebo když ho někdy nedodají, tak si s tím hlavu příliš nelámou.“
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ústy své mluvčí Barbory Peterové rovněž potvrdil, že problém má mezinárodní přesah: „Nedostatek léčiv je globálním problémem, který se projevuje v celé EU.“
S novelou zákona o léčivech Vojtěch zatím pohořel
Nutno dodat, že ministerstvo se s nedostatkem léků snaží bojovat. Připravilo novelu zákona o léčivech, která zavádí několik pravidel. Například povinnost výrobců léčiv dodat chybějící lék do dvou dnů do lékáren. Nebo povolení k vývozu léků až ve chvíli, kdy jich bude na českém trhu dostatek.
Novela zákona o léčivech se ve Sněmovně projednávala koncem listopadu, ale ministr zdravotnictví Vojtěch se tehdy se zlou potázal. Poslanci zákon strhali, jednání přerušili a zákon budou znovu řešit zřejmě teď v lednu.
Proti novele se postavili i lékárníci. Tvrdí, že nic neřeší. „Podle nás je novela zbytečná. Přinese lékárnám více administrativy a neřeší to základní, protože drtivá většina výpadků léčiv je způsobena tím, že výrobce nedodá potřebné množství do České republiky,“ reagoval na zákon sestavený ministerstvem zdravotnictví prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba.
Obavy o efekt navrhované novely má i šéf lékařské komory Milan Kubek: „My kvitujeme to, že vláda se s tím něco snaží dělat, ale jestli to opatření bude účinné či nikoliv, tím si nejsem jistý. Věřil bych asi lékárníkům, kteří mají obavy, že účinné nebude.“
Kritiku ale novela schytala především ve Sněmovně. „Mám celou řadu velmi vážných odezev od lékárníků, kteří už teď upozorňují na nedostatek léčiv, a systém by to podle nich mohl ještě prohloubit,“ napadl návrh zákona poslanec ODS Martin Kupka, na jehož žádost také poslanci projednávání novely přerušili.
Co zbývá pacientovi? Jiný lék nebo úprava léčby
V Česku se ročně prodají léky za 70 miliard korun, z toho 50 miliard vydají na léky za recept zdravotní pojišťovny, zbytek zaplatí pacienti. Co mají ale dělat, když lék v prodeji neseženou? V první řadě se jim snaží pomoci lékárník, jinak musejí znovu k lékaři a upravit s ním léčbu.
„Vždycky se snažíme ten lék nějak nahradit,“ vysvětluje Milan Kubek. „Buď za lék stejného složení od jiného výrobce, pod jiným názvem – tyhle záměny se dělají už v lékárně. Nebo se nám pacient vrátí do ordinace a my musíme vymyslet jinou léčbu. Problém je, že pokud je pacient na té léčbě dlouhodobě nastavený a vy mu ji změníte a rozvrtáte, nemusí mu to tak vyhovovat. A pak zase chybí jiný lék a znovu se to všechno mění.“
„Je velmi nepříjemné, když musíte pacientům stále měnit léky. Ti pacienti jsou z toho zmatení a vede to k tomu, že užívají lék ve stejném složení pod dvěma různými názvy. A ty časté záměny pak snižují adherenci pacientů k léčbě. Je to velmi nepříjemné a nemělo by se to stávat. Věci, které fungují, a léky, které má pacient osvědčené, by se neměly zbůhdarma měnit,“ dodal Milan Kubek, prezident České lékařské komory.
Jsou léky zboží jako jiné, nebo jsou strategickou komoditou?
Existuje řešení problémů s chybějícími léky? I takové otázce Milan Kubek v České televizi čelil. Podle jeho vyjádření je problém s léky mnohem hlubší a řešení přesahuje možnosti zdejší vlády.
„Ta základní otázka zní, jestli je lék zboží jako kterékoli jiné, nebo jestli je to nějaká strategická komodita. Pokud se na něj koukáme jako na zboží, pak je podřízeno tržním zákonům a výrobci je prodávají za co největší ceny a tam, kde mají největší zisky,“ uvedl Kubek.
„Pokud se na léky díváme jako na záležitost strategickou, pak by samozřejmě státy musely výrobcům kompenzovat náklady na výzkum, zavádění do výroby a na trh. Na druhou stranu by si státy mohly diktovat, že maximální ceny léků budou takové a takové, že ty léky budou muset být k dostání a podobně. Tohle je ale strategické rozhodnutí a to nemůže padnout na úrovni naší vlády, ale případně v Bruselu,“ míní prezident lékařské komory.
David Garkisch
Ilustrační foto: Pxhere.com, CC0
reklama
reklama
Mohlo by vás zajímat
reklama
reklama