Průzkum: Tři čtvrtiny českých předškoláků jí sladkosti každý druhý den, ukázal průzkum. Jsou si rodiče nesprávného stravování vědomi? Většinou ano

Podle Státního zdravotního ústavu trpí nadváhou až 60 % dospělé populace v Česku. Alarmující je pak zjištění, že problém se netýká jen dospělých. Situaci neprospěla ani covidová pandemie, která omezila pohybové aktivity a návyky. Ve spojení s důsledky nevhodného stravování se tak problémy s váhou týkají i stále více dětí v mladším školním věku a předškoláků.

Poslední studie z roku 2021 ukázala, že již 15 % 5letých dětí trpí nadváhou či obezitou, u 11letých chlapců byla zachycena dosud nejvyšší hodnota, kdy se v pásmu nadváhy či obezity nacházelo 38 % chlapců. Alarmující je také fakt, že dlouhodobě stagnuje podíl méně problematické nadváhy a trvale narůstá podíl vlastní obezity. V segmentu obezity pak nejvíce roste podíl tzv. závažné obezity, která by čistě statisticky měla zasahovat cca 1 % populace, jak tomu v Česku odpovídala situace ještě v roce 1991. Dle studie však u 5letých chlapců činí podíl této závažné obezity 5,7 %, u 11letých pak 13 % a u 13letých dokonce 15 % dětské populace.

Problém dětské obezity, která v Česku stejně jako jinde ve světě trvale narůstá a její záchyt se posouvá do stále nižších věkových skupin, potvrzuje i MUDr. Miroslav Toms ze sekce pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti. Ten upozorňuje, že včasné zachycení problému vyžaduje i spolupráci rodičů, kteří problém často podceňují.

„K včasnému zachycení odchýlení od správného zdravého vývoje dítěte by měly sloužit jednak preventivní prohlídky u pediatra, ale stejně tak i samotný zájem rodičů, kteří by si měli zapisovat měřené parametry svého dítěte od kojeneckého věku do růstových grafů. Ty jsou součástí Zdravotního průkazu, který je vydáván všem dětem na porodnici. Bohužel je smutnou skutečností, že tuto pomůcku rodiče prakticky nevyužívají. Přitom jde o nejjednodušší způsob, jak včas odhalit různé vývojové odchylky, zahájit diagnostiku problému a v případě nadváhy včas napravit případné chyby v nastavení rodiny.“

Vliv stravy na zdraví předškoláků rodiče podceňují

Důsledky nevhodné výživy na zdraví dětí se přitom neprojevují jen jako nadměrně zvýšená váha, ale již v dětském či dorostovém věku se často komplikují metabolickými změnami, poškozením jater, vysokým krevním tlakem, problémy s přetížením pohybového aparátu, poruchou tolerance glukózy a už i případně diabetu II. typu. K tomu samozřejmě patří i sociální a psychické problémy z vyloučení v dětském kolektivu.

Z výsledků průzkumu společnosti Hero Česko nicméně vyplynulo, že téměř polovina rodičů předškolních dětí v Česku nevnímá jako důsledek nezdravé výživy dětí vysoký cholesterol nebo vysoký krevní tlak a pohybové obtíže. Třetina rodičů pak nepovažuje za důsledky nevhodné dětské stravy cukrovku nebo zažívací problémy – tedy zdravotní komplikace, které jsou často způsobeny či podpořeny i nevhodnou stravou.

Pětina českých rodičů se domnívá, že jejich předškolák se nestravuje zdravě, povědomí o vhodném nutričním složení jídelníčku ale řadě rodičů chybí. I proto 40 % z nich nevnímá negativně například ani vysoký obsah soli, která přitom přispívá ke vzniku závažných kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Polovině rodičů pak nevadí ani vyšší podíl tučných jídel a nedostatek ovoce a zeleniny v jídelníčku předškoláka.

Problémem je cukr v nápojích a sladkosti

Významný podíl na vyvážené stravě předškoláků mají také nápoje, které často tvoří velkou část denního energetického příjmu. Sladké džusy pije podle průzkumu čtvrtina českých dětí ve věku 2-7 let, což je ovšem vzhledem k častému vysokému obsahu jednoduchých cukrů poměrně alarmující podíl.

Nadměrný příjem jednoduchých cukrů ovšem nekončí u nápojů. Problémem jsou i jednoduché rafinované cukry skryté ve sladkostech a cukrovinkách, které tři čtvrtiny českých dětí konzumují každý druhý den. Až 37 % předškoláků si pak sladkosti dopřává denně.

„Příliš velké množství jednoduchých – tedy chuťově sladkých – cukrů v potravě je spojováno s řadou zdravotních problémů. Pojí se s vyšším výskytem zubního kazu a s celkově vyšším energetickým příjmem, což vede postupně k rozvoji obezity. Jednoduché, tzv. rychlé cukry krátkodobě prudce zvyšují hladinu krevního cukru, na což organizmus reaguje produkcí inzulínu. Cukry je třeba rychle zpracovat a jejich část se přemění na tuky, které se hojně ukládají i v játrech, což narušuje jaterní funkce. Vše v komplexu postupně mění metabolické pochody v těle a zvyšuje riziko rozvoje inzulínové rezistence, což následně vede k rozvoji diabetu II. typu a dalších tzv. civilizačních onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Miroslav Toms.

Děti často dostávají jídlo určené dospělým 

Zajímavá data o stravovacích návycích předškoláků přinesl také průzkum společnosti GFK, který si nechala vyhotovit společnost Hero Česko v lednu 2024 a který absolvovalo 693 respondentů z řad rodičů českých a slovenských dětí ve věku od 4 měsíců do 4 let. Rodiče si v rámci průzkumu vedli deníčky, kam zapisovali a fotili stravu svých dětí. Více než polovina z nich uvedla, že jídla pro děti by podle nich neměla obsahovat mnoho přidaného cukru, soli a neměla by být příliš tučná. Při porovnání výsledků obou průzkumů je tak patrné, že s přibývajícím věkem dětí se nároky rodičů na vyváženost stravy mění. Klíčovým faktorem, který je ovlivňuje je společné stolování.

Správné stravovací návyky by měli rodiče u svých dětí budovat již od narození, jak potvrzuje MUDr. Miroslav Toms: „Kořeny dětské obezity se zakládají již v těhotenství, resp. již i před těhotenstvím kondicí matky. V těhotenství a v prvních 2 letech života se nastavuje řada metabolických procesů dětského organismu, a proto je pro zdraví dítěte klíčové dodržovat v tomto období tzv. prvních 1 000 dní života zdravé zásady výživy, pohybu i domácího prostředí.“

Podle průzkumu se však nevhodné potraviny vyskytují již v jídelníčku kojenců a již od 19. měsíce začínají děti jíst spolu se zbytkem rodiny. To je na jednu stranu správně, protože si tak budují své stravovací a sociální návyky. Až 77 % rodičů jim ale dává stejnou stravu, jako sobě, protože to je pro ně v rámci rodinného vaření snadnější řešení. To se nejčastěji týká hlavních jídel, při kterých zasedá rodina společně k jednomu stolu – tedy obědů a večeří. Ty ale nemusí být pro předškoláky nutričně vhodné. Přitom je to právě vyvážená strava v dětství, která snižuje riziko budoucích zdravotních problémů. A naopak – dle průzkumu Rundle et al. (2020) má dětská obezita 67% prediktivní hodnotu pro obezitu v dospělosti.

Autor: redakce Našezdravotnictvi.cz, společnost Hero Česko

Foto: Shutterstock