Půjde posttraumatická porucha odhalit z krve? Pomohlo by to tisícům lidí

Jednoduchý a rychlý krevní test by mohl zkrátit dlouhé roky trýznivého trápení lidí s posttraumatickou stresovou poruchou. Nadějný výzkum a test na vojácích už ukázal jeho pozoruhodnou účinnost. Poruchu by tak bylo možné odhalit rychle a hned začít s její léčbou.

I když to vypadá jako bláznivý nápad, zdá se, že by mohl fungovat - krevní test, který by dokázal odhalit psychiatrickou diagnózu. V tomto případě posttraumatickou stresovou poruchu známou pod zkratkou PTSD.

Pokud se bude nadějný výzkum vědců a lékařů ubírat správným směrem, brzy se možná takového testu dočkáme. Pomohl by nejen vojákům, ale třeba i lidem, co prožili dopravní nehodu, požár, povodeň, znásilnění, přepadení nebo jakékoli jiné silné "civilní" trauma - dokonce i v roli pouhého svědka nebo jen blízkého oběti. Část lidí si totiž z takové události odnáší velký šrám na své psychice a vážné duševní onemocnění. Přesto trvá mnohdy i roky, než se na takovou příčinu obtíží přijde.


Testy na vojácích ukázaly překvapivou účinnost

Na tento nápad příšli vědci a lékaři s newyorského institutu NYU Langone Health a zkoumají ho ve spolupráci s dalšími ústavy i americkou armádou. Cílem bylo lépe diagnostikovat a poznat posttraumatický stresový syndrom u válečných veteránů a vojáků v bojových akcích.

Vědci testovali téměř jeden milion biomarkerů. Pomocí kombinace různých technik včetně strojového učení a genomického a molekulárního testování nakonec dokázali z milionu vybrat 28 znaků typických pro posttraumatickou poruchu.

Posloužilo k tomu 83 veteránů z Iráku a Afghánistánu s prokázanou poruchou a druhý vzorek 82 vojáků pro kontrolu. Krevní test dosáhl překvapivě vysoké přesnosti 77 procent. Pokud se jeho výsledky ověří nebo dokonce zlepší, uvažuje o takových plošných testech u vojáků americké ministerstvo obrany. Testovali by se před svým nasazením na bojišti i po něm.


První krevní test na psychiatrickou poruchu?

K tak přesnému testu ale zatím bude potřeba dalšího výzkumu. "Zatím nevíme, proč jsou tyto biomarkery tak důležité. Nebo proč PTSD vede k těmto změnám. Navíc byli dosud testováni pouze muži a veteráni bojů. Může to vypadat úplně jinak u žen nebo mužů s posttraumatickou poruchou, která se netýká bojiště," uvedl Charles Marmar, autor studie a šéf Výzkumného programu posttraumatického stresu na NYU School of Medicine.

"V dokonalém světě možná jednou najdeme některé univerzální rysy, které jsou spojeny s touto poruchou, jak u mužů, tak u žen, u veteránů a civilistů. A možná nakonec i u dětí a dospívajících. Ale na tom se ještě musí hodně pracovat. Pokud budeme úspěšní, bude tento test jedním z prvních svého druhu - objektivním krevním testem na hlavní psychiatrickou poruchu," dodal Charles Marmar.


Porucha PTSD se rodí na bojištích i při dopravních nehodách

Ordinací doktora Marmara prošly za čtyřicet let jeho praxe spousty lidí, se kterými sdílel ty nejhorší představitelné zážitky, kterými si v životě prošli - ať už na bojištích, při dopravních nehodách nebo třeba při sexuálních útocích. I ze své praxe ví, že někteří pacienti přišli až po letech útrap, kdy jim nikdo nebyl schopný sdělit důvod jejich potíží a správně je diagnostikovat. Právě to by mohl dokázat nový krevní test.

V současnosti neexistují žádné krevní testy například na depresi nebo bipolární poruchu. Nová studie představuje dlouhodobý cíl v oblasti psychiatrie: posunout duševní zdraví ke standardům, jaké se používají například v kardiologii nebo při odhalování rakoviny a kde laboratorní testy umožňují přesné diagnózy.


Nezáleží na věku ani pohlaví, syndrom si nevybírá

Lidé s posttraumatickou stresovou poruchou zažívají silnou, opakovanou a přetrvávající úzkost, která je reakcí na nějakou traumatickou událost. Podle průzkumu Světové zdravotnické organizace více než 70 procent dospělých na celém světě zažilo v určitém okamžiku svého života trauma, i když ne všichni tento stav rozvinou v poruchu.

Jako jeden z prvních se zabýval PTSD Sigmund Freud, když pátral po okolnostech, které způsobily postižení zhruba 20 procent rakousko-uherských vojáků během první světové války. Jako samostatná diagnóza byla porucha klasifikována americkými psychiatry po výzkumech změn psychiky vojáků ve válce v Koreji a Vietnamu.

Porucha se projevuje znovuprožíváním události v myšlenkách nebo snech. Pacient se často vyhýbá místu nebo situaci připomínající nehodu. Nevzpomíná si na některé podrobnosti či dokonce na celé období, má obtíže s usínáním a spánkem, bývá podrážděný, mívá návaly hněvu, potíže s koncentrací a trpí nadměrnou úlekovou reaktivitou. K rozvoji těchto příznaků dochází nejpozději do půl roku po události a symptomy trvají nejméně jeden měsíc.

Bylo zjištěno, že pravděpodobnost rozvoje PTSD příliš nezávisí na pohlaví či věku postižené osoby. Jsou traumata, po kterých se porucha vytvoří téměř vždy (mučení, únos), u některých vzniká jen za určitých okolností (dopravní nehody).


David Garkisch

Ilustrační foto: Health.mil, US Army



Zrušit vztah ke komentáři

Mohlo by vás také zajímat