Restrukturalizace nemá znamenat centralizaci. Regiony potřebují péči i vzdělávání, zní z Hospodářské komory

 „Centralizovat komplexitu, decentralizovat dostupnost,“ shrnul přístup předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb HK ČR Šimon Toman. Předseda AČMN Michal Čarvaš k tomu zdůraznil další podmínku: pokud mají regionální nemocnice dlouhodobě udržet lékaře, musí dostat větší prostor také pro jejich vzdělávání.

Na společné tiskové konferenci Hospodářské komory ČR a Asociace českých a moravských nemocnic vystoupili ve čtvrtek 1. října prezident HK Zdeněk Zajíček, předseda zdravotnické sekce HK Šimon Toman a předseda AČMN Michal Čarvaš. AČMN se zároveň nově zapojuje prostřednictvím memoranda o spolupráci do zdravotnické sekce Hospodářské komory. 

Zajíček: Bez zásadnějších změn se systém neobejde

Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček na úvod uvedl, že zaměstnavatelé mají na fungování zdravotnictví přímý zájem. Vedle zachování dostupné a kvalitní péče podle něj musí být systém také dlouhodobě udržitelný.

„Ukazuje se, že bez zásadnějších zásahů do systému a zefektivnění systému, se neobejdeme,“ řekl Zajíček. Podle něj je nyní potřeba znovu posoudit, zda je současná síť poskytovatelů nastavená tak, aby odpovídala budoucím potřebám.

„Musíme se podívat v tuto chvíli, jestli celý ten komplex vzájemných vztahů, sítě poskytovatelů zdravotní péče a další otázky jsou vyvážené, rozumné, a zda právě teď nenastala doba, kdy budeme některou zdravotní péči koncentrovat do větších celků, a naopak zase přibližovat jiné poskytované zdravotní služby blíže k občanům v daném území,“ dodal s tím, že Hospodářská komora chce do připravovaných změn vstupovat společně se zaměstnavatelskými organizacemi a předkládat vlastní návrhy. Důvodem je mimo jiné obava z dalšího růstu nákladů, který by se mohl promítnout do zatížení zaměstnavatelů.

Toman: Centralizovat komplexitu, decentralizovat dostupnost

Na Zajíčka navázal Šimon Toman, který představil hlavní priority zdravotnické sekce Hospodářské komory. Patří mezi ně dostupnost, udržitelnost a kvalita péče, předvídatelné financování, změny dohodovacího řízení, větší využití kompetencí nelékařských pracovníků a moderní formy péče. Významným tématem je také restrukturalizace sítě. 

Právě tady Toman odmítl ztotožňovat restrukturalizaci s pouhou centralizací. „Hodně se mluví o centralizaci. My podporujeme centralizaci vysoce specializované péče, je to samozřejmě krok správným směrem, ale současně říkáme, že centralizaci musí doprovázet decentralizace. Proto máme heslo: centralizovat komplexitu, decentralizovat dostupnost,“ upřesnil.

Důležité je podle něj také zohlednit, kde se běžná akutní péče skutečně poskytuje. V Česku tvoří síť nemocnic zařízení různých zřizovatelů. Fakultní nemocnice řídí většinou Ministerstvo zdravotnictví, své nemocnice mají i kraje a některá města. Soukromých zařízení je přes 300, ročně ošetří podle prezidenta Asociace soukromých poskytovatelů zdravotní péče Šimona Tomana přes tři miliony pacientů a mají dohromady 35 tisíc zaměstnanců.

„Celkem 73 procent běžné akutní péče probíhá mimo fakultní nemocnice a 55 % běžné akutní péče probíhá v menších a regionálních zařízeních,“ uvedl Toman. Právě proto podle něj není možné při restrukturalizaci regionální poskytovatele jednoduše obejít.

„Pokud bychom všechno jenom bezhlavě centralizovali, tak to může vést nejen ke snížení dostupnosti, ale i de facto ke zvýšení nákladů. Proto my říkáme: plně podporujeme restrukturalizaci, plně podporujeme i centralizaci vysoce specializované péče, ale neměli bychom se jenom bavit o rušení lůžek, ale měli bychom se bavit o tom, abychom přesouvali kapacitu v rámci těchto lůžek tam, kde bude v horizontu dalších 5 až 10 let potřeba,“ konstatoval. 

Čarvaš: Restrukturalizovat se musí celá síť

Na Tomanovo vystoupení přímo navázal Michal Čarvaš. Ten se zaměřil na samotný význam pojmů restrukturalizace, centralizace a decentralizace.

„Ono dost často se pod slovem restrukturalizace dneska uvádí, že to znamená centralizaci. To je však velmi chybný a velmi špatný výklad, protože restrukturalizovat se musí celá síť. Restrukturalizace sítě se týká nejen menších regionálních nemocnic, ale týká se i velkých krajských a fakultních nemocnic,“ upozornil Čarvaš.

Jako příklad uvedl porodnictví. Pokud se v posledních třech letech narodilo o třetinu méně dětí, dává podle jeho slov smysl změna sítě porodnic v regionech, kde už není možné péči personálně a odborně zajistit při nízkém počtu porodů. Stejný demografický trend se ale musí promítnout také do velkých měst.

Současně ale upozornil na opačný problém – v Praze a dalších velkých městech chybí kapacity následné péče. 

Rozdělení rolí mezi centra a regiony

Čarvaš zároveň zdůraznil rozdílnou úlohu fakultních a regionálních nemocnic. Fakultní nemocnice mají nyní nezastupitelné místo ve vzdělávání budoucích lékařů a ve vysoce specializované péči. Ta by měla být soustředěna do pracovišť, kde se jednotlivé velmi specializované výkony provádějí v dostatečném rozsahu.

„To jsou výkony, kterých se dělá desítky ročně v rámci třeba celé České republiky. Tak to jsou ty výkony, které se mají centralizovat a zde ta centralizace je naprosto správně a my ji podporujeme,“ řekl.

U základní a mírně specializované péče ale podle něj musí být situace opačná. Regionální nemocnice mají podle něj dostat podmínky k tomu, aby ji mohly dál poskytovat a rozvíjet.

„Cílem nás, kteří zastupujeme ty menší a regionální pracoviště, je vytvořit pro ně podmínky, které jsou férové, které jim umožní do budoucna přežít, které jim umožní se rozvíjet a zajišťovat pro občany základní i mírně specializovanou péči tak, aby byla dostupná pro všechny obyvatele České republiky,“ uvedl.

Podle Čarvaše by pacient měl systémem procházet podle toho, jakou péči potřebuje – od praktického lékaře přes regionální nemocnici až do specializovaného centra a následně zpět do regionu.

„Cílem je, abychom vytvořili systém, kde pacient projde od praktika přes primární péči, přes regionální nemocnici do centra co nejrychleji, bude správně diagnostikován, bude správně odléčen a vrátí se zpátky k doléčení, ke kontrolám, zpátky do regionální nemocnice až posléze ke svému praktikovi,“ upřesnil. 

Vzdělávání lékařů má pomoci udržet péči v regionech

S restrukturalizací úzce souvisí také vzdělávání, protože jak varoval Čarvaš, pro budoucnost regionálních nemocnic je klíčové, aby v nich bylo možné vzdělávat mladé lékaře. Připravovaná změna systému vzdělávání by podle něj proto měla část výuky přesunout z fakultních nemocnic také do regionů.

„Zkušenost mladých lékařů přímo v regionální nemocnici zvyšuje šanci, že v ní po dokončení studia zůstanou. Děje se tak v řadě pracovišť, že tam působí studenti na praxích v rámci šestého ročníku Lékařské fakulty a stráví tam celý rok. A v okamžiku, kdy tam takhle stráví celý rok, tak spousta z nich tam i zůstane pracovat," upozornil. 

Pokud budou naopak mladí lékaři po škole směřovat především do fakultních nemocnic a velkých měst, může se podle Čarvaše nedostatek lékařů v regionech dále prohlubovat.

Stejný problém podle něj ukazuje i debata o centralizaci některých odborností. Pokud regionální nemocnice přijdou o možnost poskytovat určitou specializovanou péči, ztratí zároveň možnost na ní vzdělávat další generaci lékařů. 

„V okamžiku, kdy centralizaci přeženete, tak péče v menších nemocnicích skončí a vymře v podstatě s tamní generací lékařů, která tam nyní je,“ varoval Čarvaš s tím, že pro udržení péče v regionech musí jít ruku v ruce dostupnost práce pro lékaře a možnost jejich vzdělávání přímo v místě.

Autorka: Pavlína Zítková

Foto: Pavlína Zítková (na fotografii zleva prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš a předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb HK ČR Šimon Toman)